„Podepsal jsem s pistolí u hlavy a injekční stříkačkou u krku,“ vzpomínal na okamžiky, o nichž tvrdil, že mu převrátily život naruby. První roky po události dávaly podle Buráně naději, že únosci skončí za mřížemi. Prvoinstanční soudy totiž dvakrát uznaly Novotného a jeho spoluobžalované vinnými a uložily jim vysoké tresty, když vycházely mimo jiné ze svědeckých výpovědí, znaleckých posudků a odposlechů. Buráň popisuje, že tehdy cítil zadostiučinění a věřil, že „pravda zvítězila“.

Příběh ovšem nabral dramatický obrat. Vrchní soud v Olomouci nařídil krajskému soudu Novotného zprostit viny. Podle Buráně to byla neskutečná lumpárna a navíc nezákonná. Buráň dokonce od začátku tvrdí, že soudci vrchního soudu ve svých usneseních přímo lhali a neprovedli jediný důkaz, ale naopak nepřijali jeho argumentaci s tím, že ji nepotřebují. Dokonce odmítli Buráně byť jen vyslechnout, to vše s výmluvou, že dokazování není bezbřehé. „Prostě jen tak, bez jakéhokoli dokazování, nařídili krajskému soudu, aby Novotného v případě jakékoli pochybnosti zprostil viny. Krajský soud poté obžalované únosce šalamounsky zprostil viny, přičemž současně poznamenal, že tak činí jen na základě pokynu nadřízeného vrchního soudu,“ konstatoval Buráň ve svých dřívějších vyjádřeních.

Přestože případ byl pravomocně uzavřen, podle Pavla Buráně jde o justiční křivdu a důkaz mafiánských poměrů, které podle jeho dřívějších vyjádření panují v české justici. Podnikatel Buráň přitom své pochybnosti vždy formuloval velmi ostře. Opakovaně mluvil o „justiční mafii“, propojení části soudců, státních zástupců a policistů a o klientelistické síti, která podle něj dokáže nepohodlné případy „přetočit“ a zamést pod koberec, nebo je naopak nevyšetřit.

„Tohle není spravedlnost, to je justiční hra,“ řekl dříve k rozhodnutí olomouckého vrchního soudu a k následnému vývoji. Zdůrazňoval, že žádný odvolací soud ani vrchní „nemůže hodnotit důkazy, aniž by je sám provedl“. Odmítnout provádět navržené důkazy je podle jeho slov zakázáno přímo Listinou základních práv a svobod, která deklaruje, že každý má právo se bránit pomluvám a lžím. Všechno to, co se stalo před Vrchním soudem v Olomouci v kauze jeho únosu, označuje podle svých slov za nevídanou lumpárnu, která je nezákonná a protiústavní.