V Poslanecké sněmovně opět ožívá debata o udělení nejvyššího státního vyznamenání, Řádu bílého lva, světoznámému spisovateli českého původu Milanu Kunderovi, který zemřel v červenci 2023. Návrh na ocenění in memoriam prosazuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který označuje za „ostudu“, že jeden z nejznámějších českých literátů toto vyznamenání dosud neobdržel.

„Byl to náš nejznámější světový autor, všude je uznáván, ale Česká republika ho stále nedokáže ocenit. V roce 1995 mu alespoň Václav Havel udělil medaili Za zásluhy. O to absurdnější je, že část současných vládních politiků, a bohužel i pan prezident, ho teď ocenit nechtějí,“ uvedl šéf ANO Babiš.

Nominace však vyvolává vášnivé diskuse, zejména kvůli Kunderově kontroverzní minulosti, údajně spojené s udáním západního agenta Miroslava Dvořáčka v roce 1950. Na tuto kauzu upozorňuje poslanec ODS a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček, což vrhá stín na Kunderův odkaz.

Milan Kundera (1929–2023) je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 20. století. Jeho romány Nesnesitelná lehkost bytí, Žert či Nesmrtelnost získaly celosvětový ohlas a patří mezi nejčastěji překládaná česká literární díla. Kundera, jenž od roku 1975 žil ve Francii a v roce 1979 byl zbaven československého občanství, později psal francouzsky a získal řadu mezinárodních ocenění, včetně Prix Médicis étranger, Rakouské státní ceny za evropskou literaturu či Ceny Franze Kafky. V roce 2019 mu bylo české občanství navráceno na popud tehdejšího premiéra Andreje Babiše, což bylo vnímáno jako gesto smíření s rodnou zemí.

Andrej Babiš, který se s Kunderou osobně setkal během své návštěvy Francie v roce 2018, argumentuje, že Kunderův literární přínos a mezinárodní věhlas si zaslouží nejvyšší uznání. „Opravdu jsem si nemyslel, že by jméno našeho nejslavnějšího českého spisovatele mohlo budit jakékoli kontroverze,“ řekl Babiš během sněmovní debaty v červnu 2024.