Podle článku, který podnikateli věnoval americký list The New York Times, by Babiš měl být pouze menšinovým akcionářem. "Znechucen obviněními z nepatřičného ovlivňování plánuje Babiš Mafru a budoucí mediální akvizice veřejně obchodovat a stát se menšinovým akcionářem," napsal deník. Připomněl tak Babišův telefonát do redakce Lidových novin krátce poté, co letos vydavatelství převzal a zjišťoval, proč noviny nenapsaly o tiskové konferenci jeho politického hnutí.

Babiš nechce být podezírán z ovlivňování médií

Úvahy o vstupu na burzu chápe novinář a publicista Karel Hvížďala, podle kterého je Babiš pod veřejným tlakem zejména kvůli "nestandardnímu spojení politiky, byznysu a médií". "Rozumím tomu, že se chce zbavit toho břemene, že bude podezírán z ovlivňování," řekl Hvížďala, který spolupracoval i na vypracování nového kodexu vydavatelství Mafra.
Analytik společnosti Fio David Brzek se domnívá, že je velmi brzo na hodnocení potenciálu po vstupu na burzu, když není vůbec známo, jaká struktura skupiny by byla nabízena. Obecně sektor tištěných médií není podle něj moc investorsky zajímavý, a tudíž by pro úspěch bylo nutné, aby dominantní část struktury skupiny tvořila aktiva navázaná na on-line média.

Akcie zaměstnancům nabízel například Der Spiegel v 60. letech

Babiš zatím neupřesnil, jaká burza podle něj přichází v úvahu. V reakci pro ČTK ale poukázal na to, že podobně se na burze obchoduje například polský list Gazeta Wyborcza. Veřejnému obchodování by ale měla předcházet koupě dalších médií. "Perspektivně bychom to všechno zabalíkovali a dali na burzu a zamotivovali i některé vybrané redaktory a komentátory, aby byli kvazi spoluvlastníky," řekl miliardář. Veřejnost by mu potom prý přestala podsouvat, že si média pořídil kvůli tomu, aby mohl něco ovlivňovat.

Podobné nabízení akcií svým zaměstnancům bylo podle Hvížďaly obvyklé v 60. letech minulého století. Například deník Der Spiegel má dodnes rozděleny podíly mezi potomky bývalých pracovníků, kteří již dnes nemají s novinářskou prací nic společného.

V čele Lidových novin skončil šéfredaktor Balšínek. Na konci týdne opustí MfD Čásenský

Skupině redaktorů patřila Mladá fronta Dnes už dříve, když část novinářů tehdejší Mladé fronty založila v červenci 1990 novou společnost a deník zprivatizovala. Mladá fronta Dnes se později ocitla ve francouzských rukou, od majitele deníku Le Figaro pak akcie v roce 1994 putovaly k německému koncernu Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft.

Mafra vedle vydávání celostátních listů Mladá fronta DNES a Lidové noviny provozuje internetové portály iDNES.cz a lidovky.cz. Předseda představenstva Mafry Štěpán Košík po převzetí vydavatelství novinářům řekl, že Babišův Agrofert skupinu Mafra vnímá jako finanční investici, kterou hodlá zhodnotit.

Ve středu po dohodě s vedením skončil ve funkcích šéfredaktor Lidových novin a člen představenstva vydavatelství Mafra Dalibor Balšínek. Vydavatelství má v nejbližších dnech oznámit i jméno nového šéfredaktora Mladé fronty DNES poté, co šéfredaktor Robert Čásenský oznámil, že odejde na konci tohoto týdne. Majitel vydavatelství Andrej Babiš plánuje jméno nového šéfredaktora Lidových novin oznámit příští týden. A už do pátku 15. listopadu by mělo být známo i jméno nového šéfredaktora Mladé fronty DNES.