Výzvou Vědci proti strachu a lhostejnosti, která v mediálním prostoru vyvolala hodně rozmanitých reakcí a emocí, začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co se v uplynulém týdnu objevilo ve sdělovacích prostředcích. „Přečetl jsem si pozorně jak ty reakce, tak velmi pečlivě výzvu signatářů a podporovatelů, což jsou dva různé významy. Můžete tam být ve dvou různých funkcích, první se týká pouze akademických pracovníků, druhá část zbytku veřejnosti. To jen tak pro informaci, protože jsou informace, které běžně v médiích nezískáte, tak aby se v tom veřejnost vyznala. Vůbec na té petici je zajímavá spousta věcí, které se v médiích příliš neobjevují,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V textu výzvy ho zaujala formulace, že „migrace musí být předmětem diskuse a ta musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů“. „To se mi moc líbí, a to bych určitě velice rád podepsal, kdyby ovšem bylo možné tu diskusi vést. Přitom se ale všechny reakce a diskuse v mainstreamových médiích odehrávají v naprostém protikladu tomu, co bychom si pod pojmem diskuse představovali. Jde o jednostranný projev často dehonestující nositele opačného názoru a rozhodně nevypadá jako výzva k diskusi. Je to vyjádření názoru jedné skupiny, která jistě není nevýznamná, ale je to stále jen jedna skupina,“ upozorňuje mediální analytik.

Státní tajemník problém odbyl slovy o několika xenofobech

Z mediálních reakcí si jako první vybral debatu, která se odehrávala v úterních Událostech, komentářích České televize, kde moderátor Lukáš Dolanský zpovídal mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a imunologa, signatáře uvedené výzvy Václava Hořejšího. „Pan profesor Hořejší, který je podepsán i pod autorskou částí té výzvy, řekl několik zajímavých věcí. Například prohlásil, že je vyloučeno, aby dostávali mediální prostor lidé, kteří mají opačný názor než signatáři výzvy. Ten opačný názor charakterizují v záhlaví výzvy, kde se píše, že ‚v naší zemi je rozdmýchávána etnická nesnášenlivost dopřáváním sluchu extremistickým hnutím‘. A k tomu dochází tím, že se medializují vyjádření nějakých extremistických hnutí,“ poznamenává Petr Žantovský.

Sám má ale pocit, že v souvislosti s touto výzvou byli kromě prezidentova mluvčího slyšeni k této diskusi v České televizi téměř výhradně signatáři či příznivci názoru, který přináší zmíněná výzva. „Ale co mi vskutku vadí, je, když státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v tom samém pořadu řekne, že jde o několik hysteriků a xenofobů. Přitom i pan profesor Hořejší chvíli před ním přiznal, že tahle ‚hrstka xenofobů‘ představuje podle průzkumu sedmdesát procent populace, které vyjadřují své obavy z masové migrace, nikoli rasově podložené, ale podložené sociálními, zdravotními a jinými důvody,“ poukazuje mediální odborník.

Z výzvy čouhají arogance a povýšenost, ale i pokus o manipulaci

Pokud je podle státního tajemníka Prouzy sedmdesát procent veřejnosti hrstka několika set hysteriků a xenofobů, tak to velmi silně připomíná výrok Miroslava Štěpána, který v ČKD v listopadu 1989 prohlásil, že komunistická strana nebude naslouchat hlasu nějakých dětí. „Z výzvy čouhají nejen arogance a povýšenost, ale i pokus o zmanipulování a vytvoření atmosféry toho, čemu se říká spirála mlčení, tedy pokud to nepodepíšeš, tak se vyčleňuješ z naší dobré společnosti. To známe velmi dobře, to byly různé anticharty a různé další záležitosti. Nevím, jestli lze úplně jednoduše říci, že vědec, který na svém pracovišti nepodepíše tuhle výzvu, se vystaví přímo existenčnímu tlaku, ale určitě tlaku profesnímu a psychologickému a vyčlení se z toho zástupu,“ domnívá se Petr Žantovský.

V té souvislosti ho zaujalo, že drtivá většina signatářů pochází z veřejných vysokých škol, nikoli ze soukromých. „To také o něčem vypovídá, protože na veřejných vysokých školách můžete vystavit lidi mnohem silněji existenčnímu strachu či obavě o jeho profesní vědeckou, akademickou kariéru. A to není fér. Tím neříkám, že ta výzva nemá v mnoha věcech pravdu. Má ji kupříkladu v tom, když říká, že je třeba věci vidět rozumně, strukturovaně, racionálně, vážit pro a proti, získávat informace, získávat kritický pohled na věc. To všechno je absolutní pravda, ihned bych to podepsal, kdyby mi ovšem titíž lidé druhou větou neříkali, že do médií mohou mluvit jenom oni, a ne ti, kteří si myslí něco jiného, tedy špatného. Tak to mě celé této záležitosti vzdaluje,“ přiznává mediální analytik.

Pod výzvou jsou podepsáni lidé přímo napojení na státní organizace

Z informování o této výzvě v podání České televize má dojem, že to ani tak není o migrantech nebo o výzvě, ale že je třeba se zase otřít o hlavu státu. „Prezident Zeman se vyjádřil v tom smyslu, že je třeba přivítat migranty, kteří jsou ochotni přistoupit na naše civilizační a kulturní hodnoty a nějaké životní rámce, ale nikoli všechny plošně jen proto, že si to média přejí. To je výrok, který rezonuje u velké části, možná těch sedmdesáti i více procent veřejnosti, ale nerezonuje u lidí, jako je pan Dolanský, jenž prezidentova mluvčího vystavoval docela přímé dehonestaci, chybně ho citoval, ironizoval ho a jednal s ním nikoli novinářským způsobem, ale způsobem člověka, který mu chce oponovat názorově či postojově. A to do práce novináře veřejnoprávní televize vskutku nepatří,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.