Lukáš Kovanda naznačil, jak jsou z jeho pohledu v Bruselu hájeny české zájmy. Prakticky vůbec.
„Do Bruselu nejprve jezdí takovou legislativu předjednávat níže postavení úředníci. Ti často sami pošilhávají po hezky placeném bruselském místečku, a kdoví, zda v rámci svých výjezdů do metropole EU už tam rovnou neabsolvují i pohovory. Každopádně tuší, že jejich šance na ‚flek‘ v Bruselu stoupá, když nebudou dělat jakékoli problémy a přijmou předloženou legislativu bez sebemenších okolků. Upevňují si tak své vazby v Bruselu, takže když nezískají místo hned, později třeba ano. Takoví úředníci dokonce často vyslovují jakýsi předběžný souhlas s Bruselem předloženou legislativou. Když se tam pak vydá vrcholný volený politik – ministr či premiér, aby legislativu finálně dojednal a podepsal, už je mu mnohdy trapné z předběžného souhlasu vycouvávat, i kdyby chtěl. Takže také přikývne,“ vložil svůj pohled na chování českých ministrů a jejich úředníků v srdci EU.
Jedním dechem dodal, že ministři tomu mnohdy nasadí korunu, protože když jde o taková pravidla EU, která se projeví až po konci jejich volebního období, odkývou je o to s lehčím srdcem, protože sami doufají, že mohou v EU získat místo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Polák