Zažívá česká zahraniční politika strmý pád do bezvýznamnosti? Po tři roky, kdy se vláda Petra Fialy postavila v ukrajinském konfliktu na stranu Kyjeva tak pevně, až za to mnohdy doma sklízela kritiku, opakovali premiér, ministr zahraničí i další činitelé, že se Česku jeho zásadová pozice vrátí. 

Nedávno tuto myšlenku přetvořil Petr Fiala do předvolebního hesla zdobícího jeho billboardy rozvěšené napříč republikou. „Vrátili jsme Česku respekt v zahraničí,“ hlásal premiér z reklamních ploch. Do jaké míry má tato věta odraz v realitě, je otázkou.

Zvláště v posledních týdnech se víc než kdy před tím zdá, že Česko nejenže nemá respekt v zahraničí, ale že českou zahraničněpolitickou linii nikdo ani nebere v potaz a vážně. „Nemáme žádnou zahraniční politiku,“ kritizuje dlouhodobě exministr zahraničí Lubomír Zaorálek ze Sociální demokracie a mnozí pozorovatelé mu dávají za pravdu.  

Ve veřejném prostoru stále častěji v těchto dnech zní hlasy, že česká diplomacie pod vedením bývalého piráta Jana Lipavského se po celou dobu snažila hlavně kopírovat to, co viděla ve Spojených státech, a opakovat s ještě silnější razancí, co představitelé tehdejší Bidenovy administrativy prohlašovali. Problém prý nyní spočívá v tom, že se vedení USA proměnilo, zcela otočilo a změnilo strategii zahraniční politiky a Lipavský se najednou ocitl v pomyslném vzduchoprázdnu, nemá se kam obrátit a vlastně neví, co říkat, co bude a co se po něm očekává. 

Odpovídá tomu i názor, o který se s redakcí ParlamentníchListů.cz podělil významný český diplomat, který způsob výkonu funkce ministra zahraničí ze strany Jana Lipavského nese velmi nelibě. 

„Zažil jsem tu už hodně ministrů zahraničí a bez jakékoli zaujatosti konstatuji, že Lipavský je ten nejhorší v dějinách této země. Vaří se ve mně vztek, když vidím, jak ten slon tančí v porcelánu. V minulosti tu byli takoví, řekl bych, méně suverénní ministři, ke kterým jsem vzhlížel kriticky, ale i tihle měli svůj jasný pohled na svět, vzdělání, znalosti a jasnou strategii, kam by se naše zahraniční politika měla ubírat. Bohužel tento ministr nic z toho nemá. Je to papoušek, který odříkával to, co slyšel jinde. Nejenže to vede k fatálnímu nerespektu ze strany zahraničních partnerů a ministrů zahraničí, protože o čem si s ním asi tak mají povídat? Vidí, že nemá vlastní názor na nic, tak se ho ani na nic neptají. Dřív to bylo nepříjemné, ale v současné nové situaci je působení takového ministra skutečně škodlivé. Říkám to se vší vážností a takových soudů se opravdu nedopouštím často. Ve Spojených státech došlo k razantní změně, na kterou on nedovede reagovat. Neumí se tomu přizpůsobit,“ říká zdroj z naší diplomatické služby.

Fotogalerie: - K třetímu výročí ruské invaze

Podle jeho slov hrozí České republice kvůli nekompetentnímu ministru zahraničí fatální škody. „Teď nastala pro naši diplomacii kritická doba a Lipavský selhává na celé čáře. Upřímně se divím premiérovi, že to buď nevidí, nebo to nechává být. Jestliže několik měsíců zaspíme a místo budování těsných vztahů s Trumpovou administrativou i Republikánskou stranou tu budeme přešlapovat, nebo hůř, opakovat staré naučené fráze, které už neplatí, doplatíme na to,“ konstatuje letitý diplomat, kterého ParlamentníListy.cz nebudou jmenovat s ohledem na to, že je stále v aktivní službě.

Bývalý ministr zahraničních věcí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda vnímá jako velký problém, že česká diplomacie nedokáže vnímat změnu kurzu ve Spojených státech. „Může a nemusí se nám líbit nová rétorika, která se teď všude komentuje, ale ve Spojených státech voliči jednoznačně rozhodli o změně celého kurzu politiky. Teď jde o to, zda jsme schopni to vnímat. Cestou ven není kritizovat USA nebo se distancovat, ale přijít, s čím můžeme pomoci. Tohle jediné nám může pomoct,“ je přesvědčen.

„Udivuje mě, že v reakci na nepozvání premiéra Fialy na večeři u Macrona nebyla okamžitě poslána protestní nóta. Kdybych byl ministr zahraničních věcí, obvolávám kolegy ministry ze stejně velkých zemí a navrhuji, abychom vůči tomu protestovali společně. My politicky investujeme do toho, že všem občanům říkáme, že NATO je naše jistota, že jsme soudržní a držíme při sobě, a pak se stane tohle? Moje doporučení je následující. Definitivně změnit kurz české zahraniční politiky a naprosto kategoricky veřejně zdůrazňovat nutnost soudržnosti. My jsme to nepozvání vzali servilně, že tam bylo Dánsko a to hájilo naši pozici, protože má stejný názor apod. Divím se, že se někdo nestyděl takové věty říkat,“ komentuje exministr Svoboda. 

Respekt pro naši zemi a zahraniční politiku se podle jeho slov nedá vynutit. „Abyste měl respekt, musejí vás partneři uznávat osobnostně. Můžete být klidně reprezentant menší země, to vůbec není problém. Vzpomínám si za mých časů, když se s Prahou loučila syrská velvyslankyně, řekla mi, že ačkoli vidíme svět úplně jinak, vždycky mělo smysl se mnou mluvit. O tohle jde. Nejde o to, jestli jsme velký nebo malý stát, ale jestli má smysl s ministrem mluvit, nebo ne. Musíte na to být zajímavý, protože vás lidé chtějí poslouchat a vědí, že říkáte něco, co stojí za to. Tohle vytváří respekt. Takové osobnosti partneři aktivně a rádi zvou, protože to pro ně má význam. Pokud teď máme ministra, který pořád opakuje totéž, nemusíte ho nikam zvát, protože jen zopakuje, co řekl už všude před tím. To je k ničemu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Cyril Svoboda. 

Psali jsme:

„Česko musí přestat být lokajem a stát se suverénním hráčem,“ říká Jana Bobošíková

Odhaleno: V Evropě mají neziskovky to samé, co Trump zarazil v USA. Vlivný think-tank volá po akci

Vláda ve slepé uličce. Vlastní vinou. „Jsem zvědavá, jak vysvětlí, že Amerika není Západ.“

Zaorálek sleduje nový vývoj: Putinovo vítězství, absolutní rehabilitace Ruska