Hrušínský hned na začátku uvedl, že v něm převládá naděje. Jednak kvůli blízkým volbám. „Je velká šance, že se vrátíme mezi civilizovanější země. Nebo spíše mezi země, které mají civilizovanější politiky,“ řekl, ale radost mu dělá i jaro a také naděje, že pandemie bude ustupovat. Doplnil, že už teď „odpočítává dny jak na vojně“.

Řekl, že za 17 let nebyl závislý na dotacích a přežil i s divadlem z toho, co měl našetřeno. Ale pro úplnost dodal, že dostává drobnou podporu na mzdy z programu MPSV a dostal „drobnou“ částku od Ministerstva průmyslu. „Což je nějaká část našich nákladů, která ovšem nesouvisí s tvorbou a představeními,“ upřesnil principál a pokračoval: „Ta největší ztráta, to jsou tržby, a tam jsme přišli asi o 17 milionů za rok.“

Moderátoři se také zeptali na narážky na současnou politickou situaci v představeních, u těch se prý diváci v jeho divadle baví nejvíce. „My jsme si to uvědomili v období dva, tři roky po nástupu Miloše Zemana, potažmo hnutí ANO do vlády. Že skutečně se vracíme kamsi, kam jsme si mysleli, že už se nikdy nevrátíme. To znamená před listopad 1989,“ přiznal Hrušínský. Dodal, že teď je výhoda, že země je svobodná a hrají „na vlastní nebezpečí“, nikdo jim nezakazuje nic říkat. Ale lidé prý na politické narážky reagují stejně jako před listopadem. „Dokonce chodili opakovaně na představení, aby tu neuvěřitelnou věc slyšeli na vlastní uši,“ uvedl.