Pavel Rychetský je ve funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003. V prvním průzkumu po nástupu Pavla Rychetského do funkce mu důvěřovaly téměř dvě třetiny veřejnosti. I když se následně podíl důvěřujících poněkud snížil, stále se stabilně držel nad 50% hranicí. V prosinci 2017 měly důvěru v Pavla Rychetského opět dvě třetiny občanů. Aktuální výzkum pak ukazuje pokles míry důvěryhodnosti předsedy Ústavního soudu. Je otázkou, jakou roli v tomto vývoji sehrála nedávná kritická vyjádření Pavla Rychetského k domácí politice, především k prezidentu Miloši Zemanovi. Ten mu potom vzkázal, že by se do politiky plést neměl. Dříve přitom měli oba muži přátelské vztahy.

Vývoj důvěry veřejnosti v prezidenta Miloše Zemana sleduje STEM od jeho zvolení. Těsně po prezidentských volbách měl budoucí prezident Miloš Zeman důvěru mírně nadpoloviční většiny veřejnosti. Průzkum v lednu 2014 zjistil významné snížení podílu lidí, kteří prezidentu Zemanovi důvěřují (o 15procentních bodů), šlo o odraz výsledků předčasných voleb do Poslanecké sněmovny a následujícího vývoje. Důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana pak dále procházela dalšími výkyvy (s růstem v říjnu 2014 a propadem v lednu 2015). Od ledna 2017 byla ovšem poměrně stabilní. V druhém funkčním období je důvěryhodnost prezidenta Miloše Zemana poněkud nižší, ovšem celkem stabilní na úrovni 50 %.

V premiéra Andreje Babiše má celkem stabilně důvěru necelá polovina české veřejnosti. Aktuální výzkum ukázal zvýšení podílu důvěřujících o 4procentní body

Jaroslav Kubera je předsedou Senátu od listopadu 2018. Aktuální (a poprvé zjišťovaná) míra jeho důvěryhodnosti (44 %) je vyšší než míra důvěryhodnosti jeho předchůdce ve funkci Milana Štěcha, kterému v říjnu 2018 důvěřovalo 37 % dotázaných.

Důvěryhodnost předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka se v čase nijak výrazně nemění. Na začátku jeho působení v této funkci mu důvěřovalo 43 %.