Sejde z očí, sejde z mysli, praví staré úsloví. V USA se naplňuje v otázce Ukrajiny. V polovině prosince například list Washington Post ze své hlavní stránky odstranil rubriku Válka na Ukrajině.
Předtím a potom
Právě na tento problém, s dlouholetým přesahem, upozorňuje renomovaný skotsko-americký historik Niall Ferguson. Již tehdy upozorňoval na tři problémy americké „říše“. „Když jsem to v roce 2003 psal, tak jsem v principu nebyl proti Pax americana (světovému míru udržovanému USA – pozn. red.), který nahradil Pax britannica devatenáctého a začátku dvacátého století. Zastával jsem a stále zastávám nyní už kacířský názor, že historie světa je povětšinou historií říší, že žádná říše není bez svých nespravedlností a krutostí, ale že anglicky hovořící říše byly ve srovnání pro svět lepší než možné alternativy,“ popisuje v kostce svůj pohled.
Byl však skeptický k neokonzervativní snaze změnit uspořádání na Blízkém východě a v jeho okolí pod hlavičkou globálního boje s terorismem. Zejména pochyboval, že by USA dokázaly změnit Irák a Afghánistán na své spojence, když se to nepodařilo ani Britům.
Tři nedostatky americké moci
A to právě kvůli třem problémům, které USA jako říše mají. Ferguson uvádí, že americká říše je „podivná“, protože není schopna ani vyslovit své vlastní jméno, tedy přiznat si, že jako říše funguje. Prvním je ekonomický deficit. Spojené státy dovážejí kapitál, tedy jsou zadlužené. Narozdíl od předcházející Velké Británie, která naopak měla celou řadu zahraničních investic. „Když chcete řídit svět, tak je lepší velkou část vlastnit, ne mu dlužit,“ shrnul.
Dále je tu nedostatek lidí. Dle Fergusona nemá většina Američanů touhu žít v dalekých horkých, chudých a nebezpečných zemích, narozdíl od Britů v 19. století. Opírá se například o to, jak krátké služby měli vojáci v Iráku či Afghánistánu a jak byli odtržení od místního života. Stejně tak americké ambasády jsou opevněné a jejich pracovníci závislí na pohodlí západního světa a bez znalosti místního jazyka nemohou splynout s domorodci, protože nemají šanci.
Ale hlavní problém je pozornost. Tedy její nedostatek. Američtí voliči (a kvůli tomu i američtí představitelé) dle Fergusona mají tendenci se přestat zajímat o jakýkoliv problém v zahraničí, pokud jeho řešení trvá déle než pár let. „Předpověď, že americká chuť změnit Blízký východ nevydrží déle než první mandát George Bushe, se ukázala pravdivá,“ poznamenal. Naopak, Barrack Obama se dostal na vrchol tím, že prohlásil, že USA už nebudou světový policajt. Následky pak zažila v praxi Sýrie.
Události od roku 2003 pak dle Fergusona potvrzují, že tyto tři nedostatky omezují moc USA v zahraničí. Fiskální deficit v roce 2003 byl 59 % HDP, nyní je to více než dvojnásobek. Americká armáda má nyní nejméně vojáků od roku 1940, kdy měly Spojené státy jen 132 milionů obyvatel, a má problémy přesvědčit své občany, aby v ní sloužili.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta