Prezident Donald Trump ve svém dnešním inauguračním projevu oznámil mj. sérii exekutivních opatření, která plánuje zavést. Zaměřil se zejména na nelegální imigraci a také navrhl zásadní změny ohledně ilegální imigrace. Oznámil, že bude vyhlášen stav nouze na jižní státní hranici USA. Trump plánuje použít výjimečné pravomoci k posílení hraničních kontrol a k deportacím milionů nelegálních migrantů. Zvažuje i nasazení armády pro rozsáhlé deportace.
Publicista Roman Joch očekává, že postoj prezidenta USA Donalda Trumpa vůči nelegální imigraci bude tvrdý. „To je jeho nejsilnější volební téma, podobně jako v kampani v roce 2016, a opět v loňském roce. Myslím si, že deportace nelegálních imigrantů, kteří se na území USA dopustili závažných trestných činů, nebudou vůbec kontroverzní, ale naopak populární. Američané je budou podporovat. Trump ale může narazit, pokud by chtěl deportovat lidi, kteří byli jako malé děti přivezeni na území USA svými rodiči ilegálně,“ řekl.
Tom Homan, který byl během první Trumpovy administrativy šéfem americké Imigrační a celní služby (ICE), nyní získává klíčovou roli jako "border czar" (pohraniční car) v druhé Trumpově administrativě. Homan je známý svými tvrdými postoji vůči nelegální imigraci a v minulosti obhajoval strategii rozdělování rodin jako odstrašujícího opatření pro migranty.
Michael Žantovský, zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla, rovněž v otázce deportací vidí problém s občanstvím potomků nelegálních imigrantů, kteří se narodili v Americe. „Podle amerického zákona a ústavy mají právo na americké občanství. Tam předpokládám, že budou velké lidskoprávní a jiné právní překážky,“ podotkl.
Došlo na téma kulturních válek, včetně konce politiky inkluze a diverzity, kdy Trump zdůraznil tradiční pojetí genderu – muž a žena. Tento přístup oslovil část americké veřejnosti, která vnímá progresivistické změny jako přehnané.
Roman Joch uvedl, že to je jeden z dalších důvodů, proč Donald Trump ty volby vyhrál. „Většina jeho voličů je přesvědčená, že progresivistická strana kulturních válek to svým radikalismem přehnala,“ míní.
Je to podle Žantovského krok dopředu, nebo zpátky? „To bude velmi záležet na subjektivní perspektivě. Souhlasím s tím, že rétorika byla velmi vypjatá a že neuškodí připomenout základní biologický fakt, tedy existují pouze dvě možnosti, žádná třetí není. Bude to předmětem obrovských diskusí, zejména na amerických univerzitách, kde se dnes příslušnost k transgenderové identitě vnímá jako právo studentů a od vyučujících se vyžaduje, aby tuto volbu respektovali,“ doplnil.
Má to podle jeho slov i mezinárodní rozměr. „Pochopitelně se tím Trumpova administrativa střetne s politikou celé řady jiných vlád, zejména evropských demokratických států, mezinárodních organizací a neziskových organizací po celém světě. Určitě o tom ještě uslyšíme hodně,“ poznamenal Michael Žantovský.
Prezident Trump svými výroky o návratu Panamského průplavu pod kontrolu USA vyvolal silné reakce. O možných důsledcích této rétoriky hovořil amerikanista Jan Beneš: „Samotné je to paradox, slyšet od někoho, kdo se po celou svou kampaň prohlašuje za mírotvorce nebo za prezidenta míru, že ohlašuje, že je připraven násilím si vzít Panamský průplav zpátky. Vidím v tom strategii USA kontrolovat čínský vliv v Mexiku a ve zbytku Střední Ameriky. Čínské společnosti tam budují automobilky a rozšiřují svůj politický a ekonomický vliv. To je jeden ze způsobů, jak tomuto vlivu zamezit a omezit jej. Z geopolitického hlediska je to logický krok, byť se nečekalo, že se bude týkat Panamského průplavu,“ řekl Beneš.
Na otázku, zda si budou Rusko a Čína říkat, že si také mohou vzít, co chtějí, pokud tvrdí, že na to mají právo, Beneš, řekl: „Trump vidí Střední Ameriku a Karibik jako sféru svého vlivu, takže v tomto ohledu má určité vysvětlení. Ale v otázce Tchaj-wanu nebo Ukrajiny to samozřejmě může vyvolat reakci,“ domnívá se.
Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost českého premiéra, se do vysílání přihlásil přímo z Washingtonu. Trumpova slova k Panamskému průplavu vnímá tak, že míří hlavně na Čínu, ne na samotný Panamský průplav. „Panamská vláda má udělat vše pro to, aby Číňané přestali mít Panamský průplav pod kontrolou. Tak čtu ta slova – jde o Čínu v Panamském průplavu, nikoli o samotný Panamský průplav,“ míní Pojar.
Prezident Trump hovořil o „zlatém věku Ameriky“. A Pojar hovořil o tom, zda budou stejně zlaté i vztahy mezi USA a Evropou: „To ještě uvidíme. Doufám, že vztahy budou dobré, ale bude to záležet na nás, ne na Trumpovi. Pokud to vezmeme jako příležitost, může to být ku prospěchu jak Evropy, tak České republiky,“ vyjádřil svůj názor Pojar.
Pojar, jenž byl na inauguraci a na místě poslouchal Trumpův projev, sdělil, co z něj vyplývá především pro nás: „Česko i Evropa by měly dávat více na obranu, aby USA přestaly mít pocit, že evropskou bezpečnost dotují – protože ji skutečně dotují, a mají pravdu. Zároveň bychom měli sledovat, jak Trump naloží s cly a připravit se na to.“
Co mohou Česko a Evropa udělat, aby Trump pochopil význam transatlantických vztahů? „Musíme konat. Evropa sice začala dávat víc na obranu, ale stále ne tolik jako Spojené státy. Jsme to my, kdo je závislý na USA, ne naopak. Musíme být důvěryhodnějším partnerem a ukázat, že se o sebe dokážeme postarat,“ řekl Pojar.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tím, že by evropské země měly zvýšit výdaje na obranu, aby nebyly závislé na USA?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
