Babiš navíc odmítá, že by v mediální oblasti podnikal. „Já žádná média nevlastním a neovlivňuji, ani jsem neovlivňoval,“ uvedl. Šéf hnutí ANO vložil na začátku února akcie svých firem včetně Agrofertu a mediálního domu Mafra, jehož vlastníkem se stal Agrofert v říjnu 2013, do svěřenských fondů. Reagoval tak na novelu zákona o střetu zájmů, kterou poté u Ústavního soudu napadli prezident Miloš Zeman a poslanci hnutí ANO. Mafra vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a bezplatný deník Metro. Vydává rovněž týdeníky TÉMA a 5plus2 a provozuje zpravodajské portály iDNES.cz nebo lidovky.cz. Do skupiny Mafra patří i hudební stanice ÓČKO, ÓČKO Gold a ÓČKO Expres.

Sobotka na Twitteru připustil, že Babiš už média přímo nevlastní. „Díky zákonu prosazenému proti jeho vůli, na který si jeho poslanci stěžují u Ústavního soudu,“ dodal. Zákon omezuje přístup firem, které patří členům vlády, k některým státním podporám. Ministrům také zapověděl vlastnit média. Podle Zemana odporuje ústavě tím, že porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.

Zpráva RSF situaci v Česku charakterizuje jako „vzestup oligarchů“. Koncentrace vlastnictví médií podle organizace v zemi dosáhla „kritické hladiny“. Oligarchové podle ní nakupují noviny zhruba od roku 2008, aby upevnili vliv. „Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,“ stojí ve zprávě.

Podle mediálního experta Jana Potůčka se „berlusconizace“ českých médií, ke které dochází díky Andreji Babišovi, musela nutně odrazit na hodnocení jejich nezávislosti v žebříčku RSF. „Ve světě stále ještě není běžné, že by člen vlády a předseda vládní strany zároveň vlastnil vlivná média, která může zneužívat ve vlastní prospěch,“ uvedl Potůček se zřetelem na někdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho, kterému zároveň patřila vlivná média.