„Naše společnost je hluboce rozdělená a to, co se tady odehrává, by se dalo popsat jako občanská studená válka. Nejezdí tady tanky a nestřílí se ze samopalů, ale ty dvě skupiny jsou nevraživé a své vítězství nebo prohru berou za něco naprosto zásadního,“ vysvětluje Hampl. „V téhle situaci se mobilizuje a obě strany se snaží porazit tu druhou. Lidé vlastně ani moc nechápou proč, ale jejich vůdci jim to říkají a mávají hesly. Tentokrát bylo tím vládním praporem, že v případě prohry Petra Fialy tady budou ruské tanky.“

Podle Hampla strach hrál ve volbách zásadní roli, přestože celá společnost podle něj ve strachu nežije. „V určitých bublinách ten strach působil. A využívaly to zejména ty vládní strany, které strašily vším možným a mobilizovaly voliče. Strašily a vyvolávaly emoce něčím, co nemá žádné reálné opodstatnění. A to mluvím o ruské hrozbě a jak se s ní pracuje ve veřejném prostoru,“ říká v rozhovoru pro XTV. 

„Ruská hrozba je symbol, který vyvolává strach, ale když se jich zeptáte, v čem by ta hrozba měla spočívat, tak to vlastně nikdo nedokáže popsat. Premiér Petr Fiala mluvil zkratkovitě o nějakých tancích, ale nikdo jasně neřekl, jaké ty hrozby jsou. Byl to jen symbol strachu z Ruska použitý proti opozici ve snaze získat pár procent hlasů navíc,“ dodává.

Liberální oligarchie versus vyzyvatelé

Hampl rozděluje českou scénu do dvou táborů. „Když se to české hřiště rozdělí na ty dva tábory, tak v tom prvním je to taková ta liberální oligarchie. Do tohoto tábora pak patří i neziskovky jako Milion chvilek, média jako Česká televize nebo Deník N a miliardáři za těmito médii. Patří tam také Ústavní soud, velké banky, prezident a tito všichni se snaží nějak držet moc,“ tvrdí.