„Těm Rusákům není nic svatý.“ Akce s Foltýnem a Koudelkou, v publiku odpůrci

Konference nesla název Bezpečnost státu a pseudo konzervativní hnutí, a v Poslanecké sněmovně ji pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, spojený s KDU-ČSL. Záštitu přijal právě místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek a moderovala Marie Bastlová ze Seznam Zpráv. „Ráda se zabývám dezinformacemi a propagandou,“ prozradila hned na úvod.

Úvodní slovo měl Jan Bartošek, který všem objasnil, jak to je se zneužíváním konzervativních hodnot: „Začalo to v roce 2011, když Vladimir Putin začal třetí volební období.“ Tehdy prý svolal své věrné a vysvětlil jim, že odteď se jako nástroj boje proti Západu bude používat oslava tradičních hodnot a kritika západní dekadence. Což ale nebránilo, aby „ruská věrchuška“ posílala své děti studovat na dekadentní Západ.

Termín konzervatismus je podle Bartoška zneužíván a děje se tak z iniciativy Ruska. Naivní křesťanské kruhy se stávají součástí tohoto příběhu.

První panel, který měl objasnit, jak jsou konzervativci zneužíváni, nesl název Vlivové operace Ruska a Číny ve střední Evropě.

Za stůl usedl historik docent Jaroslav Šebek, sinoložka Olga Lomová a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.

Podle Šebka dnešní turbulentní doba ukazuje, že mnoho témat ve veřejném prostoru se dotýká historie. Takže i historie se do určité míry stává zbraní v hybridní válce.

Přitom historie nás podle něj učí, že snaha o užívání konzervativních pojmů může mít nepříliš demokratické tendence.

Dokazoval to na příběhu z Československa třicátých let, kde v katolickém hnutí, zejména v okruhu mládežnických spolků, probíhaly bouřlivé debaty o rozpadu tradičních hodnotových vzorců po roce 1918, které prý připomínaly debaty dnešní. Byla tam třeba i genderová otázka práv žen, které předtím odtáhly válečnou výrobu, což se následně promítlo do jejich požadavků na politický hlas. I tehdy to vyvolávalo konzervativní reakci. I v jiných věcech to podle Šebka připomínalo dnešní dobu. „Etický nihilismus liberálního světonázoru, skepse k politickému i ekonomickému liberalismu,“ vypočítával.

Připustil, že tyto skupiny měly i oprávněné námitky proti klientelismu. „Ústily ale do požadavků s antidemokratickým nádechem a tendencí k vládě silné ruky, odbourání politických stran,“ vysvětloval historik. Přeceňovaná podle něj byla idea pořádku a v době pomnichovské deziluze se toto hnutí nakonec dostalo blízko k fašizujícím skupinám.

Pak začal vysvětlovat, jak Putinův režim ve velké míře užívá odkazů na historii k jejímu zneužívání.

Některé narativy o zradě Západu pocházejí podle něj také od Stalina. Stejně jako zdůrazňování sovětských vazeb mezi Ruskem a Ukrajinou, které bylo nejvíc akcentováno za Velké vlastenecké války.

Navázal citátem Vladimira Putina, že „Rudá armáda přinesla porobeným národům svobodu a zbavila je hnědého moru“.

„Fašistické vlády jsou viděny na Ukrajině i v jiných zemích v sousedství Ruska,“ vysvětloval, že argumentace fašismem ospravedlňuje ruskou agresi.

Zapojena je do toho i ruská pravoslavná církev, která ospravedlňuje historické imperiální nároky i kritika západního liberálního myšlení.

Co to znamená pro nás? Podle Šebka jsme se už, i když pozdě, naučili chápat, že politika, ekonomika i vše ostatní musí být v souladu se zásadami národní bezpečnosti. „A jsem toho názoru, že musíme problematiku národní bezpečnosti uplatňovat i v humanitních vědách včetně historie,“ vyzval pedagog.

„Pochopení, co kdo v minulosti udělal, pomůže politikům i voličům, kteří budou snáze poznávat dezinformační narativy, a povede to k ‚objektivizaci dějin‘,“ doporučuje akademik.

Jak tedy podle něj čelit zkreslujícím výkladům? „Spolupráce univerzit, Akademie věd i médií se státními institucemi,“ doporučuje. „Aby ta naše politika byla co nejvíce efektivní.“

Fotogalerie: - První po prázdninách

První řádná schůze sněmovny po letních prázdninách...

Sinoložka Lomová vystoupila v panelu s referátem o čínských vlivových operacích v Evropě. V Šebkově referátu si prý poznamenala formulaci, že Rusko chce „jiné sociální paradigma, založené na vlastní civilizaci“. A úplně stejně podle ní uvažuje i Čína.

Hlavně ale přišla vysvětlit, proč se podle ní lidé stávají obětí dezinformačních kampaní. Jde podle ní o to, že v rychlé době sociálních sítí lidé nepromýšlejí své názory.

„Hlavní zbraní je rozum. Zastavit se a trochu přemýšlet,“ doporučila. Žijeme podle ní v demokratické společnosti, kde lidé mají různé škály hodnot. „Náš nepřítel, a skutečně máme nepřítele, a ten se snaží využít naší rozmanitosti, aby prosazoval svoje zájmy,“ vysvětlila.

Vlivové aktivity nepřátel jsou podle ní promyšlené a dobře financované. „Chtějí nám vnutit přesvědčení, že žijeme v bytostně špatné společnosti, kterou je třeba rozbít,“ vysvětlovala. Je to cynické využívání idealismu k zasévání neshod.

Připomínala, že pár dní před invazí na Ukrajinu Putin v Pekingu na olympiádě hovořil o civilizaci. Takže je podle ní zřejmé, že obě země vedou své vlivové aktivity se stejným cílem, i když jejich argumenty se liší.

Foltýn: Rusko s největší koncentrací feťáků a HIV pozitivních. To je vzor?

A pak dostal slovo Otakar Foltýn, kterého se moderátorka ptala, jak dokáže naše vláda s těmito ruskými vlivy zacházet. „Zachází s nimi málo a dělá to blbě,“ pozdravil publikum.

Foltýn uznal, že konzervatismus, pokud je „autentický a náš“, tak patří do veřejného prostoru.

Pokud ale někdo očekává, že mu konzervativní hodnoty přinese „mocnost s největší koncentrací alkoholiků, feťáků a HIV pozitivních“, tak je to podle Foltýna fatální omyl. Později dodal, že pokud někdo vnímá jako konzervatismus „rádoby konzervativní ‚vejšplechty‘ z ruských médií“, tak udělal chybu ve svém základním vzdělání.

Uznává, že někteří konzervativci to můžou myslet dobře. „Ale pokud se pod článkem nebo příspěvkem sejdou užiteční idioti Kremlu, měl by to být signál, že dělám něco špatně,“ doporučuje.

Ale pokud se někdo na sociálních sítích snaží těžit ze sympatie k ruskému režimu, tak už fakticky jedná proti zájmům státu.

Foltýn následně definoval základní hodnoty, které jsou vlastní Západu: svoboda, rovnost, spravedlnost, soucit, odpovědnost. Tyto hodnoty podle něj představují „brýle“, přes které máme posuzovat informace.

„Pokud je to v rozporu, tak velmi pravděpodobně konzumujete ruskou propagandu,“ varuje.

Svůj příspěvek zakončil obhajobou nezbytnosti regulace ze strany státu: „Stejně jako byly regulovány fabriky, které vypouštěly odpad do řeky, tak stejně tak musíme regulovat i sociální sítě,“ říká.

Bastlová přece jen naznačila, že princip odpadu a čističky je ošemetný, když chceme zachovat demokratickou debatu. Jak tedy nepřekročit „tenkou hranici“?

„Jestli má někdo pocit, že přestupujeme nějakou tenkou hranici, která by ohrozila svobodu slova, tak asi nesleduje svět venku.“

V této zemi se podle něj nebojí mluvit vůbec nikdo. „Lidi tu klidně kritizují prezidenta, a dokonce při tom lžou,“ popsal.

„Jestli se chcete bát o hranici svobody slova, tak se podívejte do Ruska nebo do Číny,“ vzkázal posléze. Tam, jak zdůraznil, lidi kvůli názorům šmírují nebo vyhazují z oken.

Docent Šebek radil: „Očkování proti propagandistickým vlivům je posílení výuky moderních dějin na školách.“ Musí ale jít o odborně podložené informace o moderních dějinách.

Pak ještě vyjádřil názor, že „toxické“ konzervativní postoje, připomínající třicátá léta a po válce považované za neslušné, vrátila do oběhu migrační krize.

Foltýn si pak povídal s Marií Bastlovou o tom, jak se bránit ruské propagandě před volbami, které nás příští rok čekají.

Poslanec ANO Aleš Juchelka z publika vznesl dotaz, zda bychom neměli řešit i to, zda Rusové neovlivňují „pseudo liberální“ strany?

„Extrémní pravice i levice si velmi rozumějí, protože obě chtějí rozvracet systém,“ souhlasila sinoložka Lomová.

Šebek znovu plédoval za fakta a odborné interpretace minulosti, ty jsou podle něj vhodnou obranou proti ideologickým výkřikům.

Foltýn se v Juchelkově dotazu chytil poznámky o německých Zelených a vypínání jaderných elektráren, které Evropu také spolehlivě rozložilo. A podivil se, v publiku sedící Dana Drábová mu prý neříkala nic o tom, že bychom vypínali jaderky, naopak je stavíme. „My jsme si žádné jaderné elektrárny nevypnuli a Němcům do jejich věcí nemáme co kecat,“ odpověděl Juchelkovi plukovník.

Následovala přestávka s občerstvením. Nad řízky a dezerty ale mnohé více zaujala temperamentní diskuse, do které se pustil plukovník Foltýn s poslancem Jaroslavem Foldynou.

Hitler, Reagan, Putin a Trump v jednom příběhu

V sále se mezitím chystal druhý panel nazvaný Církve a prolife organizace a ruská propaganda.

Rozebrat vazby konzervativců na Rusko měli Alexandra Alvarová, expertka na dezinformace z webu Kanárci v síti, teolog a religionista Petr Jan Vinš a také ředitel BIS Roman Koudelka.

Alexandra Alvarová začala slovy, že kognitivní poznání získáváme skrze příběhy. A tak začala jeden příběh vyprávět.

Začal za druhé světové války a šlo v něm o fašistický puč v USA, kde Hitler investoval do Rooseveltovy opozice. Agent nacistů byl asistentem několika konzervativních kongresmanů. Příběhem následně prošla celá americká konzervativní scéna až do osmdesátých let, kdy se jeden z jeho členů stal hlavním poradcem prezidenta Reagana. A tím příběh nekončil.

„Make America great again nevymyslel Trump, ale v roce 1942 politici, kteří sloužili Hitlerovi,“ vykládala publiku expertka na dezinformace.

Její příběh následně při dotazech z publika zpochybnil Roman Joch, autorka Rachel Maddowová je prý velmi krajně levicová aktivistka a její teorie, ve které figuruje i prezident Reagan, je velmi fantaskní.

„Pokud tu vytvoříte mega konspiraci, do které namočíte i Ronalda Reagana, to by nás mělo trknout, zda sami něčemu nepodléháme,“ varoval. Alvarová mu odpověděla, že takovou reakci čekala, takže si připravila dvoustránkový seznam použité literatury, ze které její příběh čerpá, a pokud autorku považuje za extrémně levicovou, tak ať to dokáže.

Vrcholem příběhu Alexandry Alvarové byla ale vsuvka, která prý není podložená, ale Alvarová si ji představuje. Podle ní v devadesátých letech američtí konzervativci projevili zájem o pomoc hodnotově rozloženému Rusku. A o této jejich nabídce se v devadesátých letech „dozvěděl někdo v ruských tajných službách“. A tento „někdo“ si podle expertky na dezinformace určitě nechal tyto lidi proklepnout, zjistil si, čím je vydírat, a pak je pozval do Moskvy.

O pravdivosti této části příběhu ale prý je připravena diskutovat.

Koudelka: Pravoslavná církev, mocný vlivový nástroj

Po jejím putování konzervativců od Hitlera k Putinovi dostal slovo další řečník. Michal Koudelka se zaměřil na výklad o subverzní činnosti, kterou v této zemi provádějí církve.

„Je naší zákonnou úlohou chránit občany před nepřátelskými aktivitami cizí moci. A ty mohou být vedeny i prostřednictvím pravoslavné církve,“ začal ředitel BIS svůj výklad.

Pravoslavné církve jsou u nás registrované dvě, česká a ruská. Média je prý často zaměňují.

V čele pravoslavné církve v českých zemích, která má historický význam, stojí arcibiskup Michal, ale existují neshody a rozepře mezi Čechy a Moravou.

Čechy se kloní k moskevskému patriarchátu, což Koudelka dokazoval neurčitým vyjádřením jejích představitelů k ruské agresi. Naopak moravský biskup Izajáš vliv Moskvy odmítá, biskupství odsoudilo ruskou agresi a poskytlo pomoc Ukrajincům.

Ruská pravoslavná církev je podle šéfa BIS jistá forma zastoupení ruské církve, zcela loajální ruské moci. „Je to mocný vlivový nástroj s širokým dosahem,“ vysvětloval.

„Patriarcha Kyrill se aktivně zapojuje do podpory ruské agrese a je na českém sankčním seznamu,“ dodal za přikyvování publika.

Postoj pražského arcibiskupa Michala k Moskvě je podle Koudelky třeba sledovat. Zdůraznil, že je to bývalý spolužák patriarchy Kyrilla, který v letech 2000–2004 byl v Moskvě, pak zastupoval moskevský patriarchát v Německu.

Vzbuzuje to otázky mnoha prostých věřících. „Někde přímo odpor,“ zjistil prý Koudelka.

Citlivá je podle Koudelky otázka pravoslavných duchovních, nově příchozích z Ukrajiny. „Musíme brát v úvahu nejistotu ohledně jejich názorové orientace.“ Většina z nich byla vychována v myšlence podřízení ukrajinské pravoslavné církve církvi ruské.

Zneužívání pravoslavné církve ruskými tajnými službami doložil příběhy z Bulharska, které v září 2023 vyhostilo tři pravoslavné duchovní, Rusa a dva Bělorusy. V roce 2024 zase Estonsko vyhostilo patriarchu podporujícího ruskou agresi na Ukrajině.

Šíření narativů ruské propagandy podle šéfa BIS vidíme i mimo společenství pravoslavné církve.

„Měli bychom mít na paměti, že ruské tajné služby využijí každé možnosti, jak dosáhnout svých cílů. Subverzí, dezinformací, využívání páté kolony,“ uzavřel svůj výklad generál Koudelka.

O tom pan generál určitě ví více...

Teolog Petr Jan Vinš začal svůj příspěvek výkladem pojmu weaponizace křesťanských hodnot, z anglického weapon, tedy zbraň.

Škodlivý vliv Ruské federace je podle něj v tomto směru zjevný. Zmínil aktuální příběh s organizací Tennet media, ve které americké tajné služby rozkryly síť, ve které měli být financováni influenceři šířící ruský narativ.

„Nebyli to lidé očividně proruští, ale vybrali je proto, že zastávali konzervativní názory,“ vysvětloval teolog. Pak si vzpomněl na příběh z Německa s financováním politiků z AfD. „O tom pan generál určitě ví více,“ obrátil se na spoluřečníka.

Ruští operativci ale podle něj nemají problém podporovat i druhou stranu barikády. Nepřekvapilo by jej, kdyby Rusko financovalo i některé nejbláznivější woke aktivisty.

Následoval biblický citát Ježíše Matoušovi: „Ne každý, kdo mi říká pane, vejde do království nebeského.“ Takže ne každý, kdo se zaštiťuje konzervativními hodnotami, je podle něj skutečně vyznává.

Přes pobavení sálu vzbuzující ruský pojem „dekadentní gayropa“ se dostal k návrhu opatření. Podle Vinše je třeba hlavně důsledně odhalovat přímé nebo nepřímé financování spolků, zejména pokud mají velký vliv.

Legitimní konzervativní hnutí si musejí být vědoma, že mohou být zneužita trolly jako „nevědomí hybridní aktéři“. „Nesmějí se pak divit, že je bude občanská společnost volat k odpovědnosti,“ dodal.

Na druhou stranu uznává, že slovo „proruský“ je dnes morální obušek. „Inflační používání těchto nálepek je kontraproduktivní, umožňuje skutečným proruským silám, o kterých není pochyb, se schovat v davu,“ varoval.

Bastlová žádala konkrétnější postřehy o zneužívání liberální strany spektra a Alvarová začala vyprávět příběh, jak v roce 2017 Rusové „unesli“ hnutí Black Lives Matter. „Na síti se hlásili Rusové v americkém kabátě a vyzývali k zabíjení policistů,“ líčila.

„Je třeba mít na paměti, že ruské tajné služby jsou schopny využít čehokoliv,“ souhlasil Michal Koudelka. A to „cokoliv“ podle něj platí bez nadsázky.

„Takže když se něco na první pohled tváří, že je protiruské, tak to nemusí být protiruské,“ dodal.

Pak už Jan Bartošek uzavřel konferenci slovy, že „těm Rusákům není nic svatý“.

Vybavil si slova Dmitrije Medvěděva, že Rusko naplní všechny noční můry Evropy. „Oni nemají limit, ničeho se neštítí. Jediným výsledkem jejich práce má být destrukce západního světa,“ nechápal místopředseda Sněmovny.

„My jsme dostatečně silní, není se čeho bát. Zvládneme to,“ vzkázal.

A skončil slovy, že konference byla úspěšná, protože jak poznal při své bývalé profesi terapeuta: „Některé věci se nevyřeší, dokud se nepojmenují.“