„Evropa se o svou primární bezpečnost musí postarat sama, Rusko je hrozbou pro ni,“ říká Boháček v rozhovoru pro Reflex.cz. Spolupráce se Spojenými státy ale podle něj samozřejmě bude dále pokračovat, i kvůli hrozbě jaderného konfliktu s Ruskem.

„My i Spojené státy budeme vždy chtít vzájemně bojovat za vlastní svobodu. To je ta hranice, kterou bychom neměli opustit. Ale jsou situace a problémy, na které budeme mít rozdílný názor, jako je třeba vztah k Íránu, potažmo celému Blízkému východu a Číně. Životaschopnost transatlantické aliance je podmíněna oboustranně přínosnou spoluprací. Pro USA je hlavním vyzyvatelem Čína, a tak musíme najít způsob, jak jim pomůžeme s ní,“ vysvětluje Boháček, že pokud chceme, aby nám Spojené státy pomáhaly s hrozbou, jako je Rusko, musíme my jim pomáhat zase s Čínou.

V rámci transatlantické spolupráce se musí podle Boháčka Evropa více snažit, aby měla Spojeným státům co nabídnout. „Evropa dříve velmi často spoléhala na americké zbrojařství a tamní vojenské systémy, tím byla ta aliance pro Američany zajímavá. V poslední době se ale Evropa pokoušela hledat domácí řešení, domácí zbrojařský průmysl, který bude posilovat vlastní ekonomiku, a tím se ten balanc v té transatlantické spolupráci vychýlil, na což rád upozorňoval Donald Trump,“ říká Boháček.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

Myšlenka, že aliance bude vždy pokračovat jen díky sdíleným hodnotám, je prý lichá. „Ta aliance vždycky stavěla na premise, že máme společné zájmy a hodnoty v rámci západní společnosti. Takové myšlenky je ale již třeba opustit, protože zájmy máme určitě rozdílné, a pokud budeme vždy spoléhat na Spojené státy, že nám pomůžou, protože jsou to přátelé a máme sdílené hodnoty, tak ten vztah nebude fungovat,“ upozorňuje analytik.

Představa, že bude například v České republice americká základna a američtí vojáci vždy přijedou řešit naše problémy, je podle Boháčka mylná. „Spolupráce se Spojenými státy musí být intenzivnější. Oni jsou nepostradatelným partnerem, zejména z důvodu jaderné dimenze toho konfliktu. Pokud bude ale záviset jenom na tom, že tady bude základna Spojených států a že kdyby na nás někdo zaútočil, tak umře americký voják, tak to je podle mě špatný a vlastně dost sobecký přístup k obraně. My bychom měli řešit, jak být přínosným spojencem, co přinášíme my k tomu stolu, proč by nás vlastně Spojené státy a i zbytek Evropy měly vůbec bránit,“ má jasno Boháček s tím, že postavení americké základny nic neřeší.

Diskuse o americké základně na českém území navíc podle něj není na pořadu dne. „Pokud by se někde měla začít stavět, tak v Pobaltí, které by předsunutá přítomnost aliančních vojáků na jeho území aktuálně neochránila,“ dodává Boháček, podle kterého by se zejména měla přebudovat evropská bezpečnostní architektura, která je slabá a Putin toho dlouhodobě využívá.

„Rusko je dlouhodobě hlavní hrozbou pro východní Evropu, která si to uvědomuje, snaží se to komunikovat, ale není schopná o tom přesvědčit západní Evropu. To se musí změnit, a to je zejména na nás, na východní Evropě, aby konečně našla své hlavní téma v Evropské unii, které bude držet, ve kterém bude lídrem, ve kterém bude schopná zatlačit na západoevropské země, a říct, že pokud na západě chtějí, aby jim východní Evropa rozšiřovala trh, dávala levnou práci, tak chce mít bezpečnostní záruku,“ říká Boháček.

Zásadní roli by při tom podle Boháčka mohla sehrát Česká republika skrze své předsednictví v EU. „Bude se mluvit hodně o obranné spolupráci, o znovunastavení toho vztahu EU a NATO a zejména se bude mluvit o budoucím vztahu s Ukrajinou, takže pro české předsednictví jsou toto hlavní pilíře. V otevření debaty, proč Ukrajina ještě nemá nějaký kandidátský status, může hrát Česká republika opravdu velkou roli, dlouhodobě se tím tématem východního partnerství zabýváme, ale samozřejmě pak je otázka, jestli budeme mít dostatečné finanční kapacity tohle utáhnout,“ dodává analytik.