„Nákupní ráj Čechům v Polsku nekončí, běžně ušetříte třeba 800 Kč díky výjezdu na 15 minut. Polský premiér právě oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku,“ pověsil na svůj twitter hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda a odkázal na svůj článek na Kurzy.cz, kde se polskou ekonomikou zabýval a vysvětlil svá slova na příkladu jednoho „zkušebního nákupu“ v polském příhraničním městě.

Nákupní ráj Čechům v Polsku nekončí, běžně ušetří třeba 800 Kč díky výjezdu na 15 minut. Polský premiér právě oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku... pic.twitter.com/jBrb9eSlDq

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 30, 2022

Polsko totiž prodlouží svá protiinflační opatření, takzvané inflační štíty, až do konce letošního roku. Včera to uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki, píše se na Kurzy.cz

Opatření spočívají v dočasném snížení DPH a spotřebních daní z pohonných hmot, elektřiny, tepla, hnojiv a některých základních potravin.

Češi tak mohou za nákupy jezdit do Polska až do konce roku.

Pro lepší představu uvedl Kovanda příklad nákupu, který se dá pořídit v tamním Lidlu. Šlo o 25 vybraných položek (pečivo, maso, nápoje, drogerie). Nákup vyšel v polském Lidlu na 838 korun.

V nedalekém Frýdlantu, přitom ten samý nákup stál 1181 korun. Rozdíl tedy činil celých 343 korun.

To ale není všechno, pokud v Polsku i natankujete (benzín stojí cca o 8 korun méně, než v ČR), ušetříte prý dalších 460 korun, tedy celkem zhruba 8 stovek.

A ty, jak se říká, na ulici nenajdete.

Vraťme se ale k onomu „zkušebnímu nákupu“, který Kovanda zmiňoval. Data k němu totiž poskytl server SeznamZprávy.cz. Ten k tomu ještě dodal několik zajímavých informací.

Kromě nulové daně zavedené v Polsku na potraviny, má výsledek má ještě jedno vysvětlení.

„Koruna k euru oslabila z 24,4 Kč/EUR na 24,5, zatímco polský zlotý nakupujeme levněji. Zlotý stojí 5,15 Kč, ale v únoru byl za 5,37 Kč,“ píše se v článku.

Proti objektivním faktům stojí ale položky, u kterých rozdílné ceny přesto překvapí.

Proč kuřecí maso v tuzemsku stojí o sto korun víc, proč stojí v tuzemsku kostka másla o 20 korun víc, balení deseti vajec o 12 korun víc a 150 gramů sýru gouda o 13 korun víc? Ptá se SeznamZprávy.

Tyto cenové rozdíly jdou zastropovanou daní či nevýhodným kurzem vysvětlit jen těžko. Tady musíme důvody hledat u marží jednotlivých obchodních řetězců.

To ale není vše, co se týká potravin či jejich producentů.

Lukáš Kovanda se na svém twitteru zabýval i možným zdaněním nečekaného zisku, jak o něm mluví vládní strany včele s ODS.

Na tento vládou zamýšlený krok má Kovanda jasný názor, který vysvětlil právě na příkladu drobného pěstitele, výrobce a dodavatele potravin zároveň.

Daň z nečekaného zisku? Takový vinař z jižní Moravy. Má za sebou perfektní rok. Počasí mu jen hrálo do karet. Skvělý ročník. Skvělý zisk. Přijde vláda a část již zdaněného zisku mu zabaví. Že prý neinovoval, vysoký zisk si nezasluhuje... prý projev klimatických změn.
Ne. Výpalné.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 30, 2022

„Daň z nečekaného zisku? Takový vinař z jižní Moravy. Má za sebou perfektní rok. Počasí mu jen hrálo do karet. Skvělý ročník. Skvělý zisk. Přijde vláda a část již zdaněného zisku mu zabaví. Že prý neinovoval, vysoký zisk si nezasluhuje... prý projev klimatických změn. Ne. Výpalné,“ má jasno Kovanda.

Bude zajímavé sledovat, zda se Fialova vláda odhodlá na jedné straně k zastropování cen nebo snížení daní u potravin, nebo na druhé straně ke zdanění mimořádných zisků. Pokud nějaká opatření předloží.