V první hodině Otázek Václava Moravce se sešli člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub, ekonomka Helena Horská a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

„Inflace provětrává peněženky. V listopadu dosáhla meziročně 6 procent. Kde se zastaví?“ zeptal se hned v úvodu pořadu moderátor Václav Moravec. „U 6 procent to nekončí. V lednu a v únoru se může vyšplhat až k 10 procentům,“ dodal ještě. Premiér v demisi Andrej Babiš přitom ještě v září tohoto roku tvrdil, že inflace už neporoste. Ekonom David Marek naopak předpovídá, že v lednu naopak přijde „inflační vichr“.  

Šestiprocentní inflace trápila Česko naposledy v roce 2008 a Tomáš Holub varuje, že lze jen těžko předpovídat, co se stane v lednu, protože v lednu řada obchodníků mění své ceníky. „Tam ta míra nejistoty je v tomto nestandardním období extrémně vysoká.“

První tři měsíce nového roku budou opravdu těžké, varuje ekonomka

Horská upozorňuje, že počátek roku bude hodně náročný a svou vinu na tom podle ní nese i odcházející vláda Andreje Babiše (ANO). „První tři měsíce budou opravdu hodně složité. Česká národní banka brzdí inflaci, ale vláda naopak inflaci přikrmuje. Už je nejvyšší čas, aby jak centrální banka, tak vláda začaly táhnout za jeden provaz a aby začaly tu inflaci brzdit,“ zdůraznila.

Prouza míní, že inflace opravdu ještě poroste: „Většina dodavatelů energií navýší ceny energií až v lednu. Takže to zdražení domácnosti teprve pocítí.“

Pocítí je nejen v cenách energií, ale i v cenách potravin a vlastně veškerého zboží. „Běžný kelímek na jogurt stojí dvakrát víc než před rokem. Papírový karton stojí čtyřikrát víc než před rokem. Tady ta vláda opravdu musí táhnout s centrální bankou za jeden provaz a snížit ty inflační tlaky. To, co by mohla udělat rychle, je otevření pracovního trhu,“ volal ve studiu Prouza.

Nepřehnal jste to trochu? zvedal obočí Moravec

Horská a Prouza se shodli v tom, že lidé a s nimi i odbory mají často přemrštěné platové požadavky.

„Nám mzdy už šest let rostou výrazně rychleji než produktivita práce. A myslím si, že vláda má hodně prostoru pomoct centrální bance v boji s inflací. Není to jenom o tom, dostat sem kvalifikovanou pracovní sílu, ale je to také o ovlivnění cen nemovitostí na trhu. Není to o tom, zasypat společnost plošně penězi, ale cíleně pomáhat těm, kdo to opravdu potřebují,“ připomněla Horská. Měla na mysli pomoc firmám postiženým covidem a nízkopříjmovým rodinám, ale rozhodně ne všem firmám a všem rodinám.  

Holub konstatoval, že nová vláda může přestat se zvyšováním minimální mzdy a na ni navázaných dalších mezd, protože končící vláda Andreje Babiše zvyšovala minimální mzdu i ve chvíli, kdy se ekonomika dostala do recese, což je podle Holuba problém. „Větší otevřenost ekonomické imigraci je něco, co by pomohlo tomu trhu práce, i když to odbory neuslyší rády,“ uvedl Holub.

Prouza mu dal za pravdu. „Krátkodobě pomůže otevření trhu práce cizincům, protože ty firmy dnes nezvládají plnit více zakázek, protože jim prostě chybějí lidi. Nám na trhu práce chybí 300 až 350 tisíc lidí. On by jejich příchod pomohl i vládě a příjmy rozpočtu by to zvýšilo až o 125 miliard,“ upozornil Prouza.

„Nepřehnal jste to? Neměl jste na mysli spíš 12,5 miliardy?“ ptal se Moravec Prouzy okamžitě.

Prouza však trval na to, že česká státní kasa si může přijít až na 125 nových miliard. Na daních, ale také v tom, že ti nově příchozí zaměstnanci v Česku něco utratí, využijí zdejších služeb a tak podobně.    

Horská upozornila, že v Polsku se díky jinak nastavené legislativě daří stavět dvakrát rychleji než v Česku, což znamená, že v Polsku se daří až dvakrát rychleji stavět i byty, což pak má vliv na lepší ceny bydlení v Polsku.