Atentát na Trumpa: FBI část komunikace nerozluštila. Podezření tak zůstává

31.07.2024 16:45 | Zprávy

Střelec Thomas Matthew Crooks, který při pokusu o atentát poranil bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, používal ke komunikaci šifrované aplikace. Ani několik týdnů po atentátu se FBI nepodařilo Crooksovu komunikaci odšifrovat a stále tak nemůže být vyloučeno, že atentátník byl napojen na zahraniční teroristické organizace. Měsíc před samotným atentátem přitom zpravodajské služby informovaly o možném íránském pokusu o atentát na Trumpa.

Atentát na Trumpa: FBI část komunikace nerozluštila. Podezření tak zůstává
Foto: X
Popisek: Donald Trump postřelen na mítinku v Pensylvánii.

Vyšetřování FBI v souvislosti s neúspěšným pokusem o atentát na bývalého prezidenta Donalda Trumpa z 13. července oživilo spor o to, zda by velké technologické firmy měly orgánům činným v trestním řízení poskytnout možnost prolomení šifrování vlastních aplikací.

Podle federálních orgánů činných v trestním řízení obdržela tajná služba několik týdnů před pokusem o atentát na Trumpa varování zpravodajských služeb o íránském spiknutí s cílem bývalého prezidenta zabít.

Odborníci jsou sice skeptičtí k jakémukoli spojení mezi dvacetiletým atentátníkem Thomasem Matthewem Crooksem a Íránem, ale ani po 18 dnech se jim nepodařilo získat přístup k některé jeho komunikaci. Zůstává tedy nejasné, s kým hovořil, pokud vůbec s někým, a jaká témata měla být probírána.

„Některé z aplikací, které používal on-line, měly šifrovanou povahu,“ řekl zástupce ředitele FBI Paul Abbate během úterního senátního jednání. FBI podle něj získala přístup k některým jeho e-mailům, ale část jeho šifrované komunikace zůstala v úterý nerozluštěna.

„Kdyby mluvil s nějakou zahraniční mocností, a já si mimochodem nemyslím, že by si ho nějaká zahraniční mocnost najala, takže si nedělám příliš velké starosti, ale kdyby to bylo nějaké velké spiknutí Íránců, jak to vyřešíme?“ ptal se republikánský senátor Lindsey Graham.

Abbate odpověděl, že zpravodajské služby už delší dobu požadují legální přístup k šifrovaným aplikacím. „Jak dlouhodobě říkáme, potřebujeme řešení, které zajistí legální přístup,“ uvedl Abbate podle informací televize FoxNews.

FBI a další orgány činné v trestním řízení se neúspěšně snaží získat přístup k šifrovaným datům již několik let. Až dosud se zákonodárci zdráhali tento požadavek schválit, protože se obávali o ochranu soukromí. Jenže aplikace, které umožňují šifrovanou komunikaci, se staly populárními nejen u soukromých osob, ale také u teroristických skupin, zločineckých kartelů, obchodníků s drogami a dalších zločinců. Lze je snadno získat na telefonech Apple a Android a často je lze používat zdarma.

Mnozí současní i bývalí představitelé orgánů činných v trestním řízení tvrdí, že možnost dešifrování by jim pomohla při ochraně veřejnosti před velkými hrozbami. Na druhou stranu odpůrci digitálního generálního klíče tvrdí, že by to znamenalo jak riziko pro soukromí jednotlivců, kteří dodržují zákony, tak zranitelnost, kterou by mohli zneužít zločinní hackeři.

Dvacetiletý Thomas Matthew Crooks vylezl 13. července během shromáždění v Butleru v Pensylvánii na střechu necelých 150 metrů od Trumpa. Ozbrojen puškou AR-15 se pokusil bývalého prezidenta zabít, přičemž ho těsně minul na hlavě, ale škrábl ho do ucha, zabil jednoho účastníka mítinku a další dva těžce zranil. Šokující bezpečnostní selhání vyvolalo řadu vyšetřování jak nedostatků v zabezpečení akce, tak motivů střelce. Útok se odehrál uprostřed zvýšené hrozby ze strany Íránu.

„Íránský teroristický režim se již mnoho let zaměřuje na lidi, na naši zemi. O tom jsme zde již dříve hovořili. Víme, že se veřejně zaměřili na bývalého prezidenta Trumpa. Vyzývali k jeho zavraždění,“ připomněl Abbate.

Pokud však jde o útok z 13. července, uvedl, že vyšetřovatelé nezjistili žádné informace o tom, že by Crooks měl nějaké spolupachatele, zahraniční nebo domácí. „Ale chci, aby bylo jasno: Nemáme o tom žádné důkazy. Nic nevylučujeme. Prověřujeme všechny možnosti a necháváme tomu otevřenou mysl,“ dodal Abbate.

Zatímco se nadále prověřují informace o možné íránské snaze spáchat atentát na Donalda Trumpa, v hlavním městě Íránu Teheránu byl v noci na středu při atentátu zabit politický vůdce Hamásu Ismail Haníja. Atentát má na svědomí Izrael, který po zabití nejvyššího vojenského velitele Hizballáhu v Libanonu během pár dní úspěšně zlikvidoval dalšího vůdce teroristické organizace podporované Íránem.

Haníjova smrt je ze strategického i symbolického hlediska dramatickou ranou pro Hamás, neboť Izrael zlikvidoval jeho nejvýznamnějšího veřejného činitele, který vedl politické operace skupiny, zatímco žil v zámoří. Jde o významnou událost, která posouvá válku mezi Izraelem a touto militantní skupinou do nové nepředvídatelné a nebezpečné fáze.

Představitelé Hamásu prohlásili, že Haníjova smrt „nepřijde nazmar“, a označili zabití za „závažnou eskalaci“, zatímco íránský nejvyšší vůdce uvedl, že je „naší povinností žádat krev našeho drahého hosta,“ jak uvádí televize CNN.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Jaroslav Foldyna byl položen dotaz

Co přesně myslíte tím, že chcete stejný metr pro všechny?

V čem je podle vás nyní jiný a pro koho? A naopak, nemyslíte, že by třeba migrantům mělo být měřeno přísněji? My jim poskytujeme azyl, a když si toho neváží a páchají třeba trestnou činnost nebo přestupky, mělo by jim být podle mě měřeno přísněji.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Svědectví, jak se v Kyjevě dělal Majdan: Sto obětí, pak bude Západ reagovat

20:03 Svědectví, jak se v Kyjevě dělal Majdan: Sto obětí, pak bude Západ reagovat

Ke střelbě do prozápadních protestujících na kyjevském Majdanu v únoru 2014 mělo podle ukrajinského …