Potemnělá ordinace, nezbytná pohovka pro pacienty, kteří se přijdou k doktoru Freundovi vyzpovídat, a křesílko, na kterém sedí lékař. Do tohoto prostředí osobitým způsobem vpadl slavný Vinnetou. S nezbytnou náčelnickou čelenkou a tomahavkem v ruce křepčil kolem pohovky, než ho Petr Čtvrtníček alias doktor Freund zklidnil a přiměl v klidu usednout.

„Pane Vinnetou, stačí,“ promlouval klidně na svého pacienta. Hned poté se ho zeptal, z jaké je pojišťovny, aby bylo jasné, kam pošle účet.

A pak to přišlo.

„Řekněte mi, z čeho jste, jak vy říkáte, hin?“ otázal se.

„Z komančů," odpověděl bez váhání Vinnetou.

„Ani nevíte, jak vám rozumím,“ pokýval hlavou doktor Freund.

Vinnetou vyděšeně vyvalil oči: „Také tady máte komanče?“

„No jejej, už léta,“ doktor Freund na to. „A jsou s nima jenom problémy.“

Vinnetou si odfrkl. „Rudé tváře, ale mluví hadím jazykem.“

„Přesně jako u nás," přitakal Čtvrtníček.

Vinnetou přidal přímo děsivou informaci. „Komanči podporují podnikatele, kteří nakupují stáda bizonů ze státních dotací. A chtějí nás nahnat do rezervací na východě,“ vyprávěl s očima rozšířenýma nefalšovaným děsem.

V tu chvíli doktor Freund nabídl léčbu.  

„A na to já mám recept. V říjnu tady máme volby, no tak půjdeme spolu. Takhle je to jednoduché,“ ujistil svého návštěvníka.

Pak už přišlo jen logo koalice Spolu.