Na mezinárodní konferenci s názvem „Green Deal jako zdroj problémů v zemích EU“, kterou uspořádal poslanec Evropského parlamentu Ivan David, vystoupil kromě politiků, z nichž hned tři – Petr Bystroň, Anja Arndtová a Marc Jongen – jsou členy Alternativy pro Německo, nejsilnější strany v rámci skupiny Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu, vystoupil i Luděk Nezmar, předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti, který přednáší na Ústavu práva a právní vědy. Měl už vystudovanou ekonomii, mezinárodní vztahy a IT, když ve firmě dostal na starosti vývoj nového softwaru pro ESG (environmental, social, governance – zodpovědný a udržitelný přístup k investování a byznysu obecně), promítnutí Green Dealu do legislativy.

„Taky proto, že jsem dezolát a rád dělám věci pořádně, tak jsem si řekl, že to nejdřív musím nastudovat. A asi jsem jeden z mála, kdo to ESG, a tedy ten Green Deal, také vystudoval na vysoké škole,“ pochlubil se Luděk Nezmar v úvodu svého vystoupení, že k tématu má opravdu kvalifikovaně co říci. Svůj příspěvek nazval „Nemoc nebo hloupost aneb kde jsou kořeny Green Dealu“.

Ať firma zkrachuje, když neladí s Green Dealem

Začal ho tím, jak dopadl na jedné ze zkoušek při studiu ESG a Green Dealu. „Dostal jsem následující zadání: ‚Dopravní společnost se rozhodla převést svůj vozový park na biopaliva CNG, aby výrazně snížila emise. A výsledkem tohoto kroku byl krach té společnosti. Tisíc lidí bylo propuštěno‘. Otázka při té zkoušce zněla: ‚Bylo to správně? Ano, nebo ne?‘ Já jsem vystudoval ekonomii, takže jsem samozřejmě odpověděl: ‚Ne. Vždyť ty lidi přijdou o práci‘. Ale na vysoké škole zní správná odpověď: ‚Ano‘. Od zkoušky mě vyhodili. To se teď na vysokých školách učí. To znamená, že je v pořádku, když firma zkrachuje, protože není v souladu s ESG strategií a Green Dealem,“ líčil Luděk Nezmar, k čemu jsou vysokoškoláci vedeni.

Naději na to, že by se mohlo něco změnit, ani trochu nedává nová sestava šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Když se podíváte na slova eurokomisařů během jejich ‚grilování‘ v Evropském parlamentu, tak vám musí být jasné, že pro dalších pět let jedeme na horské dráze. Všech těch pět z toho našeho pohledu nejdůležitějších eurokomisařů se vyjadřuje tak, že Green Deal, udržitelnost, všechny věci spojené s touto nesmírně náročnou legislativou jsou v pořádku, že takhle si těch pět let v Evropě představují,“ konstatoval předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti.

Obrovské náklady jen na boj s papíry kvůli ESG

Protože pracuje v konzultačním byznysu, zaměřil se na náklady, které tato zelená politika vyvolá. „Pokud implementujete ESG strategii, ESG reporting, GHG protokoly (umožňují firmám měřit a porovnávat své emise skleníkových plynů v různých oblastech podnikání), všechno to, co po vás legislativa chce, tak průměrná firma v Evropské unii vynaloží 485 tisíc eur na tenhle boj s papíry, někdy se dostanete ještě výš. Protože je to doprovázeno ještě celou řadou dobrovolných kroků nebo máte ještě nějaké dodatečné náklady. Ale v každém případě se pohybujete v částce blížící se 500 tisícům eur ročně,“ upozornil Luděk Nezmar.

‚‘

Navázal tím, jaký je průměrný náklad na vývoj nové technologie, na nový patent. „Každý rok, kterým implementujeme ESG strategie a strategie Green Dealu, přicházíme minimálně o jeden patent na jednu firmu. Dokážete si spočítat, kolik patentů, kolik nových patentů by mohlo být místo toho, že naplňujeme nesmyslné cíle Green Dealu?“ použil řečnickou otázku. „Obecně je ztráta inovací kvůli nákladům na ESG obrovská. Jestliže má něco smysl, jsou to nové technologie, které jsou schopny tomu klimatu, té naší Zemi skutečně pomoci. Ale momentem, kdy utrácíte většinu peněz na snahu o soulad s tou legislativou, tak samozřejmě se těch nových technologií dočkat nemůžeme,“ vysvětlil odborník.

Evropě svět utíká, i když má jako první pilíř inovace

Svoji pozornost pak obrátil na tři pilíře předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „První pilíř jsou inovace. Ale to vůbec nedává logiku s dekarbonizací ve smyslu konkurenceschopnosti, protože ty věci jdou proti sobě. Dneska nebudeme řešit ten třetí pilíř, ale tady vidíte vývoj patentů. Je tam srovnání Ameriky, Číny a Evropy. Kdybychom šli ještě víc do hloubky, tak zjistíme, že v 90. letech měla Čína v průměru okolo tří až čtyř set patentů ročně. A když se podíváte na poslední čísla z roku 2023, tak Evropa má pouhých 180 tisíc patentů oproti Číně, která jich má milion 590 tisíc. Samozřejmě Američani mají svých 600 tisíc, dobrá práce. Ale tady vidíte, jak nám celý svět utíká a my máme jako první pilíř inovace. Ale reálná čísla tomu vůbec neodpovídají,“ poukázal Luděk Nezmar.

Jako jeden z příkladů nových technologií si vybral investice do umělé inteligence. „Evropa v tomto směru naprosto zaspala, Francie se to v posledních letech snaží trošičku dohnat, ale Spojené státy jenom v letošním roce daly do vývoje umělé inteligence 63 miliard eur. Obrovské číslo. Když se podíváte na Čínu, tak tam je to jenom 7,3 miliardy. Ale oni do toho předtím nainvestovali 223 miliard eur. Obrovský rozdíl oproti Evropě, která celkově do vývoje AI dala 38 miliard,“ zdůraznil předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti..

Bez energie nutně dojde k rozpadu společnosti

Poté připomněl energetickou náročnost umělé inteligence. „Obecně všechny nové technologie jsou nesmírně náročné na spotřebu energie. A co je nejklíčovější, že potřebujete mít stabilní zdroj. Goldman Sachs, globální investičně bankovní společnost, předpokládá roční nárůst 200 terawatthodin ročně. To je strašně moc,“ poznamenal lektor.

Základním předpokladem rozvoje civilizace je stabilní zdroj energie. „Pokud někdo z vás četl knihu pana profesora Bárty ‚Kolaps civilizací‘, tak ví velmi dobře, že energie je základ pro funkční civilizaci. Většina předchozích civilizací dojela na to, že neměly energii, myšleno třeba i ten zdroj v podobě otroků. Ale když my jako v podstatě už digitální civilizace energie mít nebudeme, tak bezpochyby dojde k rozpadu té společnosti. Kromě toho je energie klíčovým prvkem pro řešení složitých komplexních problémů a naše společnost je již velmi komplexní,“ uvedl Luděk Nezmar.

Obecně důsledky nedostatku energie znamenají – a zejména když se podíváme do historie – kolaps společnosti, ztrátu kulturní identity a snížení celospolečenské komplexnosti a obecně neschopnost se přizpůsobit změnám.