Regulovaná část ceny energií v příštím roce vzroste. Pro domácnosti se má u elektřiny meziročně zvýšit o 66 procent, u plynu pak o 39 procent. Pro firmy pak ještě více. Jde však jen o část konečné ceny, ta by se podle Energetického regulačního úřadu příliš měnit neměla.

Domácnosti si podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) za energie od ledna připlatí nejčastěji do 10 procent.

Opozice kabinet kritizuje, vadí jí, že vláda nechce nárůst cen kompenzovat. „Energetický regulační úřad musí pracovat s tím, že vláda převede na spotřebitele a na firmy více než 60 miliard korun, a to se samozřejmě projeví v cenách,“ uvedl někdejší ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

„Elektřina nezdražuje. Vláda pouze přestává cenu elektřiny dotovat, přestává zadlužovat budoucí generace proto, aby snížila cenu elektřiny té současné,“ řekl ministr Síkela.

Šéf Rady ERÚ Stanislav Trávníček popsal, jaký konkrétní dopad bude mít tento nárůst cen energií na lidi a na firmy od ledna 2024.

„V případě regulovaných cen, které mají různý podíl na celkových cenách dodávky pro průmysl a pro domácnosti, je nárůst zcela jednoznačný: Pro domácnosti v těch regulovaných cenách, které tvoří asi 40 procent dodávky, tvoří 65 procent. Pak jsou to střední průmyslové podniky, tam je ten nárůst přibližně nějakých 105 procent a je to cca 190 procent úplně pro ty největší firmy,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Následně se přesunul ke koncovým cenám pro spotřebitele, v nichž se má zvýšení cen, o kterých mluví, nakonec vytratit. „Když se podíváme na tu nejčetnější skupinu domácností, tam se můžeme odpíchnout od cenové úrovně třeba té silové elektřiny na úrovni letošního stropu, ten je na úrovni cca 5000 korun za MWh bez DPH. Když to porovnáme s nabídkami, které dnes nabízejí dodavatelé na příští rok, tak se tam dostáváme v podstatě na nulový nárůst v té celkové ceně nebo i mírné zlevnění. To záleží na velikost spotřebitele,“ vysvětlil Trávníček.

V případě energeticky náročných provozů je to podle Trávnička o něčem jiném, jelikož zde platí trochu jiná pravidla. „Hlavně proto, že u toho průmyslu ta regulovaná cena představuje daleko menší část ceny než u domácností. U toho průmyslu to může být kolem 20 procent u těch největších firem. Ten podíl té regulované složky může být ale také třeba jenom 10 procent,“ uvedl Trávníček s tím, že velké firmy mají zároveň i větší vyjednávací možnosti s dodavateli energií a mohou si tak vyjednat individuálnější ceny, které se více blíží tomu, co je dnes na trhu.

Rozhodnutí ERÚ dnes kritizovaly teplárny, podle nich Trávničkův regulační úřad „selhal při ochraně zákazníků“. Teplárenské sdružení vyčítá ERÚ především přenesení pohledávek, které má provozovatel plynové přenosové soustavy státem kupovaný podnik NET4GAS u ruského Gazpromu, na zákazníky. „Tady se dostáváme k cenám plynu. Je pravdou, že došlo k určitému navýšení cen. Navýšení, které teplárny kritizují, se týká společnosti NET4GAS, důvod je takový, že se výrazně změnily toky plynu v naší plynárenské soustavě, zároveň je ale ta přepravní soustava využívána domácími zákazníky. My tu musíme zajistit to, aby byla ta soustava stále provozovatelná a náklady na její provoz byly uhrazeny právě proto, aby i čeští zákazníci měli stále zajištěný bezpečný a spolehlivý způsob dodávek,“ uvedl Trávníček ke kritice tepláren.

„Jenom řeknu, že to celkové navýšení je z titulu té změny regulace u NET4GASU a je kolem 25 korun na MWh. A to představuje jedno až dvě procenta z celkové regulované ceny, které teplárny za odběry plynu platí,“ doplnil.

Vyjádřil se také k tvrzení ekonoma Kovandy, že ERÚ doslova podlehl politickému tlaku, který spustilo silné rozčarování veřejnosti i podnikové sféry z původního návrhu: „My jednáme s těmi regulovanými firmami po celou dobu letošního roku. Vyjednali jsme snížení cen už před veřejným konzultačním procesem, kdy se o těch cenách veřejně ani nehovořilo, vláda měla informace, dojednali jsme celkové zlevnění v řádu 10 miliard a dodatečně, protože probíhala další jednání, jsme ještě dojednali další úlevu pro zákazníky ve výši pět miliard. Ale jsou záležitosti, které bychom dělali stejně,“ zdůraznil předseda ERÚ.

Člen sněmovního podvýboru pro energetiku Václav Král kriticky zareagoval na Trávničkovo vyjádření k cenové regulaci plynu. Přece víme, že jsme v průběhu regulačního období, které končí v roce 2025, tak ty podmínky byly na pět let dopředu známy. Nevím na základě čeho se ERÚ usnesl, že najednou cca 75 procent nákladů nebudou platit zákazníci, kteří využívají naši soustavu na tranzit, ale budou to platit místní občané,“ pozastavoval se. „Toto regulační energetický úřad nevysvětlil. Tak to si skutečně ochranu domácích zákazníků nepředstavuji,“ uvedl.