Schizofrenií trpí zhruba procento populace bez ohledu na zeměpisnou šířku a délku. Jedná se o nemoc ovlivněnou jak vnějšími faktory, tak především genetickou výbavou. Forem, jak může vypadat začátek onemocnění, je několik. Nástup může být plíživý, lidé začínají být podivínští, chovají se samotářsky. Mají prý také zvláštní návyky a problém se sociálními vztahy. Pak je ale další forma, kdy je možné, že se člověk zcela promění během několika málo týdnů.

A jaké jsou konkrétní příznaky nemoci? Symptomů je podle psychiatrových slov několik, ale nejvíce výpovídající jsou dvě základní skupiny.

Tou první jsou prý tzv. pozitivní příznaky. Jedná se o prožitky nemocného člověka, které běžně zdravý člověk neprožívá. „To jsou například halucinace, slyšení hlasů, když je ticho, nebo když něco vidí, ale reálně to tam není,“ upřesňuje psychiatr Hollý a rovnou zmiňuje i další příznak, kterým jsou bludy, což je porucha myšlení, kdy v rámci přemýšlení nemoc vytváří různé konstrukty, a to mnohokrát vztahovačné. „Proto o tomto nejčastějším typu schizofrenie hovoříme jako o paranoidní schozofrenii, kdy se pacient cítí být pronásledován či obětí spiknutí,“ vysvětlil Hollý.

Do druhé skupiny pak spadají tzv. negativní příznaky. Ty jsou podle psychiatrových slov charakterizované ochuzením některých prožitků, které bežný člověk prožívá. Týkají se vnitřní motivace a prožívání emocí. „Člověk je pak nemotivován, neschopen se pro něco nadchnout, cokoli dělat. Nemůže se na nic těšit a jeho vůle je nemocná,“ uvedl s tím, že běžné emoce radosti, smutku a vzteku jsou ploché a nevýrazné.

Mezi spouštěče této nemoci, které se mnohdy těžko určují, patří i stresová zátěž, traumatické události, či požití návykových látek. Andrej Babiš mladší je bývalý pilot letadla a to lze považovat za psychicky náročné povolání. „I taková dlouhodobá stresová zátěž může být jedním ze spouštěčů, nikoli příčinou,“ říká psychiatr.

Průběhové formy této nemoci jsou různé. Lze je rozdělit na tři třetiny, z nichž jedna třetina má dobrý průběh a postižení prožijí jednu epozidu a žadný další vývoj nemoci už nenastane. Druhá třetina má pak epizody opakované, kdy tato období jsou zatížena minimem příznaků. „Často se tam pomalu rozvíjí část negativních příznaků a jen čas od času přicházejí epizody pozitivní,“ uvedl Hollý s tím, že ne vždy tomu lze předcházet léčbou, ale lze s její pomocí v dlouhodobé formě zabránit znovuvzplanutí nemoci.

U třetí třetiny postižených je pak průběh chronický a léčbou obtížně ovlivnitelný. „Jsou to lidé, kteří přes veškerou snahu trpí souborem nějakých příznaků, byť v mírnější formě, než bez léků. Léčba ale musí být dlouhodobá,“ upřesnil psychiatr s tím, že pak jsou bludy a halucinace lepé ovlivnitelné.

Šance zařadit člověka trpícího schizofrenií do běžného života je o to vyšší, čím dříve se s léčbou začne. Pak je naděje, že pacient zůstane ve zmíněné první třetině, v níž může běžně fungovat. „Pokud se podaří schizofrenika dostat zpět do práce, dává mu to smysluplnost existence, což mu dává i psychosociální terapii tím nejpřirozenějším způsobem,“ upřesnil psychiatr.

Je možné, aby si premiérův syn byl své nemoci a vnímání jiné reality vědom? Andrej Babiš junior v reportáži Seznamu novinářské duo, Slonkovou i Kubíka, ujišťoval, že je na tom dobře a je schopen normálně komunikovat. Podle psychiatra však o své nemoci pravděpodobně vůbec neví. „Jednomu z hlavních příznaků této nemoci říkáme, že ‚nemá nadhled‘. Nevědomuje si, že jeho myšlení je odlišné, či nemocné, to je součást té nemoci,“ sdělil.

Vnímat scestně mohou prý i svou „zdravou“ minulost. Někteří schizofrenici svou nemoc pokládají za vlastní rozhodnutí. Například, když schizofrenik, který pracoval v bance, uvede, že svět je jen o penězích, a proto potřeboval změnu a žije raději poustevnicky a nestará se o sebe. „U více vztahovačných lidí se často objevuje zase vysvětlení, že za to může jejich okolí. Třeba, že se o něj začaly zajímat tajné služby, či skupina lidí, která je však součástí bludného myšlení,“ řekl s tím, že může jít klidně i o sousedy.

Na členy rodiny obvinění schizofreniků většinou nepadaji, nebo až v poslední řadě. „Nejbližší jsou sice nejvíce po ruce, ale často je to někdo úplně jiný. Důvěru v nejbližší ztrácejí až naposledy,“ upřesnil Hollý.

Bývalý opatrovník Babiše juniora hovořil o tom, že premiérův syn někdy v záchvatu říkal, že zabije sebe nebo ostatní. Obecně prý ale člověk trpící touto nemocí není nebezpečnější než člověk z běžné populace. Pokud tedy prý není nemoc komplikovaná užíváním návykových látek. Naopak se podle psychiatra schizofrenik stává obětí nějakého násilí, a je proto dobře, aby měl po ruce vždy někoho, s kým má vztah a kdo mu dokáže být kdykoli k dospozici.

Možnost tyto lidi zbavit svéprávnosti nový občanský zákoník neumožňuje. Lze jí prý ale na základě soudu omezit. „Nejčastěji je to u nakládání s majetkem a penězi,“ uvedl Hollý.

Sám Protopopov v rozhovoru pro Právo již popsal, jak zřejmě u Babiše juniora propukla jeho schizofrenie. Mělo k tomu dojít v červenci 2015, kdy jej následně převzala do péče jeho žena Dita, psychiatrička. „Pan Babiš st. manželku pak požádal, zda by mu se synem nepomohla a nesehnala mu nějakého opatrovníka. Tak jsem si řekl, že to zkusím, tehdy jsem vůbec nevěděl, jestli to zvládnu. Není to nic jednoduchého,“ poznamenal Protopopov. 

Podle svých slov podporoval a dohlížel na Andreje mladšího. „Šlo o to ráno Andyho vytáhnout z postele, dojít s ním k lékaři nebo na úřad a zaměstnat ho přes den. Dělal jsem práci, řekněme, asistenta. První čtyři měsíce jsem tu práci dělal z vlastního přesvědčení. Do Agrofertu jsem nastoupil na pozici řidiče až od ledna 2016,“ podotkl Protopopov. 

Svůj vztah k Andreji Babišovi mladšímu popisuje jako vztah k nevlastnímu bratrovi. „Schizofrenie, kterou trpí, je strašná. Šli jsme na snídani a do práce. V ní například odvezl obálku na určité místo, nebo dostal nějaký jiný úkol. Pak jsme šli na oběd, zase do práce a večer třeba na vodní dýmku. Andy si na ni totiž dost potrpěl, zašel si na ni i dvakrát, klidně i na tři hodiny.  Snažil jsem se s ním chodit na procházky, badminton, na kolo, na lyže... Prostě něco fyzicky dělat, ale vždy bylo strašně těžké ho k něčemu přesvědčit. Pak jsem ho odvezl večer domů,“ vyprávěl muž, jenž na něj dohlížel. Podle něj Babiš junior o své nemoci neví. 

Rozhovořil se také o cestách na Ukrajinu a do Ruska. Podle něj chtěl jen Andreje mladšího odvézt z pekla, jež se rozpoutalo kvůli kauze Čapí hnízdo. Na Krymu se pak podle jeho slov Andrej junior seznámil se slečnou, a tak s ní zůstal sám, když se Protopopov vrátil do Česka. Následně popsal peripetie, jaké pokračovaly při jeho cestování, a také to, kdy viděl Andreje juniora naposledy. Předtím ještě spolu vyrazili do Krivého Rogu, kam se přestěhovala Babišova slečna. „Andy za ní strašně chtěl jet a já jsem mu říkal: Hele kamaráde, Krivoj Rog to není země zaslíbená, ale Mordor – věznice, důlní šachty, feťáci. Ale ne, nedal si říct, chtěl tam jet. Tak jsme vzali auto a jeli,“ popsal. 

Mrzí jej prý, že nyní Babiš junior hovoří o tom, že z něj má strach. „Dva a půl roku jsem mu věnoval svůj čas a stálo mě to spoustu nervů. Ale nezlobím se na něj, protože vím, že je nemocný. Xkrát jsem si vyslechl, že zabije mě, že zabije tátu, že zabije sebe. Jsem teď v situaci, kdy jsme já a moje rodina vláčeni médii, je příšerná. Ale Andymu to nemám za zlé, protože vím, že ta nemoc je děsivá,“ podotkl Protopopov závěrem.