Společenské resilience Tváří v tvář válce na Ukrajině 2023. Tak se jmenuje nový výzkumný projekt institutu SYRI.

Projekt začal vznikat, když Babišova vláda přišla s Národním plánem obnovy. Jeho součástí mělo být i zajištění výzkumu, který by táhl ekonomiku a společnost dopředu. Společenskovědní obory měly přispět výzkumem, který by se zabýval socioekonomickými dopady zdravotních rizik, což v době covidu vypadalo jako celkem aktuální a důležitá výzva.

Už za Fialovy vlády byl pro realizaci výzkumu vybrán společný projekt Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a ten si následně rozšířil mandát z covidu i na další „nenadálé události“. Takže začal zkoumat postoje veřejnosti k válce na Ukrajině či Fialově vládě. Získal prostředky z dalších dotačních titulů, takže do roku 2025 má čerpat ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly Ministerstva školství 563 099 000 korun.

„Analyzovat, jak populismus a polarizace díky oslabení odpovědnosti a legitimity ovlivňují schopnost efektivně vládnout, a navrhnout postupy k posílení společenské koheze a oslabení podpory populismu obyvatel ČR,“ vymezuje svůj cíl.

Pod heslem Pomáháme zlepšovat fungování společnosti si klade ambice přispívat k vytváření „společenských obranných mechanismů“ a rovněž „efektivní reakce ze strany veřejných politik“. Tedy aktivně ovlivňovat společenské procesy.

Jako hlavní nástroj obranných mechanismů společnosti výzkumníci SYRI vnímají boj s dezinformacemi a tomu také věnují nejvíce času.

Již publikované materiály, jako jsou newslettery, články v odborných publikacích i médiích, obsahují množství textů, které se vztahují například k válce na Ukrajině a životu ukrajinských uprchlíků v Česku, nerovnosti mezi muži a ženami, genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, vlivu dezinformací nebo boji proti populismu. 

V materiálech, které má Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik buď přímo na svém webu, anebo na ně odkazuje s tím, že jde o mediální výstupy jeho vědců, se dokonce objevují formulace typu, že vítězství Petra Pavla ve volbách bylo výhrou „jedné z bitev“ proti populismu.

„Populismus rozhodně neleží na lopatkách. Dva a půl milionu voličů hlasovalo pro Andreje Babiše, a to není málo. A spousta lidí k volbám vůbec nepřišla. Vítězství Petra Pavla bylo jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. Nejsme ve filmu, kde by dobro jednou provždy zvítězilo nad zlem. Normální volby by vypadaly tak, že by tam člověk jako Andrej Babiš vůbec nebyl a voliči by si mohli v klidu vybírat, který z kandidátů je jim nejbližší. Po dvaceti letech Miloše Zemana a Václava Klause jsme ještě od normální politiky daleko,“ uvedl politolog Jan Charvát v rozhovoru pro Deník.cz, na který institut přímo odkazuje na svém webu.

Politolog docent Lukáš Valeš vnímá tuto praxi jako značně svérázné řešení podfinancování některých vědeckých ústavů. „Zní to možná překvapivě vzhledem k tomu, že vládu řídí profesor politologie a školství docent muzikologie. Ale výzkumníci v těch ústavech spíše třou bídu s nouzí. Člověk by čekal, že si toho tito pánové budou vědomi, ale žádné systematické řízení se nerýsuje. Ale vedle toho se vyvinul takový zvláštní ‚výzkum‘ a na ten je peněz dost,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.

Připomíná, že rozpočet projektu SYRI je více než pět set milionů korun, které se navíc „schovaly“ do kapitoly postcovidové obnovy. „Tento výzkum má ale bohužel tendenci spíše sloužit vládě,“ dodává.

Podle docenta Valeše je smutnou skutečností, že v těchto institucích hrají dominantní roli lidé blízcí vládě, zejména premiéru Fialovi. Někteří z nich přímo pocházejí z jeho dřívějších badatelských a neziskových projektů.

„Je tam pár lidí, kterých si skutečně vážím, a pro ně je to skutečně zdroj alespoň trochu lepšího živobytí. Ale bohužel to skutečně dělá spíše dojem lobbistické organizace,“ říká docent Valeš.