Podle Jakla je to obraz dnešní neschopnosti sebekázně: „Prostě bývá lidem zatěžko se ovládat, kontrolovat se, poručit si, sám sebe usměrňovat.“ A připomíná tragický případ: „Dnes tam vběhl chlapec rovnou pod tramvaj – a ta ho zabila. Taková strašlivá věc. Přitom možná stačilo se na pár vteřin zastavit,“ píše ve svém textu na webu Institutu Václava Klause.
Velikonoce: Zastav se a hledej v sobě
Podle Jakla právě Velikonoce mohou být chvílí, kdy se člověk zastaví a přestane být vlečen proudem. „Je čas velikonoční. Každý ho má spojený s jinými zvyky, rituály, představami a plány. Především je to ale chvíle, kdy se má člověk zastavit. Poručit si. Zavelet sám sobě. Nenechat se jen tak pasivně unášet proudem. Zastavit se a hledat v sobě to, co ho ochrání, co mu ukáže cestu, co mu poradí, jak dělat věci lépe. K tomu slouží i nyní pomalu končící doba postní. Je to vlastně takové zastavení se na semaforu. I když zrovna široko daleko nic nejede a nikdo se nekouká,“ dodává.
Připomíná, že i v sekulární společnosti je tento svátek nejen o náboženství – ale o vnitřním postoji. „Jsme civilní a sekulární společností. Tady se nějaká bigotnost moc nenosí. Ale i v rámci úplně obyčejných radostí a starostí stojí za to si zahrát sám se sebou hru na sebeovládání, na schopnost si něco odepřít, na aktivování vlastní vůle a nejet jen tak na autopilota.“
Podle něj mají Velikonoce připomínat hlubší rovinu života – nejen skrze tradici, ale každodenní drobná rozhodnutí. „Velikonoce také připomínají oběť. K oběti nám dává tisíc příležitostí každý den. Nejsou jen oběti velké. Jsou i ty nenápadné a neokázalé. A úplně nejsilnější jsou ty, kterých si nikdo nevšimne.“
Kontrasty a reflexe
Přidává drobný komentář ke kontrastům různých tradic: „V jednom německém sladkém cukrářství vyrobili sladké pamlsky ve tvaru zajíčků obsluhujících vojenská děla. Jinde je zvykem ztřískat se jako dělo. Někdo má záchvěv moralizování a poučování. A jiný je rád, že má pár dnů volna na míchání betonu a nahazování zdí.“
„Kvůli našemu přemítání a rozumbradování se svět nezastaví ani po tyto sváteční dny. Dál budou probíhat dramata i pokřivené reflexe oněch dramat. Někdo se tomu umí úplně vyhnout, alespoň na Velikonoce, pro jiného jsou ony mediální reflexe návykovou látkou. Ale i tady je dobré někdy zastavit na semaforu, zamyslet se, a počkat si na zelenou někde v sobě. Jinak vběhneme pod dějiny, a ty nás přejedou.“ Pravil Jakl.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská