Netradičně v zámoří začne tentokrát pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Není to zpráva z uplynulého týdne, je už dřívější, ale dostal jsem se k ní až nyní a myslím si, že bude čtenáře zajímat. Našel jsem ji na serveru businessinsider.com. Týká se toho, že budoucí americký viceprezident JD Vance prohlásil, že Spojené státy mohou přehodnotit své zapojení do NATO, pokud Evropská unie bude regulovat aktivity amerických platforem sociálních médií. Samozřejmě, že se jedná o kauzu Elona Muska, který je vlastníkem sítě X, dříve Twitter, a jeho spor s orgány EU. Ty se snaží regulovat fungování různých podobných platforem, jako je X, na území Evropské unie. Případně je velmi dramaticky v sedmiciferných částkách a ve vysokých procentech ze zisku pokutovat, pokud nebudou jejich provozovatelé dostatečně poslušní příkazů, co dostanou z Unie,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Konkrétně jde o Muskovo tvrzení, že dostal výhrůžný dopis, ve kterém stálo zhruba toto: „Postihneme vás, pokud jste platformou pro Donalda Trumpa,“ což je docela silný politický pokus o vměšování do amerických prezidentských voleb a obecně do vývoje v geopolitice. „Evropská unie k tomu není nikým a ničím oprávněna. Ze žádné – z Lisabonské ani jiné – smlouvy to neplyne. Je to svévole úředníků v čele s paní Leyenovou a dědiců cenzurního odkazu paní Jourové, kteří si myslí, že poručí větru, dešti a zakážou svobodně myslet nejenom na území EU, ale už i ve Spojených státech. JD Vance otevřeně zpochybňuje, jestli Spojené státy mají podporovat NATO, když to – cituji – ‚nerespektuje americké hodnoty‘. A pokračuje: ‚Je šílenství, že podporujeme vojenskou alianci, pokud tato aliance nebude podporovat svobodu slova‘,“ cituje mediální analytik.
Fotogalerie: - Proti nízkým platům
Tak dramatickou reakci USA Evropská unie ještě nevyvolala
Považuje to za něco naprosto nevídaného s tím, že bychom si těžko představili obdobnou situaci před nějakými pěti či deseti lety. „Už tehdy Evropská unie a její orgány měly tyto tendence rozkazovat celému světu a poroučet větru, dešti. Ale že by tím vyvolaly až tak dramatickou reakci Spojených států, to se ještě nestalo. Když zmíněnou informaci rozložíme na prvočísla, tak samozřejmě dojdeme k závěru, že jde Američanům mimo jiné i o to, aby si zachovali odběr svých vojenských dodávek, ale aby nemuseli nic platit. To jsme viděli i ve vztahu k Ukrajině a v posledních vyjádřeních té budoucí Trumpovy administrativy. Takže byznys pro americké firmy zůstane, avšak platit to bude Evropa, Evropská unie, tedy my, co platíme každoročně nehorázné peníze Evropské unii,“ podotýká Petr Žantovský.
Bude po pádu Asada v Sýrii klid a mír?Anketa
Slovutná akademička z Brna se pochlubila, jaká slova umí
Vojenského paktu NATO se v souvislosti s neúspěšnou kandidátkou na hlavu státu okrajově týká i druhá glosa. „Nemohu říct, zda naštěstí neúspěšná, neboť to, co bylo úspěšné a sedí dnes na Hradě, těžko považovat soudným rozumem za úspěch. Ale to nechme být. Danuše Nerudová na sociální síti X zveřejnila tweet, který reaguje na výzvu Kateřiny Konečné a hnutí Stačilo!, jež požaduje vystoupení České republiky z NATO. Teď se nebavme o tom, jestli ta výzva zaznívá ve správný okamžik, přece jenom volby budou až za rok a rétorika se bude stupňovat. Tohle je hodně radikální rétorické vyjádření, ale Stačilo! asi ví, co dělá. A není mým úkolem to posuzovat. Mě spíše zaujalo to, že v tweetu Danuše Nerudová píše k tomu požadavku – cituji a omlouvám se za ten výraz bez vytečkování, protože Danuše Nerudová ho také nevytečkovala – ‚Víte, jak se jim (míní tím Stačilo!) říká? Vlastizrádci. Ruská pátá komunistická kolono, jděte do prdele‘,“ připomíná Petr Žantovský Nerudové výlev.
Psali jsme:
Jde podle něj o vyjádření, které svou brizancí předčí i svého času slovutný vzkaz Bohuslava Sobotky na adresu Andreje Babiše z roku 2017. „Tehdy Sobotka, který si zakládal na svém slušném vystupování, stálém úsměvu a velmi kvalitní mluvě, byť duněla prázdnotou, ale aspoň měla způsobnou podobu, napsal také na sociální síť, že Andrej Babiš – cituji – ‚ojebal republiku‘. Slovo ‚ojebat‘ v souvislosti s někým takovým, jako je Bohuslav Sobotka, působilo velice zvláštně. Tehdy se tím zabývali rozmanití analytici, dneska už by se tím nezabýval asi nikdo, protože se mezitím ta sprostota různých politických vyjádření na adresu oponentů prohloubila do té míry, že zasáhla i slovutnou akademičku z Brna, paní Nerudovou, která poslala komunisty – cituji – ‚do prdele‘. Je to v první řadě nechutnost. Protože kam ještě půjdeme dál? Kam to bude pokračovat?“ klade řečnickou otázku mediální analytik.
Fotogalerie: - Odvolávání Pekarové
V americkém komerčním filmu by se Nerudová uplatnila
Tohle je trend, který jsme nastoupili. „Ojebáváme, posíláme do prdele, tak co teď bude? Američané pro tu největší odpornost a vyjádření největšího hnusu používají výraz ‚motherfucker‘. Kdo umí anglicky, tak si to přeloží, ostatní si to nechte přeložit, já to překládat nebudu, abych nedopadl jak Miloš Zeman, když přeložil do češtiny název ruské skupiny Pussy Riot. ‚Motherfucker‘ je do té míry sprosté, ale velmi často užívané slovo v americké angličtině. Když si vzpomenete na slavné filmy s Brucem Willisem Smrtonosná past, tak vždy na konci, když Willis zvítězí nad tím padouchem, a ten padá z velké výšky někam do hlubiny nebo končí jinak ošklivě, tak Bruce Willis pronese to kultovní ‚Jupíjájej, hajzlíku nebo blbečku nebo tak nějak podobně‘. V originále je místo toho blbečka slovo ‚motherfucker‘. Jenže to je v americkém komerčním filmu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Domnívá se proto, že by se Danuše Nerudová měla zamyslet nad tím, jestli se nespletla v profesi europoslankyně. „Ta funkce jí zřejmě dává dost příležitosti k tomu, aby ji napadala podobná slova, jaká použila na adresu hnutí Stačilo!. Ale možná by se lépe uplatnila v amerických komerčních filmech. Třeba v seriálu o nějaké velmi zdatné, názorově pevné a obdivuhodné osobě nejistého pohlaví. Protože kdyby představovala ženu, tak je to dnes politicky nekorektní, tak by se musela trošku upravit, aby nevypadala jako slavná bojovnice Xena z 80. let. Ta zcela jistě byla ženou, ale vedle toho vykazovala mnohé schopnosti mužských bojovníků. Možná by se paní Nerudové mohla tahle dráha líbit více. Aspoň slovník už na to má,“ uznává mediální odborník.
Bylo by zábavné, jak by prezidentka posílala lidi kamsi
A i když to nebývá vůbec časté, přichází s pochvalou pro Seznam Zprávy. „Ale je to důvodná pochvala, protože jejich editor Jan Stránský tuhle lapálii rovněž posoudil negativně a vyslovil velké podivení nad tím, jaký slovník si osvojila ta naše téměř prezidentka. Dodal bych k tomu, že kdyby se nestal prezidentem generál, ale Nerudová, poněvadž zcela zjevně v této šachové hře o obsazení Hradu šlo o to nepustit tam Babiše, a proto se vygenerovalo několik antibabišů, tak do semifinále se probojovali dva, a to generál a Nerudová. Ovšem Nerudová vystupovala v médiích tak jalově, že asi i její loutkovodiči usoudili, že to není ten pravý adept na byteček na Hradčanech, tak tam posadili generála. To je taková moje dedukce spíše než spekulace, asi to tak nějak bylo. Ale představuji si paní prezidentku Nerudovou, jak někoho posílá do prdele. To by bylo docela zábavné. Pak bychom se mohli jmenovat ne Česká republika, ale Kocourkovská republika,“ směje se Petr Žantovský.
Třetí glosa je z jiného soudku a zabývá se tím, že se do médií takřka periodicky vrací téma, týkající se písničkáře a básníka Jaromíra Nohavici. „V těchto dnech jsem na Médium.cz objevil hned dva články. Jeden od autorky jménem Veronika Zoubková a druhý podepsaný pseudonymem Legendární medvěd. Zvláště ten druhý se dopustil několika zajímavých myšlenek, které bych v tomto kontextu rád ocitoval. Ale začala Veronika Zoubková a konstatovala, že Nohavica byl a je výjimečný písničkář, ale pak meldovala tu starou píseň s medailí od Vladimíra Putina. Dostal ji v roce 2018 za ‚zásluhy o upevnění přátelství a spolupráce mezi národy a sbližování a vzájemné obohacování národních kultur‘. Vznik ocenění inicioval v roce 1999 u příležitosti dvoustého výročí Puškinova narození ruský prezident Boris Jelcin,“ připomíná mediální analytik.
Propagoval politicky nelibě přijímané písničkáře
Puškinova medaile není udělována v žádném politickém kontextu, ale je to ocenění za kulturu. „V Jarkově případě je podložená desítkami let jeho usilovné propagace v Rusku, tehdy v Sovětském svazu, z politických důvodů nelibě přijímaných písničkářů, jako byl Bulat Okudžava či Vladimir Vysockij. To byl Nohavicův hlavní přínos pro vstup ruské kultury k nám. Uvědomme si, že po roce 68 získali mnozí naši občané intuitivní odpor vůči všemu ruskému. A do toho zahrnovali i Puškina, Čajkovského a další ruské umělce, což je naprostý nesmysl. Dnes jsme se k tomu nesmyslu vrátili. Je to dáno tím, že žijeme podobnou dobu jakési prorůstající totality. Divadla stahují Čajkovského opery, jsou zakazována vystoupení vynikajících ruských operních umělců, nenasazují se v dostatečné míře nebo možná už vůbec – nechci být úplně paušální – žádná díla ruské dramatiky minulosti, nevycházejí kromě protiputinovských knih současná ruská literární díla,“ rekapituluje Petr Žantovský.
Ing. Kateřina Konečná
Vztah mezi oběma národy a kulturami se absolutně rozbil, a to, na čem pracoval Jarek Nohavica desítky let, je poněkud ve psí, zůstává to jenom v myslích pamětníků. „Ale těch je naštěstí dost, jak může ostatně Jarek vidět na každém svém koncertu. Dokonce i v Praze měl recitál výlučně z písní Bulata Okudžavy ke stému výročí jeho výročí, a sál byl narvaný. Autorka zneužívá s tou aktuální situací nijak nesouvisející kulturní vyznamenání, ale připomíná i nejasnosti kolem Jarkových kontaktů s StB. Přitom Jarek se k tomu vyjádřil jasně a konkrétně, nevím, proč se mu znovu tato věc předkládá jako sporná nebo nevyjasněná, vytahují se citáty dokonce i Karla Kryla o tom, že Jarek mlčí o své minulosti. Není to pravda. Řekl to jasně a opakovaně. Tohle jsou jenom lži. Jinak se Zoubková přiznává k tomu, že se jí písničky Jarka Nohavici líbí a mezi řádky naznačuje, že ty stávající už ne. To je koneckonců její věc,“ poznamenává mediální odborník.
Dál plní svou roli a zase se nemaže se stávající vrchností
Na její text reaguje autor pod pseudonymem Legendární medvěd. „Konstatuje jednu důležitou věc, na niž se zapomíná, že každá osobnost, a tedy i kulturní, je také plodem své doby a své společnosti. Jestliže naše doba byla v určitém období, tedy v té normalizaci, opravdu pokřivená a často málo snesitelná, tak bylo jen málo osobností, jako byl Nohavica, které byly schopny tomu čelit vynikající tvorbou, jež skrývala více či méně metaforicky jasný postoj. A to odmítavý postoj k režimu, v němž jsme společně žili. Čili autor to vystihl velmi správně. Vinit Nohavicu z toho, že jsme žili nějakou svoji minulost, je stejně hloupé, a to už říkám já, jako kdybychom tvrdili, že Karel Čapek a jeho generace umělců otevřela bránu českému a německému fašismu. Také úplný nesmysl. Přitom víme, že mnozí umělci první republiky skončili v osvětimských komínech. Víme, že mnozí odešli do emigrace,“ poukazuje Petr Žantovský.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Víme také, že v 70. letech mnozí jiní více či méně dobrovolně odešli do emigrace. „Každý zvolil svůj postoj. Ale Jarkovo písničkaření a setrvávání v našem kontextu navzdory různým zákazům a ostrakizacím za komunismu bylo velmi cenné právě pro zachování soudržnosti, koheze lidí názorově příbuzných. A tuhle roli plní dneska dál. Zase se nemaže s tou ‚vrchností‘. A když se mu na ní něco nelíbí, říká to podobně ostře, jen jinými slovy pochopitelně, jako to činíval Karel Kryl, který kvůli tomu také upadl v nemilost u Václava Havla a té tehdejší vrchnosti. Nohavica má statisíce fanoušků, a to je silnější argument nad všechny jiné. Protože těm lidem přináší pocit, že jsou těmi, kdo sdílejí nějaký postoj ke světu, nějaké hodnoty a nějaký pohled do budoucna, který snad nebude úplně černý,“ míní mediální analytik.
Dřív porazí Baník Barcelonu než Jaromír všechny hlupáky
Moc se mu zamlouvá závěr textu od Legendárního medvěda. „Završuje ho moc hezkou větou. Cituji: ‚Možná Jaromír uvidí porážet Baník Barcelonu, možná dříve, než on porazí všechny hlupáky!‘ To je vtipná pointa, po níž už následuje jenom známé: ‚Nesuďme, nebo sami budeme souzeni.‘ Já považuji tuhle větu za absolutní moudro. Jenom nevím, proč – a to jsem říkal už na začátku – se téma Nohavica stále vrací a proč ho někdo oživuje a má potřebu se na jeho pozadí zviditelnit. To sice neplatí pro autory těchto dvou citovaných článků, ale víme, co o Nohavicovi píšou jiní. Tak si myslím, že bychom si ho teď před Vánoci mohli připomenout jako jednu z mála jistých a nevývratných hodnot naší kultury a naší současnosti,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Uvidí Jaromír Nohavica dříve porážet Baník Barcelonu, než on porazí všechny hlupáky?
autor: Jiří Hroník
Big Stayer
