V posledních několika týdnech jsme byli svědky ničivého tornáda, velkých veder, silných bouřek a dešťů s následnými povodněmi. Podle Jakla takové výkyvy počasí nejsou historicky výjimečné. „Mě to nepřekvapuje. Svět je veliký a propojený, každou chvíli se někde něco děje,“ podotkl nezainteresovaně.
Jedním dechem naznačil, že spíše informační doba je přehnaná. „Žijeme v době, kdy v Americe uvízne koňské kopyto v kanále, a hned sledujeme dojemnou reportáž málem v přímém přenosu, jak ho zachraňují. Na začátku 19. století, když vyhořela téměř celá Dobruška, nedozvěděli se to lidi ani 200 km daleko,“ poukázal na paradoxy s tím, že dnes se o všem dozvídáme téměř okamžitě.
Připomíná, že studie, které by dokládaly, že četnost takových jevů v podobě výkyvu počasí je větší než v minulosti, neexistují. „Museli bychom mít data za dlouhou sběrnou dobu, aby se z nich dalo něco vyvodit,“ zmiňuje neprokazatelnost změny klimatu.
Zničující záplavy v Německu byly i před 110 lety téměř na stejném místě jako dnes. „Tedy v době, kdy tam bydlelo mnohem méně lidí,“ dává Jakl dál za příklad. Je přesvědčen, že spousta lidí nemusela v Německu dnes zemřít, pokud by se veškerá energie nedávala na ideologii, ale na ochranu lidí. „Jsem přesvědčen, že v Německu by se obětem na životech dalo zabránit, kdyby se pořád nemlelo o klimatických změnách a o tom, co si má kdo kupovat a čím se má jezdit. Kdyby se raději více zamýšleli nad integrovaným záchranným systémem,“ konstatoval Jakl.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.