Tato metoda podle něj vyžaduje protiestablishmentovou rétoriku s cílem základní mechanismus systému zachránit. Není prý žádná náhoda, že se tohoto úkolu ujímají – nejenom v Americe – miliardáři.
Ve vítězném slavnostním projevu neměl pro tuto metodu Donald Trump velký prostor, jakkoliv znovu bezmála revolučně mluvil o „uvolnění potenciálu“ země ve prospěch „těžce pracujících lidí“. V průběhu celé kampaně se však prostřednictvím improvizovaných i promyšlených výpadů postavil do role oběti globálních bankéřů, korporátních médií a politického establishmentu chránících své zájmy – před multimiliardářem Trumpem.
Převzal levicová témata z filmů Michaela Moora a z „politické revoluce“ mobilizačních primárek Bernieho Sanderse, když líčil bankrot Detroitu, deindustrializovaný Flint v Michiganu a vylidněná města v Pensylvánii, Ohiu, Severní Karolíně a v celé zemi. Zvedl na řečnický pult nedůvěru Američanů k oběma velkým stranám. Když se ho zřekl spíkr sněmovny, republikán Paul Ryan, republikán Donald Trump k tomu hřímal: „Je tak příjemné, že pouta spadla a já se nyní mohu bít za Ameriku takovou, jakou chci.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam