Ukázalo se, že jedním z témat jednání mezi premiéry států a ukrajinským prezidentem Volodomyrem Zelenským v Kyjevě se týkalo i vytvoření nové aliance, která by svým spojencům zaručovala ochranu – včetně té vojenské. Povšiml si toho opoziční poslanec Jaroslav Bžoch (ZDE). Český premiér Petr Fiala (ODS) se s českou veřejností o toto téma nepodělil. Úvahy o vzniku nové aliance (s Ukrajinou jako jejím členem) proti Rusku a budoucí agresi jsou podle generála Jiřího Šedivého odrazem současné situace: „Samozřejmě je to ovlivněno současnou situací a snahou prezidenta Zelenského zajistit jakýmkoliv způsobem vyšší bezpečnost Ukrajině do budoucnosti. Ale nemyslím, že je to nápad životaschopný a že by našel nějakou odezvu,“ vysvětlil.

Důvodem je, že by se jednalo už o třetí organizaci, která by se zabývala bezpečností Evropy – po Evropské unii a Severoatlantické alianci. „Mohlo by se stát, že některý ze států, dejme tomu Polsko, by bylo ve třech organizacích, jejichž cílem je to samé,“ řekl Jiří Šedivý, podle něhož není dobrým nápadem zdvojovat poslání a principy, které má například právě Severoatlantická aliance. „Určitě ne. Ve své podstatě jsou některé tendence Evropské unie v oblasti bezpečnosti de facto dublováním toho, co má NATO, takže to není úplně nejrozumnější. Spíše je zásadní, aby bylo funkční, co už bylo dojednáno,“ podotkl k tomu generál a měl na mysli právě zmíněné organizace.

Šedivý: Je třeba návrat do racionální roviny

Proč se ale premiér o tématu nezmínil během tiskové konference? „Nevím, proč to nezmínil a je potřeba se zeptat premiéra či jeho mluvčího. Nedovedu to posoudit, ale je možné, že měl třeba informaci předat polský premiér, který měl mluvit za všechny, kdo na schůzce byli. Zkrátka nevím, proč ta informace nebyla zveřejněna u nás a zda se jednalo o cíl, úmysl nebo to bylo považováno za nepodstatné. Je potřeba se zeptat premiéra,“ sdělil k tomu Jiří Šedivý.

Od polské opozice dokonce zaznělo, že vytvoření zmíněné aliance by znamenalo vyhlášení třetí světové války. Šedivý však varuje před unáhleným a přehnaným vyjádřením. „Situace je komplikovaná a složitá pro Ukrajinu, ale myslím, že by se měla redukovat síla vyjádření. Je třeba opravdu vážit slova, protože tady se dostáváme do situace, kdy sami vytváříme poměrně napjatou a nepřehlednou situaci. Debata o třetí organizaci v Evropě, teď mě napadá ještě čtvrtá – OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, pozn. red.), to by bylo několikanásobné dublování celého bezpečnostního systému. Je potřeba, abychom jak politicky, tak skrze bezpečnostní experty a analytiky přece jen zvažovali reálnost a případné negativní dopady na veřejné mínění. Nervozita je zbytečně zvyšována už jen vyjádřeními, že k nám pomalu letí rakety s jadernou náloží nad hlavou. Je třeba převést diskuse do racionální roviny,“ varoval.

Bývalý náčelník Generálního štábu české armády se nedomnívá, že by ukrajinský prezident vše říkal srozumitelně a správně, jak by měl. „I on někdy přehnání, ale je pod silným tlakem. Je zcela zřejmé, že jeho prostředí vytváří enormní nároky a ti, kdo nejsou pod takovým tlakem a v takové situaci, což politici, bavíme-li se o Polsku, České republice a Slovensku – nejsou, by měli být uvážlivější ve výrocích,“ upozornil.

Evropská unie není schopná se domluvit

Jiří Šedivý zhodnotil také úmysl polské vlády poslat své vojáky na ukrajinské území, kde by měli zajišťovat funkčnost humanitárních koridorů i chránit Polsko, nedaleko něhož dopadlo několik ruských raket vypálených pravděpodobně z Černého moře. Názory na takový krok se ale různí a hovoří se rovněž o tom, zda je vyslání vojáků v souladu s mezinárodním právem. „Jestli chce Polsko vyslat armádu na území Ukrajiny, ať deklaruje, že to není součástí aktivit NATO. Naopak, když bude pozváno Polsko Ukrajinou, aby se polské síly podílely na aktivitách v ukrajinském teritoriu, klidně to může udělat. Tohle je něco jiného, než kdyby Polsko jako člen NATO a jako součást rozhodování NATO vstoupilo na území Ukrajiny a dalo svá vojska ve prospěch Ukrajiny v konfliktu. A něco jiného je, pokud se suverénní stát sám dohodne s druhým suverénním státem, že vyšle své vojáky. Pak je nutné jasně deklarovat, že se nejedná o akci Severoatlantické aliance, ale suverénního státu a proti tomu nemůže nikdo nic namítat a ani by neměl,“ shrnul bývalý voják.

Dále odpovídal na otázku, jak si vysvětluje, že některé země na východě Evropy podporují Ukrajinu velmi výrazně, zatímco státy západní jsou opatrnější a soustředí se na zájmy vlastní – včetně dodávek ruského plynu. Šedivý tvrdí, že jde o otázku bezprostředního ohrožení. „Východoevropské státy a pobaltské státy, v Rumunsku, Bulharsku, ale i v Polsku a na Slovensku cítí ohrožení silněji než země vzdálené více než tisíc kilometrů od Ukrajiny, kterým nehrozí fyzické nebezpečí, že by se Rusové pokusili o intervenci na jejich území. To jsou otázky, které jsou běžné i v jiných situacích. Národní zájmy států Evropské unie ukazují jasně, že Evropská unie není schopna domluvit se na jednoduchých záležitostech, protože má každý jinou představu, jak se bude země k danému problému stavět,“ zauvažoval. Platí to prý i pro Německo a Českou republiku, které nevnímají ohrožení Ruskem jako přímé, ale zprostředkované.

Šedivý: Rusové zřetelně špatně naplánovali operace

Odborníci, analytici i pozorovatelé nyní mluví o tom, že Rusko přeskupuje své vojenské síly. Místo útoku na více míst najednou se hodlají zaměřit na konkrétní cíl a pak postoupit dál. Znamená to, že Rusko mění taktiku poté, co jim původní nevyšla? „Rusové v první řadě špatně vyhodnotili situaci na Ukrajině a vyzbrojení Ukrajiny. A jejich úvodní představa, že je budou Ukrajinci vítat, mávat a podporovat je v úsilí eliminovat nebo změnit vládu, v jejímž čele stojí prezident Zelenskyj, to se nestalo. Rusové narazili na tuhý odpor, což znamená, že zřetelně zcela špatně naplánovali operace, nevyhodnotili situaci správně a došlo k rozptýlení vojsk na několik operačních směrů, místo aby se soustředili na směry hlavní. Nyní k tomu dochází a budou pokračovat v jižním směru, aby dokončili útok na Oděsu a propojili směr na Podněstří. A samozřejmě že v ostatních směrech se budou snažit udržovat v hranicích a na čarách, které už dosáhli,“ popsal Šedivý.

Doplnil, že na jižní frontě je problémem Mauriopol, který dříve nebo později – byť totálně zničený – Rusové dobudou. Generál předpokládá, že dále budou chtít Rusové pokračovat jižním směrem a pak se mohou vydat zpátky například k Charkovu, kde stále pokračuje obkličování ukrajinských vojsk. Jiří Šedivý se nedomnívá, že by vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou bylo nějak prodlužováno. I o tom se spekulovalo s tím, že Ukrajina se snaží čekat na vylepšení vojenské pozice nebo na další kroky Ruska. „Myslím, že vyjednávání je vedeno bohužel dvěma týmy, které drží zásadní a absolutně vzájemně se nepodporující požadavky, takže vyjednávání ještě dlouho nepovede k cíli. Rozhodující bude situace na frontě. Ta rozhodne, kdo ustoupí první,“ řekl.

A na jak dlouho odhaduje trvání války? Může trvat celé měsíce? „Může se stát, že se poměry vyrovnají, Ukrajincům se podaří zastavit postup Rusů, což se nedá vyloučit a je tu poměrně velká šance, a pak může nastat balancování na čáře a neschopnost zatlačit druhou stranu zpátky. Situace se může zakonzervovat, přičemž se bude hledat a vyjednávat optimální řešení – v takovém případě kompromisem. Ale Rusové se pokusí stále svůj o první cíl, který měli, a to je z hlediska území ovládnout levobřežní Ukrajinu – tedy východní část. Rusové už podle mne vyhodnotili, že původní cíl a směr ofenzivy, který začal na severu – to znamená dostat se do Kyjeva, zajmout prezidenta Zelenského, vládu, změnit parlament, změnit obsazení a deklarovat, že tato loutková vláda je reprezentantem Ukrajiny… myslím, že už je jim jasné, že to nedokážou. Ale dokážou zcela určitě a budou se o to určitě snažit, aby tu levobřežní a jižní část Ukrajiny ovládli,“ dodal Jiří Šedivý.