Už při první návštěvě si moderátorská dvojice všímala cen. 160 korun za smažený sýr bez přílohy. Hranolky za 50 korun. Dětský kuřecí řízek za 135 korun. Moderátora zaujaly láhve s nápisem RESERVE, které jsou podle něj rozmístěné na všech stolech. „Kluci, můžeme si nalít čistýho vína, můžete mi vysvětlit ten paradox s těma rezervacema, já to prostě fakt nechápu,“ zeptal se bratrů moderátor Santo. „Hele, možná to bude znít krutě, ale už se několikrát budu opakovat, že jsme v rekreační oblasti. A ty si ty lidi musíš nějakým způsobem vybírat. Možná to bude znít fakt opravdu hustě a ty si musíš vybrat lidi, který maj prachy,“ zněla odpověď. Moderátor se ptal, jestli jsou tedy rezervace nepotvrzené. Jeden z bratrů hádal, že Santa zajímají fiktivní rezervace. „Máš jedenáct stolů na terase. Z těch jedenácti stolů ti devět zasednou rodiny, který šetří. Oni přijedou na dovolenou, přivezou si 40 tisíc. A pak odjíždějí, maj ušetřených dvacet a strašně jásaj, jak je ta dovolená vyšla zadobře, a maj navařený v konzervách z domova pěkně rajský omáčky...,“ znělo vysvětlení.

„A ty si na*ranej, že těch 20 tisíc si z nich nevytáh,“ hádal důvod moderátor Santo. „Ne, všude, všichni. Já když jedu na dovolenou, tak jedu, protože si to chci užít, protože 365 dní dřu a jedu,“ oponoval mu provozovatel. „Kámo, to je prasárna, ne?“ divil se moderátor. Ale podle provozovatele to prasárna není. Prý si potenciální zákazníci myslí, že jsou hloupí. „Pán přijde se třema dětma, dětem objedná troje hranolky s kečupem a sám vypije osm piv, na to já nejsem večer zvědavej, já potřebuju vydělat prachy,“ svěřoval se dále jeden z bratrů. Moderátor se nevěřícně ptal, jak mohou takto separovat hosty. „Já neseparuju. Já je nepošlu pryč. Já je pošlu na spodní provoz. Neříkej mi, když přijdeš a máš prachy, že nechceš vidět na ten gril? Jak se to dělá.“

Moderátor se ptal, co tedy s člověkem, který ty peníze nemá, ale chce si udělat hezký zážitek. „Ne, on je má, ale nechce je pustit, protože se myslí... Všichni maj peníze. Všichni jezdí v nových kárách, všichni si jezdí támhle do Egypta, do Turecka, all inclusive za 16 tisíc, a pak přijedou na Lipno a všichni to srovnávaj se Staromákem a takovýhle,“ myslí si provozovatel a ptá se: „Jaký je rozdíl mezi Staromákem a Lipnem? Na Staromáku maj jenom orloj, kterej jim tam před několika lety postavili. My máme umělý jezero.“

Moderátor už zřejmě akceptoval myšlenku a ptal se na praktické provedení, jak se dá rozlišit VIP zákazník od těch, kteří budou sedět u záchodů. „Hele, není to jakoby psaný pravidlo, koukneš na boty, hodinky a mastný vlasy. Tak pokud ti přijde někdo v prestižích, bez hodinek a s mastnýma vlasama, tak si myslím, že nepřišel na večeři. Přišel možná na pivo, s dětma.“ A dodal, že to, co říká, je opravdu kruté, ale má doma také dvě děti a také potřebuje jíst, také chce na dovolenou, jezdit v drahém autě a postavit si dům. „Takže návod k dobrýmu stolu je jednoduchej, vlasy, boty hodinky?“ sumarizoval moderátor. „Každej správnej číšník si toho zákazníka prostě musí přeměřit,“ odvětil mu na to provozovatel. „Ku*va, ten má prachy, ty vole, jeho seždímu. Od předkrmu až po dezert, nejdražší víno a tohle. Na tom se dělaj ty prachy,“ svěřoval svou strategii Standa.