Na mezinárodní konferenci s názvem „Green Deal jako zdroj problémů v zemích EU“, kterou uspořádal poslanec Evropského parlamentu Ivan David, vystoupil kromě politiků, z nichž hned tři – Petr Bystroň, Anja Arndtová a Marc Jongen – jsou členy Alternativy pro Německo, nejsilnější strany v rámci skupiny Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu, vystoupil i Luděk Nezmar, předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti, který přednáší na Ústavu práva a právní vědy. Měl už vystudovanou ekonomii, mezinárodní vztahy a IT, když ve firmě dostal na starosti vývoj nového softwaru pro ESG (environmental, social, governance – zodpovědný a udržitelný přístup k investování a byznysu obecně), promítnutí Green Dealu do legislativy.
„Taky proto, že jsem dezolát a rád dělám věci pořádně, tak jsem si řekl, že to nejdřív musím nastudovat. A asi jsem jeden z mála, kdo to ESG, a tedy ten Green Deal, také vystudoval na vysoké škole,“ pochlubil se Luděk Nezmar v úvodu svého vystoupení, že k tématu má opravdu kvalifikovaně co říci. Svůj příspěvek nazval „Nemoc nebo hloupost aneb kde jsou kořeny Green Dealu“.
Ať firma zkrachuje, když neladí s Green Dealem
Budeme se mít v roce 2025 ekonomicky lépe než v roce 2024?Anketa
Naději na to, že by se mohlo něco změnit, ani trochu nedává nová sestava šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Když se podíváte na slova eurokomisařů během jejich ‚grilování‘ v Evropském parlamentu, tak vám musí být jasné, že pro dalších pět let jedeme na horské dráze. Všech těch pět z toho našeho pohledu nejdůležitějších eurokomisařů se vyjadřuje tak, že Green Deal, udržitelnost, všechny věci spojené s touto nesmírně náročnou legislativou jsou v pořádku, že takhle si těch pět let v Evropě představují,“ konstatoval předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti.
Obrovské náklady jen na boj s papíry kvůli ESG
Protože pracuje v konzultačním byznysu, zaměřil se na náklady, které tato zelená politika vyvolá. „Pokud implementujete ESG strategii, ESG reporting, GHG protokoly (umožňují firmám měřit a porovnávat své emise skleníkových plynů v různých oblastech podnikání), všechno to, co po vás legislativa chce, tak průměrná firma v Evropské unii vynaloží 485 tisíc eur na tenhle boj s papíry, někdy se dostanete ještě výš. Protože je to doprovázeno ještě celou řadou dobrovolných kroků nebo máte ještě nějaké dodatečné náklady. Ale v každém případě se pohybujete v částce blížící se 500 tisícům eur ročně,“ upozornil Luděk Nezmar.
‚‘
Navázal tím, jaký je průměrný náklad na vývoj nové technologie, na nový patent. „Každý rok, kterým implementujeme ESG strategie a strategie Green Dealu, přicházíme minimálně o jeden patent na jednu firmu. Dokážete si spočítat, kolik patentů, kolik nových patentů by mohlo být místo toho, že naplňujeme nesmyslné cíle Green Dealu?“ použil řečnickou otázku. „Obecně je ztráta inovací kvůli nákladům na ESG obrovská. Jestliže má něco smysl, jsou to nové technologie, které jsou schopny tomu klimatu, té naší Zemi skutečně pomoci. Ale momentem, kdy utrácíte většinu peněz na snahu o soulad s tou legislativou, tak samozřejmě se těch nových technologií dočkat nemůžeme,“ vysvětlil odborník.
Evropě svět utíká, i když má jako první pilíř inovace
Svoji pozornost pak obrátil na tři pilíře předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „První pilíř jsou inovace. Ale to vůbec nedává logiku s dekarbonizací ve smyslu konkurenceschopnosti, protože ty věci jdou proti sobě. Dneska nebudeme řešit ten třetí pilíř, ale tady vidíte vývoj patentů. Je tam srovnání Ameriky, Číny a Evropy. Kdybychom šli ještě víc do hloubky, tak zjistíme, že v 90. letech měla Čína v průměru okolo tří až čtyř set patentů ročně. A když se podíváte na poslední čísla z roku 2023, tak Evropa má pouhých 180 tisíc patentů oproti Číně, která jich má milion 590 tisíc. Samozřejmě Američani mají svých 600 tisíc, dobrá práce. Ale tady vidíte, jak nám celý svět utíká a my máme jako první pilíř inovace. Ale reálná čísla tomu vůbec neodpovídají,“ poukázal Luděk Nezmar.
Jako jeden z příkladů nových technologií si vybral investice do umělé inteligence. „Evropa v tomto směru naprosto zaspala, Francie se to v posledních letech snaží trošičku dohnat, ale Spojené státy jenom v letošním roce daly do vývoje umělé inteligence 63 miliard eur. Obrovské číslo. Když se podíváte na Čínu, tak tam je to jenom 7,3 miliardy. Ale oni do toho předtím nainvestovali 223 miliard eur. Obrovský rozdíl oproti Evropě, která celkově do vývoje AI dala 38 miliard,“ zdůraznil předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti..
Bez energie nutně dojde k rozpadu společnosti
Poté připomněl energetickou náročnost umělé inteligence. „Obecně všechny nové technologie jsou nesmírně náročné na spotřebu energie. A co je nejklíčovější, že potřebujete mít stabilní zdroj. Goldman Sachs, globální investičně bankovní společnost, předpokládá roční nárůst 200 terawatthodin ročně. To je strašně moc,“ poznamenal lektor.
Základním předpokladem rozvoje civilizace je stabilní zdroj energie. „Pokud někdo z vás četl knihu pana profesora Bárty ‚Kolaps civilizací‘, tak ví velmi dobře, že energie je základ pro funkční civilizaci. Většina předchozích civilizací dojela na to, že neměly energii, myšleno třeba i ten zdroj v podobě otroků. Ale když my jako v podstatě už digitální civilizace energie mít nebudeme, tak bezpochyby dojde k rozpadu té společnosti. Kromě toho je energie klíčovým prvkem pro řešení složitých komplexních problémů a naše společnost je již velmi komplexní,“ uvedl Luděk Nezmar.
Obecně důsledky nedostatku energie znamenají – a zejména když se podíváme do historie – kolaps společnosti, ztrátu kulturní identity a snížení celospolečenské komplexnosti a obecně neschopnost se přizpůsobit změnám.
Fotogalerie: - Před Green Deal summitem
Nejrozumnějším zeleným zdrojem je jaderná energie
V té souvislosti se zastavil u technologických gigantů Googlu a Microsoftu. „Řekl bych dva rozumní. Google na to jde způsobem, že vyvíjí úplně nové modulární jaderné reaktory. Mají v plánu sedm nových těch reaktorů a budou je spouštět od roku 2030 do roku 2035. Microsoft pro změnu koupil bývalou jadernou elektrárnu Three Mile Island v Pensylvánii, která byla v roce 1979 po havárii zakonzervovaná. Vrazí do toho 1,6 milionu dolarů. Chci, abychom si uvědomili, že tím nejrozumnějším zeleným zdrojem je jaderná energie. Je to stabilní zdroj a je zelený,“ ujistil specialista na kybernetickou bezpečnost.
Na mezinárodní konferenci „Green Deal jako zdroj problémů v zemích EU“ se hodně mluvilo o Evropské komisi. „Ale je třeba připomenout, že Evropská centrální banka je další významná instituce v Evropě, která neskutečným způsobem tlačí na zelenou tranzici. Christine Lagardeová, prezidentka ECB, začátkem letošního roku představila tři základní kroky nebo směry, kterými ECB půjde. Zelený přechod, rostoucí dopad změny klimatu a rizika vyplývající z úbytku a degradace přírody. Toto jsou hlavní cíle ECB,“ připomněl Luděk Nezmar s tím, že kromě toho, že mají program nějakého environmentálního managementu, tak podstatnou věcí z jejich pohledu je ekodesign eurobankovek.
Green Deal je o tom, pomocí peněz ovládnout společnost
„A pozor, úplně zásadní věc: ekologická stopa digitálního eura. To není moc k smíchu, protože digitální euro neznamená nic jiného, než digitální měnu centrální banky, CBDC. Ale to je absolutní ztráta svobody nás všech, protože ty měny budou programovatelné. Pokud například řeknou, že se rozhodli, abychom podpořili region v severních Čechách, tak peníze, které dostaneme na účet, budu naprogramovány tak, abychom museli 20 procent svého výdělku utratit jenom v severních Čechách. Anebo budeme mít jenom půl roku na to, abychom své peníze utratili. Programovatelnost CBDC měn je nesmírně nebezpečná a mluvím o tom z toho důvodu, že zelená tranzice se používá i k argumentaci v tomto směru. To je z mého pohledu úplně mimo realitu,“ prohlásil přednášející.
Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?Anketa
Za Green Deal si můžeme tím, koho jsme si zvolili
Je potřeba si uvědomit, o co se jedná, a že smyslem je ovládnout společnost. „Nepochopitelné pro mě je, že nynější evropští politici – neříkám, že všichni – se snaží zabít ruku, která nás v podstatě všechny živí. Vždyť i to, že můžeme blbnout s Green Dealem, je díky průmyslu, který Evropa doposud měla. Ale když průmysl zabijeme, nebude ani Green Deal. Musíme v tomto směru akceptovat jadernou energii. Další obrovský problém v rámci Green Dealu a chování Evropské komise směrem k nám, k lidem, je regulace. Čím víc budeme regulovat, tím méně efektivní budeme mít byznys a průmysl. A klíčová je podpora nového průmyslu,“ podotkl předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti.
Závěrem popsal, co je kořenem Green Dealu. „Primárně je to systém samotný, který ve finále generuje nekompetentní politiky, které nerozvážně volíme. Za Green Deal si do značné míry můžeme sami, že jsme navolili to, co nám teď Green Deal prosazuje. Většinou výsledkem tlaku na společnost, kdy se rozjedou nůžky oproti právu a požadavkům, které má legislativa, a realitou společnosti, je, že se to zhroutí. Obvykle to končí revolucí. Tomu bych se rád vyhnul,“ uzavřel Luděk Nezmar své vystoupení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Je v pořádku, když firma zkrachuje, protože není v souladu s ESG strategií a Green Dealem?
autor: Jiří Hroník
