Kritické hlasy dlouhodobě upozorňující na nebezpečné propojení velkých technologických firem a určitých vládnoucích kruhů amerického politického establishmentu dostaly za pravdu, když výkonný ředitel a většinový vlastník konglomerátu Meta Platforms Mark Zuckerberg odhalil nová šokující fakta ve svém nedávném rozhovoru s moderátorem Joem Roganem. Zuckerberg přiznal, že sociální síť Facebook, která je součástí jeho rozsáhlého korporátního impéria, potlačovala příspěvky týkající se skandálu prezidentova syna Huntera Bidena. Činila tak prý v reakci na výzvu FBI (Federálního úřadu pro vyšetřování), aby sociální sítě potíraly tzv. „dezinformace“, které by mohly ovlivnit výsledek prezidentských voleb v roce 2020.

Hunter Biden, syn současného prezidenta Joea Bidena za Demokratickou stranu, který se ve světě proslavil zejména svou vášnivou zálibou v divokých orgiích a masivní konzumaci kokainu, svými skandály dlouhodobě budí rozruch veřejnosti i médií, čímž značně poznamenává politickou kariéru svého otce.

Na podzim roku 2020, necelé 3 týdny před americkými prezidentskými volbami, deník New York Post publikoval několik článků založených na uniklých datech z pevného disku notebooku Huntera Bidena, jehož kopii si nechal udělat majitel opravny počítačů v Delawaru. Právě odtud pocházejí pověstné fotografie a video záznamy, na nichž je zachycen obnažený prezidentův syn s nepříčetným pohledem v obličeji, jak náruživě kouří tzv. „crack“ kokain, přičemž je sexuálně uspokojován několika prostitutkami. Kromě fotografií barvitě dokumentujících Hunterův nezřízený životní styl, notebook rovněž obsahoval tisíce kompromitujících e-mailů odkrývajících možné korupční jednání, do něhož měl být zapojen i sám Joe Biden. Ten měl mimo jiné nelegálně krýt trestnou činnost svého syna na Ukrajině tím, že vyvíjel nátlak na tamního generálního prokurátora. Bidenovi se podle uniklých zpráv měli systematicky dopouštět korupce, nepotismu, lží i všelijakých nekalých finančních aktivit v různých zemích světa.

Většina mainstreamových médií zprvu tato odhalení zcela ignorovala nebo zpochybňovala autenticitu získaných materiálů. Někteří Bidenovi zastánci dokonce celý skandál označovali za cílenou dezinformační operaci ruských tajných služeb. Novináři, kteří se kauze věnovali, pak byli liberálním tiskem osočování z šíření konspiračních teorií. V březnu tohoto roku však dva experti na datovou integritu potvrdili, že skoro 22 tisíc e-mailů z disku Hunterova notebooku je pravých, o čemž informoval deník Washington Post. Ten má politicky blíže k Demokratům než k Republikánům a tudíž jej málokdo může obviňovat ze snahy zdiskreditovat Bidena.

Postup federálních orgánů při vyšetřování tohoto případu vzbudil značnou kontroverzi poté, co majitel opravny počítačů v Delawaru, Marc John Paul Mac Isaac, tento měsíc sdělil médiím, že mu v roce 2019 vyhrožoval agent FBI, který přišel zabavit Hunterův notebook. Isaac tvrdí, že se ho dotyčný agent snažil verbálně zastrašit, aby o kauze neinformoval veřejnost. Nedávno se také objevily ohromující výpovědi několika whistleblowerů z řad příslušníků FBI, kteří říkají, že jim jejich nadřízení dlouho bránili ve vyšetřování případu, aby prý nedošlo k ovlivnění prezidentských voleb. Podle tvrzení těchto oznamovatelů se vedoucí federální činitelé aktivně snažili vyšetřování brzdit a sabotovat.

Nyní, po vyjádření Marka Zuckerbega o záměrném a organizovaném potírání příspěvků týkajících se skandálu Huntera Bidena na Facebooku, se na federální policii snesla další vlna kritiky. Varování FBI o údajné předvolební kampani „ruských dezinformací“ totiž podle Zuckerbega bylo hlavním impulsem pro rozhodnutí potlačovat příspěvky informující o celé záležitosti. Někteří jiní internetoví giganti však postupovali ještě razantněji. Zatímco Facebook pouze pozměnil svůj algoritmus tak, aby snížil dosah příspěvků týkajících se Hunterovy kauzy, Twitter tyto projevy prý přímo mazal. Na dotaz moderátora Joea Rogana, o kolik procent byl dosah příspěvků snížen, nebyl Zuckerbeg schopen z hlavy odpovědět, avšak konstatoval jasně, že vliv byl výrazný. To znamená, že informace o případu se v důsledku tohoto opatření dostaly k menšímu množství uživatelů. Šéf společnosti Meta svůj postup zdůvodnil tím, že FBI je „legitimní instituce“ a že by tudíž bylo nesmyslné se jejími pokyny neřídit.

Lze očekávat, že všechna tato zjištění vzbudí v americké společnosti značnou kontroverzi a dále prohloubí nedůvěru významné části občanů vůči federálním bezpečnostním složkám. Podobný následek už měl nedávný kontroverzní zásah FBI v soukromé rezidenci bývalého prezidenta Donalda Trumpa ve floridském Mar-a-Lagu. Již teď se mnoho Američanů, zejména voličů opoziční Republikánské strany, domnívá, že z FBI se stala zpolitizovaná tajná policie sloužící mocenským zájmům Bidenovy administrativy, což dokládá průzkum společnosti Trafalgar Group, podle kterého se 46,2 % amerických občanů domnívá, že je federální policie „příliš zpolitizovaná, zkorumpovaná a nedůvěryhodná“. Je otázkou, zdali nedávná slova Marka Zuckerberga přesvědčí tyto kriticky uvažující občany o tom, že je FBI „legitimní institucí“, jak říká šéf společnosti Meta.