Netradičně v zahraničí začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Ukrajinský prezident Zelenskyj zakázal tři opoziční televize, které pět let nesmí vysílat. To je něco, co jsme nezažili už poměrně dlouho. Myslím si, že to je taková vlaštovka toho, co nás čeká v naší milované střední Evropě vbrzku také. Ale co se týče Ukrajiny, tak to je samozřejmě nestandardní země. Tam nejsou podstatné politické strany, tam jsou podstatné klany oligarchů, kteří si vytvářejí vlastní politické loutky, což je přesně pan Zelenskyj. Jeho předchůdce Porošenko byl sám oligarchou a sám sobě i tou loutkou. Takto bychom tam mohli definovat každého významnějšího politika středního proudu, že je navázán na nějaké ekonomické zájmy,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Samotný fakt, že došlo k takhle explicitní, transparentní a naprosto bezprecedentní cenzuře, tedy k zákazu některých médií, považuje samozřejmě za velice špatnou zprávu. „A to nejenom pro Ukrajinu. Ale myslím si, že na Ukrajině samotné to může vyvolávat jakési opoziční nálady a posilovat kritický postoj vůči tomu, co představují ti současní oligarchové, kteří tam vládnou. Nelze totiž pominout skutečnost, že ty zakázané televize jsou blízké názorům, které jsou kritické vůči vládě a vůči stávajícímu prezidentovi. To znamená, že jsou spíše blízké názoru těch – jak se říká – proruských tendencí. Ale je to těžké na půdě Ukrajiny tohle hodnotit, když víme, že tam je velice silně zastoupena ruská národnostní skupina,“ poukazuje mediální analytik.

Temperamentní Ukrajinci si snad tohle nenechají líbit

Je tedy logické, že má velice silný zájem, jak kulturně-národnostní, tak pochopitelně i politický. „Ukrajina, jak víme, vznikla v podstatě uměle tím, že místním komunistům byla jaksi darována jistá porce ‚autonomie‘ na centrální vládě v Moskvě, ale byla to jenom formální autonomie. Všechno to bylo v rámci Svazu sovětských socialistických republik a Ukrajina byla normální moskevský satelit nebo spíš součást celého toho monolitu. To, že si dnes západní novináři mohou ubrousit tužky, když píšou o tom, jak je Ukrajina kolébka demokracie a pravdy a lásky, tak to je samozřejmě pro člověka, který se o ní něco dozvěděl a ví něco o její minulosti a historii, směšné. Jsou to jenom zástupná hesla, která nás pronásledují od času Majdanu v roce 2014 do dneška,“ tvrdí Petr Žantovský.