Vojsko požaduje zvýšení počtu příslušníků záloh i vzhledem k tomu, že v uplynulých letech setrvale klesaly státní výdaje na obranu, tedy i na profesionální vojáky. Navíc je současný model záloh málo účinný. "Počet zájemců o zařazení do aktivní zálohy se dlouhodobě pohybuje těsně na 1000 osob a od vzniku tohoto druhu zálohy v roce 2002 má sestupnou tendenci," uvádí materiál Ministerstva obrany.

Plán nebude splněn ani za 10 let

Armáda má v současnosti zhruba 20 tisíc vojáků, kteří kromě nasazení na území vlasti plní i mezinárodní závazky v zahraničních misích. Relativně nízký počet armádních profesionálů vede k tomu, že mezi jednotlivými nasazeními v mezinárodních operacích se zkracuje doba regenerace jednotek. "Zapojení aktivní zálohy jako krátkodobého účelového navýšení schopností ozbrojených sil je přijatelnou alternativou proti požadavku na výrazně vyšší rozpočtové pokrytí navýšení počtu vojáků z povolání," uvádí dokument. Vojáci v záloze, kteří pojedou na misi, by měli dostat finanční odměnu podobnou té, jakou dostávají profesionální vojáci.

Počet záloh se má zvýšit například tím, že budou bývalí vojáci povinni po skončení služby v armádě ještě několik let odsloužit v aktivní záloze. Armáda bude do svých záložních řad lákat nové lidi navýšením odměn za službu v záloze nebo příspěvkem na studium pro mladé lidi. Důvodová zpráva k novému zákonu ale uvádí, že maximálního počtu 5000 záložáků nebude dosaženo ani za deset let.