Ruští prováleční blogeři nechali po sociálních sítích kolovat fotografie techniky, kterou ruské síly využívají na Ukrajině. Jedná se o houfnice ze stalinských dob, z padesátých let minulého století. A do těchto houfnic cpou nestandardní, pravděpodobně severokorejskou munici. Jde např. o polní dělo M-46 vyrobené těsně po druhé světové válce. Navzdory tomu, jak je toto dělo staré, má podle serveru Kyiv Post dostřel až 27 km.  

Podle publikace Mezinárodního institutu pro strategická studia z roku 2023 „Vojenská rovnováha“ mělo Rusko v době vydání ve skladech až 350 děl M46. Nutnost nasadit takto stará děla podle serveru Kyiv Post ukazuje, jak za takřka 2,5 roku války dokázali Ukrajinci zničit velké množství ruské modernější techniky.

Jenže velké problémy musí řešit i Ukrajinci, což dokládá rozhovor britské BBC s jedním z obránců. Oleksij, s nímž je prý BBC v kontaktu již celé měsíce, naznačil, že obrana Charkova před dalším hrozícím ruským útokem byla organizována dost chaoticky a k městu byly nasazeny zbytky jednotek z různých částí fronty.

Anketa

Kdyby Česká televize zítra zcela a bez náhrady zanikla a přestala vysílat, chyběla by vám?

Ano

2%

Ne

93%

Částečně

3%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 22306 lidí

Horší podle něj je, že vláda v Kyjevě trvá na udržení opěrného bodu na okupovaném břehu řeky Dněpr, kde Ukrajinci ovládají jen pár metrů půdy a tato půda je zhusta prolita jejich krví. Oněch pár metrů se podle obránce proměnilo v podstatě v měsíční krajinu posetou krátery od dělostřeleckých granátů, ve které Ukrajinci ztratili mnoho životů a Rusové zde ztratili velké množství techniky. „Zničili jsme mnoho ruského vybavení a oni zničili mnoho našeho personálu. Nechali jsme naše nejlepší kluky na břehu řeky,“ řekl. „Jakýkoli (náš) pohyb byl okamžitě pokryt dělostřelectvem nebo drony. … Vojáci se odtamtud nemohou stáhnout, ale každý chápe, že je to zbytečné (umírání),“ dodal.

A zatímco se na Ukrajině válčí, zdá se, že v samotné Ruské federaci to vře. Kvůli nedávnému teroristickému útoku v Dagestánu. Předseda ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin prohlásil, že „islámští teroristé nesli v den útoku svůj prapor teroru na území Ruské federace“ a vyzval ruský parlament, aby tomu učinil přítrž. Jenže proti tomu se ostře ohradil vládce většinově islámského Čečenska Ramzan Kadyrov, jenž naléhal na Bastrykina a na další ruské představitele, aby pečlivě volili svá slova a vyhýbali se charakterizaci všech muslimů jako teroristů. Čečenský vládce varoval, že taková prohlášení ohrožují jednotu a stabilitu ruské společenské a politické situace. O roztržce mezi dvěma politiky Ruské federace informoval washingtonský Institut pro studium války (ISW).

Minulý týden teroristé v Dagestánu zaútočili na pravoslavné kostely, na synagogy i na policii. Po útoku zůstalo 20 mrtvých. z toho jeden kněz. Většinou cenu nejvyšší zaplatili policisté. Ruští ultranacionalisté podle ISW vyjadřují rostoucí pochybnosti o schopnosti ruských úřadů zabránit dalšímu teroristickému útoku a řešit etnické a náboženské napětí v Rusku po teroristických útocích v Dagestánské republice. Mezitím se v Rusku opět rozproudila debata o zákazu nošení nikábu.

Psali jsme:

Rusové pokročili. Ale nejen vojensky. Jaroslav Štefec rozebral do hloubky

Ivan Hoffman: Špatná diagnóza. Ale pořád se na ní trvá. Proto Západ upadá

„Rusové Ukrajince ubíjejí.“ Profesor Mearsheimer vyvracel „bludy“ z USA

Byly jí dva roky. Na Krymu ji zabily americké zbraně. Rajchl vytáhl na světlo