Půlkulaté výročí předání moci v roce 1989 inspiruje k bilancování. Snad nejpregnantněji vystihl motor tehdejších změn během své přednášky na VŠE Václav Klaus. Lidé se vyslovili pro kapitalismus, těšili se na svobodu, západní zboží a možnost cestování.

Mohl k tomu snad ještě dodat, že náměstci ředitelů státních firem se těšili na privatizaci, ti nejvíce prokádrovaní vojáci z povolání se těšili na službu v NATO, redaktoři stranických deníků se těšili, jak začnou psát stejně neochvějně pravý opak toho, co psali až dosud, a lidé, kteří by se jinak neuživili, se těšili na to, jak budou bojovat proti dezinformacím. Takřka všem se jejich sny naplnily.

Z hlediska symbolického (protože dějinné zvraty jsou v neposlední řadě o symbolech) je příznačné, jakou úlohu tehdy sehrálo cinkání klíči. Davy, které tímto způsobem vyzývaly politiky minulého režimu k odchodu, zatím ještě neanalyzovaly, jakou úlohu sehraje právě bytová otázka v režimu novém. Je to úloha vskutku klíčová.