V posledních několika týdnech jsme byli svědky ničivého tornáda, velkých veder, silných bouřek a dešťů s následnými povodněmi. Podle Jakla takové výkyvy počasí nejsou historicky výjimečné. „Mě to nepřekvapuje. Svět je veliký a propojený, každou chvíli se někde něco děje,“ podotkl nezainteresovaně.

Jedním dechem naznačil, že spíše informační doba je přehnaná. „Žijeme v době, kdy v Americe uvízne koňské kopyto v kanále, a hned sledujeme dojemnou reportáž málem v přímém přenosu, jak ho zachraňují. Na začátku 19. století, když vyhořela téměř celá Dobruška, nedozvěděli se to lidi ani 200 km daleko,“ poukázal na paradoxy s tím, že dnes se o všem dozvídáme téměř okamžitě.

Připomíná, že studie, které by dokládaly, že četnost takových jevů v podobě výkyvu počasí je větší než v minulosti, neexistují. „Museli bychom mít data za dlouhou sběrnou dobu, aby se z nich dalo něco vyvodit,“ zmiňuje neprokazatelnost změny klimatu.

Zničující záplavy v Německu byly i před 110 lety téměř na stejném místě jako dnes. „Tedy v době, kdy tam bydlelo mnohem méně lidí,“ dává Jakl dál za příklad. Je přesvědčen, že spousta lidí nemusela v Německu dnes zemřít, pokud by se veškerá energie nedávala na ideologii, ale na ochranu lidí. „Jsem přesvědčen, že v Německu by se obětem na životech dalo zabránit, kdyby se pořád nemlelo o klimatických změnách a o tom, co si má kdo kupovat a čím se má jezdit. Kdyby se raději více zamýšleli nad integrovaným záchranným systémem,“ konstatoval Jakl.

Aktivista Mikoláš Opletal z Extinction Rebellion sedící proti Jaklovi očividně nevycházel z údivu, po dobu jeho řečnění se nepřestával usmívat, jeho slovům oponoval: „Před extrémními výkyvy vědci varují už hrozně moc let. Klimatická krize není něco, co bychom řešili až pro příští generaci,“ zdůraznil.

„Není to o uvíznutém koňském kopytu, ale o tom, že umírají lidi! Katastrofy vidíme všude ve zprávách. Třeba v Kanadě, ty extrémní teploty. Takové výkyvy tu před pěti lety naměřeny nebyly,“ ohradil se Jaklovi, čímž mu zároveň potvrdil, že doba je informacemi přesycena.

Jakl jeho slovům kontroval: „Každou chvíli je někde naměřená extrémní teplota. Těch čísel je tisíckrát více, než jich bylo před sto lety. Není pravda, že extrémní teploty dříve nebyly, existují i teplotní ostrovy. Ze starých kronik lze vyčíst, že různé roky sněžívalo v červenci a kvetly květiny a stromy v lednu,“ vysvětloval trpělivě mladému muži.

Na to konstatoval, že lidi se změnou klimatu akorát straší. „Dnes je moderní se plašit a strašit. Argumenty na to neexistují. Provalily se skandály ohledně falšování dat o údajném globálním oteplování, argumenty docházejí a svědčí to o tom, že zájmové skupiny mají zájem na poplašné náladě, na alarmisus a vysílají do prvních řad děti a začínají hrát na emoce.

To je něco jako kmenové armády v Africe. Ty vědí, že se děti nad ničím moc nezamýšlejí, postaví je do prvních řad. Takové byly prověrkové komise v padasátých letech. Mládež nemá žádnou zodpovědnost, nic nikdy nebudovala, o nic se nebála a neměla o nikoho starost,“ poznamenal Jakl.

Opět se aktivista pousmál, přidal také nesouhlasné kroucení hlavou a spustil: „Mě mrzí, že vůbec vedeme debatu o tom, jestli je to normální nebo ne. Na světové úrovni se už taková debata nevede,“ zdůraznil, že témeř všechny státy světa se zabývají aktivně tím, jakým způsobem klimatickou krizi řešit.

Spolu s tím zmínil nedávný výzkum Českého rozhlasu, který prý odhalil, že skoro 70 procent Čechů vnímá klimatickou změnu jako problém, který je potřeba řešit okamžitě. „Pan Jakl tu reprezentuje sotva pět procent, který jsou okrajový a skoro až konspiračně vlastně... jakoby... schovaný v tom, že se nic neděje a že člověk nemůže přírodu ovlivňovat,“ uvedl Opletal

Tentokrát svými argumenty rozesmál naopak Jakla on. „Konspirace par excellence – tohle co jste teď řekl,“ reagoval ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause pobaveně na aktivistu.

„Vy snad nějak víte, jak se vařily škeble před 130 lety v Kanadě, když tyto končiny objevil bílý člověk někdy kolem roku 1890?“ tázal se zamračně vzápětí Jakl bojovníka za ochranu klimatu. „Mimochodem v tom roce 1890 zbořila také obří povodeň Karlův most! A v roce 1745 zaplavila povodeň téměř celou Prahu!“ šel dosud klidný Jakl do otáček.

„My se tváříme, jako by se tyto věci děly právě teď a děly se naprosto vždycky. Je nesmysl, že teploty jsou takové a takové... Až budou zase nízké, tak budete říkat, že to je zase projev nějakého extrému,“ mávl Jakl nad podobnými výmysly bezradně rukou.

Celý rozhovor najete ZDE

Podobné nesmysly podle něj padají bohužel i z úst členů české vlády. „Před rokem a půl ministr životního prostředí Brabec vystoupil s dramatickým projevem, že zažíváme největší sucho za 500 let. Možná že bychom ho měli poslat do Německa, aby měl přednáškové turné v těch postižených městech a vysvětloval tam, že to, co jim padá na hlavu není voda, ale Brabcovo pětisetleté sucho. A mohl by jim vnutit dotační program dešťovka,“ rýpl si Jakl s poklepáním na čelo.

Následně objasnil důvod, proč alarmisté a ti, co potřebují plašit, ve všem budou vidět doklad svých teorií: „V regulovaném prostředí uspějí totiž nejlépe lobbisti, kteří se přes politiky a zájmové síly dostanou k penězům daleko snáz a ovládnou dotační programy,“ snažil se Jakl vysvětlovat Opletalovi širší spojitosti, ten však slova odrážel obracením očí v sloup.

„Nepřijde mi to fér vůči lidem, kteří jsou klimatickou krizí zasaženi a vůči lidem, kteří tím zasažení ještě budou. My jako hnutí chceme být součástí toho řešení,“ zopakoval aktivista z hnutí Extinction Rebellion, které se snaží šířit osvětu o klimatické změně, mnohdy i extrémními způsoby...

Poté Jakl vyslovil názor, že ona klimatická politika a klimatické strašení je především asociální: „Je hrubě necitlivé vůči lidem. Lidé, kteří nemají ani na drahé auto, budou ze svých daní doplácet dotovaná elektroauta a dotované dobíjecí stanice,“ hrozil se nad plánovaným koncem spalovacích motorů v Evropě v roce 2035. „To je nereálný nesmysl,“ doplnil.

Mladý aktivista se hlasitě ozval: „Není pravda, že je to necitlivé, to jenom vy to zkreslujete,“ bránil svá přesvědčení.

„Zabýváme se hloupostmi, jelikož přemíra oxidu uhličitého není nijak nebezpečná,“ pokračoval Jakl. „Mnohokrát v historii byla hodnota oxidu uhličitého až osmkrát vyšší a když k tomu byly i vyšší teploty, byl život na zemi bohatší a vegetace bujnější,“ zmínil Jakl. Opletalovi opět nezbylo nic, než to na kameru zhluboka rozdýchávat.

Závěrem pak Jakl shrnul: „Vždy, když se vymyslí nějaký velký, krásný a bohulibý cíl ke zlepšení lidstva a záchraně planety, je zatím diktatura, demontáž demokracie tak, jak ji známe, a zavedení diktatury. Protože lidi nebudou dělat dobrovolně věci, které vy chcete, vy jim musíte sebrat peníze a donutit je k chování, jaké si přejete,“ dodal Jakl s tím, že pro lidi je dnes lepší se zajímat o požáry v Austrálii a chodit na demonstrace, než za vlastní vesnicí vyčistit potok.