ParlamentníListy.cz v minulém týdnu informovaly o platových poměrech v České televizi. Zejména nás zaujal případ zaměstnance či zaměstnankyně, odcházející s odstupným ve výši 17 měsíčních platů. Dohromady šlo o částku 1 682 475 korun, odstupné tedy bylo počítáno z platu necelých 99 tisíc korun.
Získali jsme informace, že při odchodu může zaměstnanec televize uplatnit současně konkurenční doložku, speciální odstupné z kolektivní smlouvy, a k tomu má ještě být možné dohodnout si speciální podmínky individuálně.
Odstupné podle kolektivní smlouvy má být navázáno na délku zaměstnaneckého poměru. Za každých uzavřených pět let zaměstnání má přibývat jeden měsíční plat.
K tomu se pro ParlamentníListy.cz vyjádřila mluvčí ČT Vendula Krejčová: „Česká televize poskytuje odstupné zaměstnanci při skončení pracovního poměru a toto je upraveno zákoníkem práce, kolektivní smlouvou a konkrétními podmínkami odchodu. Vzhledem ke kombinaci faktorů, které odstupné ovlivňují, nelze spekulovat o konkrétní částce,“ uvedla.
Na výslovný dotaz, zda existuje v kolektivní smlouvě klauzule o jednom platu navíc za každých pět let práce, mluvčí uvedla: „Není pravda, že dle kolektivní smlouvy je zaměstnanci vyplácen jeden měsíční plat navíc za každých pět let pracovního poměru při jeho ukončení“.
Informaci následně převzala další média, některá naznačila i spojení s konkrétními jmény.
Z druhé strany naopak zazněla kritika, že se informace dostala na veřejnost. Ředitel sekretariátu Generálního ředitele ČT v reakci na vydané články napsal dopis Radě ČT, kde si stěžoval, že zveřejnění informací mohlo Českou televizi poškodit. Hovořil dokonce o tom, že zveřejněním anonymizovaných údajů o jednom pracovníkovi/pracovnici došlo k porušení zákona na ochranu osobních údajů a zveřejnění citlivých osobních údajů.
„Samotný fakt, že jsou publikovány údaje, které byly poskytnuty dozorčí komisí pod mlčenlivostí, uloženou zákonem, a že konkrétní data byla součástí informace, která putovala dál, Českou televizi poškozuje jako zaměstnavatele při vyjednávání,“ stěžoval si Radě ČT generální ředitel Jan Souček. Důsledkem podle něj je, že se „nákladovost uzavírání pracovního poměru zvyšuje“.
Ředitel sekretariátu ředitele Součka Hynek Brom hovořil o poškozování jména České televize a dalších škodách.
Téma díky tomu ovládlo pravidelné středeční jednání Rady České televize. Místopředseda Rady ČT Pavel Matocha připomněl, že pokud mají být některé materiály tajné, tak to v nich má Dozorčí komise označit, jako se to dělo vždy v minulosti. Tato informace označena nebyla.
„Jsou to podklady pro veřejné jednání,“ zdůraznil Matocha. Materiály podle něj měli k dispozici i zaměstnanci České televize. Ředitel Souček namítal, že jednání 5. 3., na kterém byla věc projednávána, bylo neveřejné.
Debata se pak přesunula k tématu, odkud mohly informace uniknout.
A zaznívaly rovněž námitky, že součet „sedmnáct platů odstupného“ je chybný, protože sčítal nesouvisející položky.
Psali jsme:
Debata se přenesla i do osobní roviny, když radní Vlastimil Ježek řekl řediteli sekretariátu, že už nechce číst jeho dopisy, protože „s veškerou úctou, vy pro nás nejste partner“. A uražen byl i tónem dopisu.
Ředitel Souček nazval dopis jako „apel“, radní Tomáš Řehák ho vnímal spíše jako „obvinění“, zejména proto, že se v něm mluvilo o porušení zákona.
Gradující debatu vrátila radní Ivana Chmel Denčevová jednoduchým dotazem, zda tedy některý ze zaměstnanců dostal na odchod sedmnáct platů, nebo nikoliv. „Já se vší úctou k Radě České televize na otevřeném jednání nebudu komentovat výši náhrad poskytovaných jednotlivým pracovníkům. To je chráněný citlivý údaj. Já nebudu komentovat, jestli to pravda je nebo není, pokud nás v tuto chvíli poslouchá neidentifikovatelný počet posluchačů a čtenářů některých médií. To po mně opravdu nechtějte. Vysvětlení vám rád poskytnu, ale ne na veřejném jednání,“ uvedl ředitel Souček.
Radní namítla, že ředitel Souček ve svém vystoupení tuto částku zpochybnil, tak by chtěla vědět, zda zpochybnění platí, nebo nikoliv. I na to ředitel Souček odmítl odpovědět. „To se dostáváme do úrovně: Nebyl jsem tam a ta částka taky nesouhlasí,“ namítl.
Pokud bude veřejně vysvětlovat, jaká je skladba odchodného, dostala by se podle Součka ČT do situace, že každý další odcházející zaměstnanec bude očekávat stejný přístup.
Radní Luboš Xaver Veselý tedy navrhl udělat jednání neveřejným, aby ředitel Souček neměl problém a mohl radním věc vysvětlit v diskrétním režimu. „Ty peníze jsou v jistém smyslu veřejné a nabízí se otázka, jestli to, co se objevilo v médiích, je pravda, nebo lež,“ vysvětloval.
Návrh byl přijat všemi hlasy, další část jednání byla tedy neveřejná.
Po opětovném zapnutí mikrofonů radní Bára Procházková otevřela téma stanoviska Etického panelu k výrokům Václava Moravce.
Výsledkem jednání byla schválená výtka Rady Řediteli ČT právě v souvislosti s nestandardním přiznáváním odstupného. Kromě případu „sedmnáct platů odstupného“ se diskutovalo také o případu odstupujícího zaměstnance, který po čtyřech měsících dostal odměnu 2,5 násobku mzdy, a rovněž přiznání šesti platů manažerovi, který odešel po šesti měsících.
Kromě toho se do výtky ale dostalo také „nadbytečné znepřístupňování částí smluv“ a komunikace s veřejností, která podle radních televizi poškozuje. V tomto případě šlo o Součkovy výstupy k tématu zvyšování televizního poplatku, kdy varoval před rušením pořadů a vypínáním kanálů.
V další části jednání Rady ČT se rozebíralo například zastavení výroby některých pořadů, zejména se v této souvislosti hovořilo o pořadu Fokus Václava Moravce. „Já doufám, že místo toho nebudeme zase vysílat nějakého strážmistra Topinku," rozčilovala se jedna z radních. Rozverná detektivka v loňském roce provizorně nahradila ukončený pořad 168 hodin.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Potřebuje Česká televize zvýšit koncesionářské poplatky?
autor: Jakub Vosáhlo
pink panter
_profil_top.jpg)
