U našich západních sousedů se uvádějí v život zásady EU o ochraně internetu, které zahrnují i povinnost odstraňovat závadný obsah, např. s teroristickým podtextem. V Německu si řekli, že to zvládnou rychleji, když Spolková agentura sítí (Bundesnetzagentur), která se běžně stará především o funkčnost energetických sítí, stejně jako za funkčnost telekomunikačních a poštovních služeb, převezme i dohled nad čistotou internetu a svěří ho důvěryhodným soukromým subjektům.

Šéf této agentury Klaus Müller se pokouší uvést v život nápad se zpravodajským centrem známým pod označením Respekt, které bude přidělovat razítka důvěryhodnosti soukromým subjektům. A tyto soukromé subjekty dostanou volnou ruku k prohledávání internetu a bleskovému odstraňování závadného obsahu. Bez byrokratických překážek. Tak celý proces popisuje server švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung (NZZ) s dovětkem, že Německo snad nemá zapotřebí zavádět takovýto cenzurní úřad.

„Jde o implementaci zákona o digitálních službách předepsaného EU, tedy boj proti nelegálnímu obsahu na internetu. Ale je za tím víc: útok na svobodu projevu,“ uvedl server švýcarského listu.

Pokud důvěryhodná firma upozorní sociální síť Facebook či sociální síť X na závadný obsah, musejí provozovatelé těchto sítí zakročit proti šíření takového obsahu.

„To by bylo samo o sobě riskantní, i kdyby šlo pouze o nelegální obsah. Pochybnosti vzbuzují výroky samotného Klause Müllera, šéfa agentury. Mluvil nejen o teroristické propagandě, ale také o ‚nenávisti‘ a ‚falešných zprávách‘. To může zahrnovat spoustu věcí. Jakkoli je nenávist nepříjemná, není zakázána. Být dezinformován také není zakázáno. Tato vágnost je vstupní branou pro státní cenzuru. Oznamovací portály odporují základnímu zákonu,“ rozvedl myšlenku NZZ.

Švýcarský list připomněl, že i podle německé ústavy je cenzura nepřístupná, a pokud by Müller postupoval tak, jak je naznačeno, nešlo by o nic jiného než o cenzuru, protože v zemi, kde má platit ústava, musí příslušné rozhodnutí o zákazu vydání toho či onoho obsahu vydat soud. A nenávistné výroky má stíhat policie.

Ale pozor. NZZ upozornil na ještě jeden problém. Soukromé subjekty, které mohou dostat razítko Respektu, ve skutečnosti nemusejí být soukromé subjekty, ale organizace navázané na vládu. Např. na německé Zelené.

Reportážní portál Bádenska-Württemberska se značkou Respekt je například nepřímo financován zeleným spolkovým ministerstvem pro rodinné záležitosti a přímo bavorským zemským ministerstvem. Je snadné uhodnout, jak se zaměstnanci aktivistů vypořádávají s předloženým obsahem, který obsahuje „nenávist a agitaci“ nebo „dezinformace“ vůči zeleným politikům nebo zeleným ministerstvům, upozornil švýcarský list.

Sám Klaus Müller byl od 90. let minulého století členem Aliance 90/Strana zelených a politikem za toto uskupení.