Vadim Petrov vyrazil na nákup do Tesca. Měl s sebou psa. Hned u vstupu byl upozorněn, že pes do obchodu nesmí. Jenže u vstupu scházel symbol, že by pes do obchodu nesměl, takže se Petrov chtěl držet občanské zásady, že co není zakázáno, je dovoleno a trval si na tom, že půjde do obchodu se psem.

Následovala slovní výměna se členem ochranky, o kterou se podělil na sociální síti Facebook.

„‚Muž se psem,‘ zažertoval jsem na vstupu,“ zahájil Petrov.

„Ten pes sem nesmí,“ řekla paní, která dělala registraci počtu lidí na prodejně.

„‚Protože nemá roušku?‘ Zavtipkoval jsem,“ prozradil na sebe Petrov.

„Pes sem nesmí. Protože prodáváme potraviny,“ dozvěděl se.

V tu chvíli se přiblížil strážný.

„Je to zakázaný.“ Šel se podívat na dveře, kde jsou zákazové piktogramy. Vstup psovi zakázaný nebyl.

„Určitě je to ale zakázaný,“ opakoval.

„‚Co není zakázaný je povolený,‘ řekl jsem já a hrnul se dovnitř,“ zaznělo od Petrova.

„Počkejte tady, zavolám manažera,“ dozvěděl se od člena ochranky.

„Čekat nebudu. Zavolejte policii,“ reagoval Petrov.

„To nemůžete, počkejte, nejdřív se musíme zeptat manažera...“ slyšel už jen za svými zády, když nakráčel do prodejny, aniž by se na člena ochranky ohlížel.

Tahle scénka prý Petrova vrátila před rok 1989, kdy v této zemi vládli komunisté. Ti také zakazovali kde co a člověk si nikdy nemohl být jistý, s jakým omezením vládci s komunistickou legitimací v kapse přijdou každý další den.

„Co chci říct. Jde mi o atmosféru strachu. O všeobecnou podělanost. Bonzactvi. Vyžadováni zákazů tam, kde nejsou. Negativní přístup. Dobrých třicet let svobody. Kdo tu dobu předtím nezažil, takhle to bylo dřív. Nikdy si člověk nebyl jistý, jestli to, co chce udělat, není zakázaný. A protože byla celá taková atmosféra, co zrovna člověk nemusel, to si pro jistotu zakázal sám,“ připomněl všudypřítomný pocit nejistoty Petrov s odvoláním na rok 1989 a roky předešlé.

„Autocenzura je jako plíseň, chvíli trvá než si ji uvědomíte a v prostředí, kde zákazy a příkazy jen kvetou, se jí dobře daří. Příště psa už nikam nevezmu. Můžu se doma předem svobodně rozhodnout, buď nakupovat v klidu, nebo se nechat buzerovat. Blatný to s tím psem a Tescem nezakazal, ale možná, že chtěl. Člověk si taky všechny ty zákazy pamatovat nemůže. Však jo. Stačí si to jen v hlavě přehodit. Prostě, co není povolený, je zakázaný. Pro jistotu,“ pokračoval.

Do debaty pod příspěvkem Vadima Petrova se zapojil i komentátor Petr Honzejk, o němž se tak kriticky vyjadřoval prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství předneseném na sv. Štěpána, když prohlašoval, že v koronavirové krizi selhala média. Především média Zdeňka Bakaly z vydavatelství Economia, pro které pracuje i Petr Honzejk.