V úvodu rozhovoru sociolog  rozebírá příčinu toho, že podle průzkumu společnosti Hermann a firmy Data Collect může v eurovolbách překvapit TOP 09, která by v nich předstihla ČSSD a byla by druhá za hnutím ANO. Podle Herzmanna oslabuje jak ANO, tak ČSSD. Druhá jmenovaná strana ale oslabuje oproti situaci v dubnu výrazněji. TOP 09 se navíc daří poměrně dobře komunikovat a představovat se jako významná parlamentní opozice. Chyby prý nedělá ani ODS. „Spíše se jí nedaří udělat něco pozitivního, ale už se nepropadá,“ uvedl Herzmann s tím, že TOP 09 za sebou žádnou výraznější krizi nemá, a tak může budovat image hlavní opoziční strany, což skutečně dělá.

Voliči Babišova hnutí mají pocit, že je to vyhrané a k volbám možná nepřijdou

Přestože ANO oslabuje a TOP 09 posiluje, výrazný přesun voličů od Babišova hnutí ke straně vedené Karlem Schwarzenbergem se prý neděje. „Spíš část těch, kteří ještě před měsícem přísahali, že půjdou ANO volit, teď trochu zlenivěla. Ti lidé mají pocit, že ANO to má vyhrané a že není potřeba jít k volbám,“ vysvětlil sociolog.

Velký potenciál spatřuje ve stranách a hnutích, jejichž preference se pohybují v blízkosti hraničních pěti procent. Těmito politickými subjekty jsou lidovci, zelení, Svobodní a piráti. Kdyby například dvě z těchto uskupení pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do europarlamentu překonaly, rozložení sil by se výrazně změnilo. „Měli bychom tu osm stran, mezi které by se rozdělilo těch 21 mandátů v Evropském parlamentu určených pro zástupce ČR, a poměry by se výrazně změnily,“ poznamenal Herzmann.

Lidovci reagují pozdě a připomínky dávají až k hotové práci

To, že podle posledního průzkumu vládní lidovci zaostávají až za neparlamentními zelenými a Svobodnými vidí v tom, že KDU-ČSL se nechala vytlačit až na okraj vládní koalice. Lidovci prý reagují poměrně pozdě, přicházejí k hotové práci a až pak do ní vnáší své připomínky. „Možná je to nedostatečnou vládní zkušeností špičkových politiků KDU-ČSL, možná pomalejším stylem uvažování, který může být dlouhodobější,“ přemítá sociolog.

Dát Kellera na čelo eurokandidátky byla možná chyba

Hodnotil také postavu lídra evropské kandidátky ČSSD, sociologa Jana Kellera. Ten je prý velmi levicově orientovaným člověkem, od něhož mohla sociální demokracie očekávat, že KSČM přetáhne část jejích potenciálních voličů. Na druhou stranu jako akademik není dostatečně razantním lídrem volební kampaně. „Zamýšlel jsem se nad jednou televizní diskusí, kde vystupoval spolu se třemi dalšími lídry kandidátek, a musím říct, že se mi nesmírně líbil. Jeho vystoupení mělo hloubku, nebyl paušálně odmítající k argumentům protikandidátů, ani jim paušálně nepřitakával, šel svojí cestou,“ pochválil Herzmann eurolídra sociální demokracie. Jenže pak si uvědomil, že zmíněné vystoupení bylo určené pro „pražskou nebo brněnskou kavárnu“, a proto se mu tak líbilo. Jenže „pražská kavárna“ není typický volič ČSSD. Proto je otázkou, jestli umístění Kellera na špičku eurokandidátky nebyla chyba. „Jestli by potenciální voliči sociální demokracie nechtěli spíše silného lídra s jednodušším způsobem argumentace,“ poznamenal Herzmann.

Průzkumy také naznačují, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu bude opět nízká účast, zřejmě kolem 30%. „Dlouhou dobu se říkalo, že by malá účast mohla nahrát lidovcům, ČSSD a komunistům, a ukazuje se, že to není pravda. Zřejmě totiž přijdou ti více zainteresovaní voliči, kteří se lépe vyznají v politice,“ uvedl sociolog s tím, že nízká volební účast zřejmě bude nahrávat TOP 09 a „zachrání“ ODS a prý se potvrdí role ANO, pro něž by mohla být příznivá vysoká účast, ale ani nízká by Babišovo hnutí nemusela ohrozit, protože toto uskupení se už „usadilo a volí je skutečně rozkročená skupina voličů“.

Zeman se vrátí do pozice silného hráče

Na otázku, zda se prezident Zeman nyní nestahuje poněkud do pozadí, odpověděl sociolog, že si myslí, že ne. Ale že se mu první rok v prezidentském úřadu příliš nevydařil, a tak teď hledá cestu k nápravě. „Zdá se mi, že mění rétoriku,“ uvedl s tím, že prezident zřejmě bude víc sázet na věcné argumenty než na osobní postoje. „Musí totiž cítit, že mu v poslední době ujel vlak. Nemyslím si ale, že by to byl jeho záměr, nechat to být, a řekl bych, že se do pozice silného hráče na politické scéně vrátí,“ konstatoval sociolog Jan Herzmann.