Americký prezident Donald Trump vydal exekutivní příkaz, kterým na devadesát dní pozastavil téměř veškeré financování zahraniční pomoci USAID, s výjimkou Izraele a Egypta. Důvodem je přezkoumání, zda tato pomoc skutečně slouží americkým zájmům. Tento krok způsobil omezení či zastavení mnoha programů po celém světě a vedl k odchodu desítek úředníků z USAID, uvedl The Wall Street Journal.
Ekonom Pavel Šik vítá rozhodnutí Donalda Trumpa pozastavit financování americké agentury USAID, která dlouhodobě podporovala různé politické neziskové organizace po celém světě. Podle něj se jedná o krok, který by měl být trvalý. „Za pozastavení peněz USAID Trumpa miluju, a pokud to zastavení podpory politických neziskovek v zahraničí bude trvalé, získá si mě nadobro,“ uvádí ve svém facebookovém příspěvku.
Upozorňuje, že tato agentura skrze mezinárodní společnost Chemonics International financovala americké zájmy nejen na Ukrajině, ale i v dalších evropských zemích. Tento krok tedy podle něj není důležitý jen pro Spojené státy, ale má přímý dopad i na Evropany.
Od podpory demokracie k prosazování amerických zájmů
Dále ekonom připomíná historický kontext USAID a její původní roli v podpoře demokracie. Zmiňuje, že iniciativa amerického prezidenta Ronalda Reagana z roku 1982, kdy poprvé nastínil boj za demokracii prostřednictvím USAID a NED, byla vnímána pozitivně. Podle něj však tato pomoc v průběhu let změnila svůj charakter. „Jakkoli byla Reaganova iniciativa z roku 1982, kdy poprvé nastínil boj za demokracii prostřednictvím USAID a NED, pozitivní v podpoře demokracie na celém světě, stalo se z této pomoci podle mnohých spíše prosazování amerických zájmů. Ostatně i samotné oficiální cíle USAID zahrnují poskytování „ekonomické, rozvojové a humanitární pomoci po celém světě na podporu amerických zahraničněpolitických cílů“.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Upozorňuje zároveň na dlouhodobé spekulace o možném propojení USAID se zpravodajskými službami. Připomíná, že v roce 1973 sice americký Kongres nařídil, aby agentura postupně ukončila svůj program spolupráce s CIA, nicméně podle mnoha názorů k úplnému přerušení těchto vazeb nikdy nedošlo.
Obvinění ze zasahování do politiky různých zemí
Následně Pavel Šik dále uvádí konkrétní příklady, kdy byla USAID obviněna ze zasahování do vnitřních záležitostí suverénních států. Připomíná, že některé země agenturu dokonce vykázaly ze svého území. „V roce 2012 vyloučila Bolívie USAID ze země s obviněním ze zasahování do vnitřních záležitostí a s podezřením, že se pokoušela svrhnout vládu. V roce 2014 ze stejného důvodu musela opustit Ekvádor.“
Dále poukazuje na konkrétní případy, kdy se odhalilo, že USAID aktivně financovala politické aktivity směřující ke změně režimu. „V roce 2014 se ukázalo, že USAID financovala na Kubě snahy o vytvoření tzv. kubánského jara a změnu režimu.“
Zmínil také obvinění z Indie, kde měla agentura podporovat organizace ovlivňující tamní politickou stabilitu. „Indická vládnoucí strana Bharatiya Janata Party obvinila minulý rok americké ministerstvo zahraničí ze snahy destabilizovat Indii poté, co vyšlo najevo, že organizace OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting), která podle vlastních slov odhalovala celosvětovou korupci, byla z 50 % financována právě USAID,“ uvádí.
V kontextu Pavel Šik připomíná i slova Mikeho Benze, ředitele Nadace pro svobodu online a bývalého úředníka amerického ministerstva zahraničí, který měl na starosti formulování a vyjednávání zahraniční politiky USA v oblasti mezinárodních komunikací a informačních technologií a který popisuje USAID spíše jako nástroj politického vlivu než humanitární organizaci. „To není organizace poskytující pomoc, ale rozvíjí všechny aktivistické organizace v cizích zemích, které ministerstvo zahraničí buduje, aby získalo vliv. Podle Benze má tato agentura větší rozpočet než CIA a ministerstvo zahraničí. Je to podle něj přepínač, který pomáhá Pentagonu, ministerstvu zahraničí a zpravodajské komunitě.
Zasahování do politických záležitostí se týkalo i samotných Spojených států podle oficiální 97stránkové zprávy USAID, ve které uvedla, že „někteří názoroví vůdci zpochybňují média, což následně ovlivňuje programy USAID...“ V lednu 2021 totiž nominoval Biden Samanthu Powerovou do čela USAID. Velká zastánkyně Obamy, která dříve pracovala v Carnegie Endowment for International Peace, byla často kritizována za svou otevřenou podporu vojenským intervencím v Libyi, Sýrii a Jemenu. Kritizovala Rusko za jeho zásah v Sýrii. Podle ní bylo „hacknutí amerických voleb“ ruskou snahou s cílem zasít chaos a způsobit zmatek ve „světovém řádu založeném na pravidlech“. Pro koho se ve volbách minulý rok vyslovila a koho podporovala, je asi jasné, uvádí Šik a zmiňuje mnoho dalších kontroverzí spojených s touto agenturou.
Pavel Šik vyčísluje, jakým způsobem jsou rozdělovány finanční prostředky USAID. „USAID a její masivní rozpočet podnítily síť firem, lobbistů, akademiků, která by bez vládního financování přestala existovat. Více než 85 % dodavatelů USAID pochází z USA. Mezitím méně než 25 % americké ekonomické pomoci jde přímo vládám příjemců. USAID směřovalo pouhých šest procent svých finančních prostředků do organizací se sídlem v zemích podporovaných USAID,“ vyčísluje ekonom.
V Trumpově exekutivním nařízení o zastavení pomoci stálo: „Odvětví zahraniční pomoci nejsou v souladu s americkými zájmy a v mnoha případech jsou v rozporu s americkými hodnotami.“ Okamžitě muselo z agentury odejít na nucenou dovolenou cca šedesát vysokých úředníků.
Nařízení o zastavení zahraniční pomoci USAID vyvolalo okamžité reakce nejen uvnitř agentury, ale i mezi organizacemi, které na její financování spoléhaly. Šik zmiňuje konkrétní příklady ukrajinských médií, jako je Bihus, které bylo do té doby z velké části financováno USAID. Po zrušení amerických dotací muselo hledat nové zdroje financování. Také médium Hromadske uvedlo, že některé projekty dočasně zastavuje, a začalo taktéž vybírat peníze. A další významná ukrajinská média včetně Ukrajinské pravdy nebo Detector Media, která propagovala válku do posledního Ukrajince, oslavovala a vybílila neonacistický Azov, OUN a UPA a každého, kdo se proti tomu postavil, očerňovala jako ruské agenty placené Kremlem, také začala žádat o dary,“ dodává Pavel Šik.
Dopady na Gruzii a neziskové organizace financované USAID
Pavel Šik se zamýšlí nad tím, kdo dál může mít z Trumpova exekutivního nařízení radost a kdo naopak pocítí jeho důsledky. Upozorňuje, že například gruzínská vláda pravděpodobně přivítá omezení financování USAID, protože se dlouhodobě snaží o větší transparentnost zahraničních darů pro neziskové organizace.
„Radovat se zřejmě bude gruzínská vláda, kde USAID investuje ročně asi sedmdesát milionů dolarů do demokracie, a jak řekl Bob Carthouse, do ‚nového vzdělání‘. Kvůli tomu prosadila gruzínská vláda zákon, aby neziskovky jasně ukazovaly své zahraniční dárce.“
Naopak mezi organizacemi, které mohou pociťovat negativní dopady, by podle Šika mohl být i Člověk v tísni. Připomíná, že tato česká nezisková organizace ještě v roce 2022 získala od USAID přibližně 1,5 milionu dolarů. Zároveň ho překvapilo, že Člověk v tísni o rok dříve podpořil další známou neziskovou organizaci – Evropské hodnoty Jakuba Jandy. „Ta jen v letech 2023 a 2022 dostala skoro 5,4 milionu a lidé kolem ní měli zásadní podíl na zvolení našeho současného prezidenta,“ dodává ekonom Pavel Šik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s rozhodnutím Donalda Trumpa zastavit financování USAID, která podle kritiků spíše prosazovala americké zájmy než poskytovala humanitární pomoc?
autor: Natálie Brožovská
