„Na cestě jsou veliké změny a skutky, za které se doposud kriminalizovalo, budou brzy považovány za záslužné. A do vězení půjdou jiní. Ti, co podporují banderovské skupiny na Ukrajině a prodlužují zbytečnou válku, ve které umírají nevinní lidé,“ prohlásil protivládní aktivista Jaroslav Popelka u soudu. Byly mu potvrzeny čtyři měsíce vězení, ale další soud ho ještě čeká.

Soudní rychlojednání

Nedávné další soudní líčení s Popelkou vykazovalo řadu nezvyklostí. Konalo se počátkem týdne u Obvodního soudu pro Prahu 1, nicméně na informačním monitoru uvedeno nebylo a v informační kanceláři o něm nevěděli. Dokonce jedna zapisovatelka se na chodbě nechala nepravdivě slyšet, že půjde o neveřejné jednání. Místo rebela Popelky stály před katedrou dvě televize, protože šlo o on-line přenos z břeclavské věznice, ale veřejnost na obrazovku neviděla. A samosoudkyně Eva Švíglerová to vzala hodně hopem. Za pětadvacet minut bylo hotovo.

Jako důkaz byl promítnut rozhovor Popelky pro Českou televizi z jednoho z předchozích soudů, kde prohlásil, že současný režim nerespektuje, nezáleží mu na rozhodnutích soudu a bude si dělat, co uzná za vhodné. Také doplnil, že za komunistů byl ve vězení pětkrát. Mladičká státní zástupkyně proto zkonstatovala, že hrozba výkonem trestu nestačila k tomu, aby vedl řádný život. Naopak se i poté opakovaně dopouštěl trestné činnosti, takže podmíněný trest nepadá v úvahu.

Popelka v počátku jednání sdělil, že soud žádá o úplné zproštění obžaloby. „Poté, co jsme žádali opakovaně, aby byl symbol cizího státu z Národního muzea odstraněn, jsem přinesl dopis s výzvou, aby vlajku z Národního muzea jeho vedení odstranilo nebo ji odstraníme sami. Využili jsme veškeré prostředky, které nám dával demokratický řád naší země. Bezvýsledně. Takže jsme byli nuceni aplikovat jeden z článků Listiny základních práv a svobod, který nám dává právo postavit se na odpor. Ta vlajka je provokací. Zákon jasně říká, za jakých podmínek může být symbol cizích států na veřejných budovách umístěn. Zákon byl porušen a my, když jsme žádali nápravu, jsme stíháni a kriminalizováni. Lidé, kteří porušili zákon, se nám smějí do obličeje,“ řekl a dodal: „Je to absurdní, je to ostuda naší justice.“

V roce 2023 byl Jaroslav Popelka odsouzen za podněcování k výtržnictví, kdy na jedné z demonstrací vyzýval dav ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea, k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců podmíněně a zákazu vstupu do Prahy na osmnáct měsíců. Popelka zákaz opakovaně porušil. Popisované soudní jednání se vztahovalo k těmto událostem.

A přibudou další měsíce…

„Z kraje ledna nás kontaktovala Slávkova advokátka, která se s ním potřebovala spojit ohledně toho, že nenastoupil ve stanovené datum k výkonu trestu a mařil tak úřední rozhodnutí. Bylo navrženo, že buď zaplatí 40 000 korun anebo dostane další čtyři měsíce vězení, možná i více. On jí vzkázal, že rozhodně nic platit nebude, i kdyby ty peníze měl. A ještě další věty, které vám raději nebudu opakovat. Takže proběhne další líčení,“ sdělila ParlamentnímListům.cz osoba, která má jako jedna z mála dovoleno telefonovat se zavřeným Slávkem Popelkou, ale chce zůstat anonymní. Od ní jsme se dozvěděli, že jeho blízcí a rodinní příslušníci zažívají těžké chvíle nedostatku, beznaděje, psychotraumat a v jednom případě i těžké nemoci.

Při výše popisovaném soudním řízení Popelka z televizní obrazovky poznamenal: „Policie mě ohledně nenastoupení trestu vyslechla a patřičný soud v Uherském Hradišti by měl proběhnout v nejbližší době. Celý rozsudek byl nespravedlivý, ale navíc jsem měl nastoupit do vězení ve chvíli, kdy naše malé dítě neměl kdo hlídat a já měl zdravotní problémy, které vyžadovaly, abych jednou týdně dojížděl do okresního města. Pokud bych nastoupil v daný čas do vězení, přivedl bych přítelkyni do neřešitelné situace a ohrozil své zdraví…“

Jaroslav Popelka se roku 1988 začal stavět stále otevřeněji proti komunistickému režimu. Tiskl letáky, vyzýval k demonstracím a Komunistickou stranu Československa k demisi, držel hladovky, přátelil se s Petrem Cibulkou. Mezitím byl několikrát vězněn. Po listopadu 1989 vystudoval teologii a žurnalistiku v Olomouci a působil v několika redakcích menších časopisů a v politických uskupeních. V roce 2012 vyzýval k celostátnímu protestu a požadoval společenské a politické změny, což bylo zveřejněno v takzvané Holešovské výzvě.

ParlamentnímListům.cz na začátku loňského roku řekl: „Nechci být mučedníkem. Raději budu doma, než ve vězení. Když to ale bude nezbytné, půjdu sedět. Pokud to prospěje naší věci, národu a zemi, tak proč ne.“

Psali jsme:

„Novinář se mnou udělal rozhovor. A dostal za to takový céres...“ Vidlák odkryl mainstreamová média

Bakalova prohra. Jde o dům s Knihovnou Václava Havla

Vášáryová vyzvala Slováky: Jděte do ulic! „Kdo to nechápe, je chudák, co ničemu nerozumí“

Vegetariánská hladovka a výzva k abdikaci prezidenta. Protivládní rebel Popelka za mřížemi nemlčí