„Premiér Petr Fiala porušil několik bodů koaliční smlouvy, dokonce po tom, co jsem se s ním v pondělí setkal, abychom diskutovali zejména výsledky voleb a kam dál, neboť celá republika je najednou bleděmodrá a vládní koalici ani jako celku se nedaří, byť pro Piráty to byl doslova debakl,“ zrekapituloval Ivan Bartoš svůj pohled na události posledních dnů, které vyústily až v odchod Pirátské strany z vlády. 

O tom, když Bartošovi coby předsedovi koaliční strany po dopolední pondělní diskusi předseda vlády zavolal a brzy poté již o jeho odvolání hovořil na tiskové konferenci, hovořil Bartoš coby „naprosté ztrátě důvěry“. „Nemyslím si, že ta navrhovaná změna ministra na pozici ministra místního rozvoje by tu důvěru jakýmkoliv způsobem řešila nebo obnovila. A z mý osobní zkušenosti, zejména z poslední doby, si myslím, že ten můj potenciální nástupce by měl podmínky ještě těžší, než jsme měli ve vyjednávání rozpočtu my jako Piráti,“ dodal Bartoš.

Premiér Fiala odvolání Bartoše vysvětlil jeho neschopností s řešením problémů digitalizace stavebního řízení, ale i tím, že si sám Bartoš údajně neuvědomuje skutečnou hloubku daných problémů.

„Já si nemyslím, že bych žil někde na obláčku,“ reagoval Bartoš v DVTV na otázku moderátorky Daniely Drtinové, zda vnímá realitu. Bartoš zdůraznil, že od svého příchodu na ministerstvo a také ve své roli vicepremiéra pro digitalizaci se snažil významně posunout nejen digitalizaci stavebního řízení, ale i celkový způsob, jakým se v České republice poskytují digitální služby.

„Digitalizace stavebního řízení, kterou jsem tam zdědil po Kláře Dostálové, byla doslova tikající bombou za dvě miliardy. A i přes všechny ty těžkosti, kterým bylo například schválení zákona, který se fakticky schválil až v květnu loňského roku, tak i různé stopky a blokace přes antimonopolní úřad, naší ambicí bylo ten systém dodat,“ vysvětloval Bartoš, jakým komplikacím musel čelit.

Připustil však, že „možná špatně komunikoval“, že bude systém digitalizace stavebního řízení dodán v omezené míře. Nicméně uvedl, že se systém od svého spuštění neustále posouvá a vyvíjí. „Ale za tu dobu, co je systém spuštěn, se posouvá,“ zdůraznil. Bartoš dále zmínil, že situaci týkající se stavu digitalizace stavebního řízení již velmi otevřeně popisoval v materiálu, který předložil na vládu v říjnu minulého roku.

Bartoš také řekl, že systém k 1. červenci ještě neobsahoval všechny plánované funkcionality, ale byl vyvíjen podle harmonogramu a přesně podle požadavků. Dodal, že byl Senátem požádán, aby informace o postupu digitalizace poskytoval týmu krizového manažera, což také udělal. „A myslím si, že i ta část, která probíhala v měsíci červenci a srpnu, ukázala, že se ten systém vyvíjí tím směrem,“ podotkl a moderátorce DVTV na dvou papírech ukázal grafy údajně vypovídající o aktuální funkčnosti systému.

Příkladně Bartoš zmínil spuštění systému NEN (Národní elektronický nástroj), který se také dovyvíjel až poté, co byla zákonem daná povinnost s ním pracovat. „My jsme se prostě snažili dodat maximální funkcionalitu k danému datu ve věcech, aby splňoval to, co požaduje zákon,“ řekl Bartoš k digitalizaci stavebního řízení s tím, že k diskusi tak je, zda věci, které zákon požaduje, systémy explicitně splňují.

„Já netvrdím, že premiér České republiky nemá právo odvolat libovolného ministra. Otázka je, jak se tak stane. A v momentě, kdy koaliční smlouva předpokládá nějaké řešení, kdy se sejdou koaliční partneři… tak se s tím dá v rámci nějaké politiky nějak pracovat. Řekli jsme, že budeme dělat lepší a slušnou politiku,“ ohradil se Bartoš vůči způsobu svého odvolání. „Já jsem si ani historicky nevšiml, že by někdo vzkazoval ministrovi vlády nebo předsedovi koaliční strany po telefonu: končíš.“

Že by na jeho místě byl někdo jiný z Pirátské strany, by podle jeho názoru pouze přineslo tu nevýhodu, že by neznal celou genezi systému. „To, co jsme museli opravovat. To, jak nám házely klacky pod nohy i firmy, které potenciálně pravděpodobně tu zakázku chtěly řešit,“ řekl Bartoš.

Konkrétní firmy, které mu údajně měly „házet klacky pod nohy“, nezmínil. Znovu však uvedl, že při příchodu na ministerstvo byl systém navržen za dvě miliardy korun a vzhledem k tomu, že v architektuře systému některé věci chyběly, musel projít revizí. Nové řešení již vycházelo z využívání věcí, které stát již měl k dispozici, jako je například napojení na registry přes standardní rozhraní a bylo vysoutěženo s celkovými náklady téměř 700 milionů korun.