Glenn Diesen je norský politolog, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Studoval ekonomii v Austrálii na Univerzitě v Sydney, ruský jazyk na Petrohradské státní univerzitě a v Austrálii studoval také mezinárodní vztahy a doktorát z politiky a mezinárodních vztahů. Jeho dizertační práce byla na téma Mezidemokratické bezpečnostní instituce a bezpečnostní dilema: Vztahy EU a NATO s Ruskem po pádu Sovětského svazu. Patří ke kritikům NATO a USA.
Kvůli jeho postojům mu byl nedávno smazán kanál na YouTubu. Údajně proto, že v něm umělá inteligence našla „nenávistné projevy“. Diesen si ale myslí, že je to z jiného důvodu. Totiž že v USA se utužuje cenzura a postup vlády proti těm, kdo kritizují války vedené USA a NATO, začíná být zjevnější a agresivnější.
Diesen totiž mimo jiné tvrdí, že Ukrajina nemá žádné „morální právo“ vstoupit do NATO a že konflikt na Ukrajině je zjevně vyvolaný tlakem USA na ukrajinskou vládu instalovanou po roce 2014, aby Ukrajina do NATO vstoupila a rozšířila tak americkou sféru vlivu těsně k hranicím s Ruskem.
Západní spojenci v souvislosti s aktuálním konfliktem na Ukrajině tvrdí, že mocenská politika je již minulostí a každý stát by měl mít právo vstoupit do jakékoliv „mírové organizace“. Proti tomuto mírovému idealismu ale stojí politický realismus, který reflektuje realitu mocenského uspořádání světa.
„Politický realismus je běžně a mylně vykreslován jako nemorální, protože se zaměřuje především na nevyhnutelné bezpečnostní soupeření, a odmítá tak idealistické snahy o překonání mocenské politiky. Morálka pro realisty znamená jednat v souladu s logikou rovnováhy sil jako základem stability a míru. Idealistické snahy o překonání mocenské politiky lze označit za nemorální, neboť podkopávají řízení bezpečnostní konkurence jako základu míru,“ vysvětluje politolog, že mír je výsledkem rovnováhy světových mocností.
Nejnebezpečnějším idealistickým argumentem je aktuálně to, že Ukrajina má právo vstoupit do jakékoli vojenské aliance, kterou si přeje. „Je to velmi přitažlivé tvrzení, které může snadno získat podporu veřejnosti, protože potvrzuje svobodu a suverenitu Ukrajiny, která není závislá na pozici Ruska. Je to ale jen idealistický argument, neboť apeluje na to, jak bychom si přáli, aby svět vypadal, nikoli na to, jak svět skutečně funguje. Princip, že mír vyplývá z rozšiřování vojenských aliancí bez ohledu na bezpečnostní zájmy ostatních velmocí, nikdy neexistoval,“ tvrdí Diesen v komentáři na svých stránkách.
Státy, jako je Ukrajina, které hraničí s velmocí, mají podle Disena všechny důvody vyjadřovat legitimní obavy o bezpečnost, ale pozvání konkurenční velmoci na své území bezpečnostní konkurenci ještě zesiluje. Mír podle něj v této situaci vyplývá jen z uznání ruské sféry zájmů. „Dříve nebylo kontroverzní tvrdit, že ruské bezpečnostní zájmy musejí být brány v úvahu při působení na jeho hranicích. Proto měla Evropa během studené války pásmo neutrálních států jako nárazník mezi Východem a Západem, který měl zmírnit bezpečnostní konkurenci,“ upozorňuje Diesen a přidává příklad, jak by se Spojeným státům líbily například čínské rakety v Mexiku.
„Mexiko má v mezinárodním systému spoustu svobod, ale nemá svobodu připojit se k vojenské alianci vedené Čínou nebo hostit čínské vojenské základny. Idealistický argument, že Mexiko si může dělat, co se mu zlíbí, předpokládá ignorování bezpečnostních zájmů USA a výsledkem by pravděpodobně bylo zničení Mexika ze strany USA. Pokud by se Skotsko oddělilo od Spojeného království a poté se připojilo k Ruskem vedené vojenské alianci a hostilo ruské rakety, budou Angličané stále hájit zásadu, že do toho ostatní státy nemají co mluvit?“ ptá se politolog.
V realistickém světě totiž podle něj musíme uznat, že v zájmu míru je třeba zmírnit bezpečnostní konkurenci a akceptovat bezpečnostní systém založený na vzájemných omezeních. Jenže idealisté se snaží navodit dojem, že žijeme v idealistickém světě dobrých států proti státům zlým, kde by síla dobra neměla být omezována. „Mír je pak zajištěn, když dobro porazí zlo, a kompromis je pouhým ústupkem. Idealisté, kteří se snaží překonat politiku moci a vytvořit příznivější svět, se tak ocitají v situaci, kdy zesilují bezpečnostní konkurenci a podněcují války,“ tvrdí Diesen, že právě takový idealismus je ve skutečnosti zodpovědný za války.
Před členstvím Ukrajiny v NATO a možnou válkou přitom v letech před vypuknutím konfliktu varovali mnozí. Bývalý britský velvyslanec v Rusku Roderic Lyne v roce 2020 varoval, že prosazování členství Ukrajiny v NATO je „obrovskou chybou“. Angela Merkelová připustila, že Rusko by si možnost ukrajinského členství v NATO vyložilo jako „vyhlášení války“. Ředitel CIA William Burns rovněž varoval před zatažením Ukrajiny do NATO, protože Rusko se obává obklíčení, a proto bude pod obrovským tlakem, aby použilo vojenskou sílu. A poradce bývalého francouzského prezidenta Sarkozyho tvrdil, že americko-ukrajinská Charta o strategickém partnerství z listopadu 2021 přesvědčila Rusko, že musí zaútočit, nebo bude napadeno. „Nikdo z výše uvedených lidí se nesnažil legitimizovat invazi, spíše se snažil vyhnout válce. Přesto je vyslyšení jejich varování odsuzováno jako proruské,“ diví se Diesen.
„Idealisté, kteří trvali na tom, že Rusko by nemělo mít právo veta při rozšiřování NATO, prosazovali politiku, která předvídatelně vedla ke ztrátě území, statisícům mrtvých a zničení národa. Tím, že NATO nabídlo Ukrajině budoucí členství, přeneslo tlak na Ukrajinu a z konfliktu NATO–Rusko se stal konflikt Rusko–Ukrajina. Rusko muselo zabránit tomu, aby Ukrajina vstoupila do vojenského bloku a hostila na svém území americkou armádu,“ má jasno politolog, že Rusko nemělo jinou možnost.
Idealisté přitom nadále trvají na tom, že Ukrajina se musí stát členem NATO, jakmile válka skončí, aby se podobná situace neopakovala. Co to však sděluje Rusku? „Jakékoli území, které Rusko nedobude, padne do rukou NATO, které pak může být použito jako frontová linie proti Rusku. Hrozba expanze NATO motivuje Rusko k tomu, aby se zmocnilo co největšího území a zajistilo, že to, co zůstane, bude hluboce nefunkční zbytkový stát. Jediné, co může přinést Ukrajině mír a ukončit krveprolití, je obnovení její neutrality,“ je přesvědčený Diesen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že Ukrajina musí v zájmu zachování míru zůstat neutrální zemí?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
kudli
