Konference nesla název Bezpečnost státu a pseudo konzervativní hnutí, a v Poslanecké sněmovně ji pořádal Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, spojený s KDU-ČSL. Záštitu přijal právě místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek a moderovala Marie Bastlová ze Seznam Zpráv. „Ráda se zabývám dezinformacemi a propagandou,“ prozradila hned na úvod.

Úvodní slovo měl Jan Bartošek, který všem objasnil, jak to je se zneužíváním konzervativních hodnot: „Začalo to v roce 2011, když Vladimir Putin začal třetí volební období.“ Tehdy prý svolal své věrné a vysvětlil jim, že odteď se jako nástroj boje proti Západu bude používat oslava tradičních hodnot a kritika západní dekadence. Což ale nebránilo, aby „ruská věrchuška“ posílala své děti studovat na dekadentní Západ.

Termín konzervatismus je podle Bartoška zneužíván a děje se tak z iniciativy Ruska. Naivní křesťanské kruhy se stávají součástí tohoto příběhu.

První panel, který měl objasnit, jak jsou konzervativci zneužíváni, nesl název Vlivové operace Ruska a Číny ve střední Evropě.

Za stůl usedl historik docent Jaroslav Šebek, sinoložka Olga Lomová a vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.

Podle Šebka dnešní turbulentní doba ukazuje, že mnoho témat ve veřejném prostoru se dotýká historie. Takže i historie se do určité míry stává zbraní v hybridní válce.

Přitom historie nás podle něj učí, že snaha o užívání konzervativních pojmů může mít nepříliš demokratické tendence.

Dokazoval to na příběhu z Československa třicátých let, kde v katolickém hnutí, zejména v okruhu mládežnických spolků, probíhaly bouřlivé debaty o rozpadu tradičních hodnotových vzorců po roce 1918, které prý připomínaly debaty dnešní. Byla tam třeba i genderová otázka práv žen, které předtím odtáhly válečnou výrobu, což se následně promítlo do jejich požadavků na politický hlas. I tehdy to vyvolávalo konzervativní reakci. I v jiných věcech to podle Šebka připomínalo dnešní dobu. „Etický nihilismus liberálního světonázoru, skepse k politickému i ekonomickému liberalismu,“ vypočítával.

Připustil, že tyto skupiny měly i oprávněné námitky proti klientelismu. „Ústily ale do požadavků s antidemokratickým nádechem a tendencí k vládě silné ruky, odbourání politických stran,“ vysvětloval historik. Přeceňovaná podle něj byla idea pořádku a v době pomnichovské deziluze se toto hnutí nakonec dostalo blízko k fašizujícím skupinám.

Pak začal vysvětlovat, jak Putinův režim ve velké míře užívá odkazů na historii k jejímu zneužívání.

Některé narativy o zradě Západu pocházejí podle něj také od Stalina. Stejně jako zdůrazňování sovětských vazeb mezi Ruskem a Ukrajinou, které bylo nejvíc akcentováno za Velké vlastenecké války.

Navázal citátem Vladimira Putina, že „Rudá armáda přinesla porobeným národům svobodu a zbavila je hnědého moru“.

„Fašistické vlády jsou viděny na Ukrajině i v jiných zemích v sousedství Ruska,“ vysvětloval, že argumentace fašismem ospravedlňuje ruskou agresi.

Zapojena je do toho i ruská pravoslavná církev, která ospravedlňuje historické imperiální nároky i kritika západního liberálního myšlení.

Co to znamená pro nás? Podle Šebka jsme se už, i když pozdě, naučili chápat, že politika, ekonomika i vše ostatní musí být v souladu se zásadami národní bezpečnosti. „A jsem toho názoru, že musíme problematiku národní bezpečnosti uplatňovat i v humanitních vědách včetně historie,“ vyzval pedagog.

„Pochopení, co kdo v minulosti udělal, pomůže politikům i voličům, kteří budou snáze poznávat dezinformační narativy, a povede to k ‚objektivizaci dějin‘,“ doporučuje akademik.

Jak tedy podle něj čelit zkreslujícím výkladům? „Spolupráce univerzit, Akademie věd i médií se státními institucemi,“ doporučuje. „Aby ta naše politika byla co nejvíce efektivní.“

Sinoložka Lomová vystoupila v panelu s referátem o čínských vlivových operacích v Evropě. V Šebkově referátu si prý poznamenala formulaci, že Rusko chce „jiné sociální paradigma, založené na vlastní civilizaci“. A úplně stejně podle ní uvažuje i Čína.

Hlavně ale přišla vysvětlit, proč se podle ní lidé stávají obětí dezinformačních kampaní. Jde podle ní o to, že v rychlé době sociálních sítí lidé nepromýšlejí své názory.

„Hlavní zbraní je rozum. Zastavit se a trochu přemýšlet,“ doporučila. Žijeme podle ní v demokratické společnosti, kde lidé mají různé škály hodnot. „Náš nepřítel, a skutečně máme nepřítele, a ten se snaží využít naší rozmanitosti, aby prosazoval svoje zájmy,“ vysvětlila.

Vlivové aktivity nepřátel jsou podle ní promyšlené a dobře financované. „Chtějí nám vnutit přesvědčení, že žijeme v bytostně špatné společnosti, kterou je třeba rozbít,“ vysvětlovala. Je to cynické využívání idealismu k zasévání neshod.

Připomínala, že pár dní před invazí na Ukrajinu Putin v Pekingu na olympiádě hovořil o civilizaci. Takže je podle ní zřejmé, že obě země vedou své vlivové aktivity se stejným cílem, i když jejich argumenty se liší.

Foltýn: Rusko s největší koncentrací feťáků a HIV pozitivních. To je vzor?

A pak dostal slovo Otakar Foltýn, kterého se moderátorka ptala, jak dokáže naše vláda s těmito ruskými vlivy zacházet. „Zachází s nimi málo a dělá to blbě,“ pozdravil publikum.

Foltýn uznal, že konzervatismus, pokud je „autentický a náš“, tak patří do veřejného prostoru.

Pokud ale někdo očekává, že mu konzervativní hodnoty přinese „mocnost s největší koncentrací alkoholiků, feťáků a HIV pozitivních“, tak je to podle Foltýna fatální omyl. Později dodal, že pokud někdo vnímá jako konzervatismus „rádoby konzervativní ‚vejšplechty‘ z ruských médií“, tak udělal chybu ve svém základním vzdělání.

Uznává, že někteří konzervativci to můžou myslet dobře. „Ale pokud se pod článkem nebo příspěvkem sejdou užiteční idioti Kremlu, měl by to být signál, že dělám něco špatně,“ doporučuje.

Ale pokud se někdo na sociálních sítích snaží těžit ze sympatie k ruskému režimu, tak už fakticky jedná proti zájmům státu.

Foltýn následně definoval základní hodnoty, které jsou vlastní Západu: svoboda, rovnost, spravedlnost, soucit, odpovědnost. Tyto hodnoty podle něj představují „brýle“, přes které máme posuzovat informace.

„Pokud je to v rozporu, tak velmi pravděpodobně konzumujete ruskou propagandu,“ varuje.

Svůj příspěvek zakončil obhajobou nezbytnosti regulace ze strany státu: „Stejně jako byly regulovány fabriky, které vypouštěly odpad do řeky, tak stejně tak musíme regulovat i sociální sítě,“ říká.

Bastlová přece jen naznačila, že princip odpadu a čističky je ošemetný, když chceme zachovat demokratickou debatu. Jak tedy nepřekročit „tenkou hranici“?

„Jestli má někdo pocit, že přestupujeme nějakou tenkou hranici, která by ohrozila svobodu slova, tak asi nesleduje svět venku.“

V této zemi se podle něj nebojí mluvit vůbec nikdo. „Lidi tu klidně kritizují prezidenta, a dokonce při tom lžou,“ popsal.

„Jestli se chcete bát o hranici svobody slova, tak se podívejte do Ruska nebo do Číny,“ vzkázal posléze. Tam, jak zdůraznil, lidi kvůli názorům šmírují nebo vyhazují z oken.