Ústavní soud nedávno rozhodl o ústavní stížnosti, kterou formálně podali zákonodárci hnutí ANO, ale reálně šlo o text stížnosti formulovaný českými zemědělci. Poškozené zemědělce, kteří mnohdy i kvůli vládnímu rozhodnutí končí v červených číslech, reprezentoval předseda Zemědělského družstva Ostaš a předseda spolku Ochránce zemědělců Jaroslav Lád. Díky petičním podpisům mluví za 200 tisíc drobných českých vlastníků půdy a 875 zemědělských podniků z celé České republiky, do kterých jsou tito drobní vlastníci sdruženi.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
Změny v systému zemědělských dotací, která krátce po svém nástupu provedla vláda Petra Fialy, zůstanou prozatím beze změn. Rozhodl o tom Ústavní soud na základě stížnosti českých zemědělců. Jádrem sporu byla především nerovnost v přerozdělovaných financích.
Vláda totiž většině zemědělských podniků část státní dotace vzala a přesměrovala ji k těm nejmenším farmářům. Ti mohou pobírat zvýšené dotace na každý hektar své půdy i tehdy, pokud na ní nic nepěstují a nevyrábí. Vládní tábor názor ústavních soudců uvítal s tím, že prý nebudou zvýhodňováni agrobaroni. Realita je však taková, že o dotace vlivem této změny nepřišlo jen několik největších agropodniků v republice, ale všichni ti, kteří hospodaří na rozloze větší než 150 hektarů. To je reálně většina zemědělských družstev a společností.
„Rozhodnutí Ústavního soudu respektujeme, ale neznamená to, že nebudeme za svá práva vlastníků českého venkova nadále bojovat. Zastupuji 200 tisíc vlastníků půdy, kterým jsou upřena vlastnická práva na to, aby mohli rozvíjet a udržovat svůj majetek a to i pro své potomky. Vláda svou dotační politikou dostala 40 procent podniků do červených čísel. Ústavní soud má pravdu, že to bylo politické rozhodnutí, ale nás to rozvrací ekonomicky a budeme se ptát občanů, zda souhlasí s rozvratem soukromého vlastnictví, protože stejným způsobem může stát nastavením nerovných podmínek rozvrátit jakékoli jiné soukromé vlastnictví. Vždycky to lze politicky odůvodnit,“ komentuje Jaroslav Lád pro ParlamentníListy.cz rozhodnutí Ústavního soudu.
Hlavní problém je v tzv. redistributivní platbě, na jejímž základě „Pokud někdo dostane příspěvek 1700 korun na hektar, a někdo jiný 20 tisíc na hektar, tak my nemůžeme v našich sdružených podnicích konkurovat,“ sděluje a odmítá, že by na zemědělských družstvech, která zastupuje, bylo cokoli špatně. „Sdružují vlastníky půdy, kterým se nezachovaly vlastní dvory, takže se vlastně museli sdružit, aby vůbec svá pole mohli obhospodařovat,“ vysvětlil.
„Chceme zachovat české zemědělství, české potraviny a český zpracovatelský průmysl. Jestli je zde vláda, která veřejné zdroje používá jako zbraň hromadného ničení proti určité skupině vlastníků, museli jsme se obrátit na soud a dověděli jsme se, že je prý vše v pořádku, čili budeme podávat trestní oznámení a hromadné žaloby. Říkal jsem, že 40 procent vlastníků půdy je kvůli rozhodnutí této vlády v červených číslech. Pokud těchto 40 procent vlastníků kvůli tomu o své majetky přijde, tak něco není v pořádku. Vládnou nám lidé, kteří rozvrací soukromé vlastnictví,“ zdůrazňuje předseda ZD Ostaš a spolku Ochránce zemědělců v jedné osobě.
Řešením situace podle Láda mohou být podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Zvedneme venkovské obyvatelstvo, aby se začalo bránit proti škůdcům českého venkova, což je hlavně KDU-ČSL a STAN, kteří nás vymetli z parlamentu, když jsme se s peticí chtěli bránit. Budeme chtít takovou vládu, která bude ctít soukromé vlastnictví bez přívlastků. Vlastník jako vlastník. Stejná práva, stejné povinnosti a stejné příležitosti, jak o tom hovoří Ústava a Listina základních práv a svobod,“ zmiňuje zemědělec Jaroslav Lád.
„Budeme jednat se všemi politickými stranami, které náš jednoduchý a principiální požadavek podporují. Máme podporovatele i z řad ODS, kteří se nemohou smířit s tím, že se rozvrací soukromé vlastnictví a využívají se k tomu veřejné zdroje, které jsou určené na něco jiného. Veřejné zdroje jsou k tomu, aby se české zemi dařilo, a ne aby se rozvracela a potlačovala rovnost ve svobodě podnikání,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz.
V případě, že by neúnosná ekonomická situace českého zemědělství, způsobená nerovnými podmínkami nastavenými státem pokračovala, je tu velká hrozba. „Bude-li rozvrat pokračovat, nebudeme moci dlouhodobě fungovat v červených číslech a budeme nuceni své podniky prodat, což by nejspíš zpravidla byly nadnárodní společnosti. Co by zbylo z našeho státu, kdyby neměl své vlastní zemědělství, potravinářství a zpracovatelský průmysl?“ ptá se závěrem Jaroslav Lád.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka