Vyšetřování FBI v souvislosti s neúspěšným pokusem o atentát na bývalého prezidenta Donalda Trumpa z 13. července oživilo spor o to, zda by velké technologické firmy měly orgánům činným v trestním řízení poskytnout možnost prolomení šifrování vlastních aplikací.

Podle federálních orgánů činných v trestním řízení obdržela tajná služba několik týdnů před pokusem o atentát na Trumpa varování zpravodajských služeb o íránském spiknutí s cílem bývalého prezidenta zabít.

Odborníci jsou sice skeptičtí k jakémukoli spojení mezi dvacetiletým atentátníkem Thomasem Matthewem Crooksem a Íránem, ale ani po 18 dnech se jim nepodařilo získat přístup k některé jeho komunikaci. Zůstává tedy nejasné, s kým hovořil, pokud vůbec s někým, a jaká témata měla být probírána.

„Některé z aplikací, které používal on-line, měly šifrovanou povahu,“ řekl zástupce ředitele FBI Paul Abbate během úterního senátního jednání. FBI podle něj získala přístup k některým jeho e-mailům, ale část jeho šifrované komunikace zůstala v úterý nerozluštěna.

„Kdyby mluvil s nějakou zahraniční mocností, a já si mimochodem nemyslím, že by si ho nějaká zahraniční mocnost najala, takže si nedělám příliš velké starosti, ale kdyby to bylo nějaké velké spiknutí Íránců, jak to vyřešíme?“ ptal se republikánský senátor Lindsey Graham.