Dokument vypracoval před nedávnem zřízený tým KRIT (Krizový informační tým Ministerstva vnitra ČR) pracující pod ministrem vnitra. Upozorňuje na to, že jen pro stát pracuje kolem 450 tisíc lidí.

„Radikalizace pracovníků státní a veřejné správy představuje zásadní problém, který může ohrozit běžné fungování státu a jeho institucí, samospráv a dále urychlit rozpad společenské soudržnosti,“ stojí v osmistránkovém textu.

Hovoří se například o stoupající frustraci mezi terénními pracovníky sociálních úřadů, protože nejsou často schopni lidem v tíživé situaci uspokojivě odpovědět na dotazy ohledně státní pomoci. Doposud prý sice „potenciálně rizikové informace“ nešíří, podle zprávy buď z loajality, tak kvůli vědomí, co by mohli ve společnosti způsobit. To se ale může změnit.

„Tohle je takový vykřičník s otazníkem, který jsme ‚hodili‘ na Ústřední krizový štáb s otázkou, zda by nám jako reprezentativní uskupení dali nějakou zpětnou vazbu, jak tento problém vnímají. A zda by to mohli nějak kvantifikovat, respektive kvalifikovat, protože na to nejsou žádná data,“ uvedl pro Seznam šéf týmu KRIT Petr Hanousek.

Hanousek upozorňuje, že radikalizaci části společnosti, třeba v důsledku energetické krize, potvrzují průzkumy veřejného mínění. „A bylo by bláhové před tím zavírat oči a tvářit se, že se to státní sféry nedotýká,“ řekl.

Dokument uvádí, že radikalizace a volání po změně politické reprezentace není zdaleka jen důsledkem informačních operací Ruské federace a působení české dezinformační scény.

„Tito lidé se neradikalizují na základě záměrně zkreslených informací a příchylnosti k Ruské federaci, ale z frustrace z fungování státu během současné krize a z dopadů, které to má na výkon jejich práce a na místní veřejnost,“ uvádí se v něm.

Zároveň je materiál varováním před tím, že pokud se frustrovaných pracovníků z veřejného sektoru chopí dezinformační scéna, může to přispět k dalšímu štěpení společnosti.

Hanouskův tým měl čerpat informace z rozhovorů s blíže neupřesněnými odborníky, kteří mají vhled do situace pracovníků státní a veřejné správy.

Tým nazvaný KRIT vznesl celkem tři doporučení:

Za prvé je to „anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě“. Vedle anonymizovaného monitoringu ale má proběhnout též „včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady“ a zavedení dialogu s těmito osobami.

Za druhé: „Vytvořit a zlepšit interní komunikační kanály, které umožní obousměrnou komunikaci po vertikální ose“.

A do třetice: „Aktivně a empaticky sbírat kritické podněty a důsledně se vyhýbat bagatelizujícím reakcím“.