Poslanci končícího německého Spolkového sněmu na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balíček, který znamená historicky největší zadlužení země – bilion eur na obranu a infrastrukturu. Ke změně ústavy byla nutná dvoutřetinová většina, kterou CDU/CSU a SPD samy neměly, proto si zajistily podporu Zelených výměnou za miliardové investice do klimatických opatření.
Německý deník Bild shvalovaný balíček dopředu označil za „XXL“, „giga“ nebo také za „nejdražší hlasování v dějinách Německa“. V podstatě šlo o změnu Ústavy, která rušila dosavadní rozpočtový limit utrácení, zvaný dluhová brzda. Současně bylo rozhodnuto, kam uvolněné prostředky půjdou. Tento krok znamená plánované zadlužení ve výši jednoho bilionu eur, které má být využito na masivní investice do obrany a infrastruktury.
Německo tímto rozhodnutím zásadně mění svou fiskální politiku, politici nastávající koalice ale ve sněmovní rozpravě dávali přednost velkolepým frázím o velkých úkolech či novém začátku pro zemi. Budoucí kancléř Friedrich Merz hovořil o tom, že původcem potřeby investovat je agresor Vladimír Putin.
Germanistka Helena Mallotová hovoří o tom, že Merz prosazuje bezprecedentní zadlužení Německa, jehož rozsah je podle ní nepochopitelný a děsivý. „Přicházející nový německý kancléř Merz páchá před zděšenými zraky normálního světa hospodářsko-politickou sebevraždu. Jaká moc, jaká vůle, jaký děsivý záměr ho žene k obrovskému zadlužení své země. Za hlasy Zelených, potřebné na prohlasování prolomení ústavy, zaplatí 100 miliard eur,“ uvádí na Facebooku.
Kromě samotného dluhového balíčku Mallotová upozorňuje na ještě další, možná ještě zásadnější důsledek – ústavní zakotvení klimatické neutrality. „Svou takto získanou ústavní většinou zanese přímo do ústavy, že Německo musí dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045. Žádná jiná země na světě k ničemu podobnému nepřistoupila. Je to strašidelný krok, jehož skutečný smysl snad nechci domýšlet,“ dodává Mallotová.
Podle germanistky a bývalé poslankyně není schválené zadlužení pouze ekonomickou otázkou, ale souvisí i s novou vojenskou strategií Německa, jak uvádí v odkaze na dnešní článek deníku Welt: „Německá armáda se připravuje na svou nadcházející úlohu, bude plnit nový ‚Operační plán Německo‘, který v tuto chvíli sestavují špičkoví vojenští a bezpečnostní odborníci a politici, píše se v dnešním článku na WELT.
Strategická změna Německa a nový operační plán
V případě vojenského konfliktu by měla v rámci NATO sloužit jako logistické ‚překladiště‘. Jejím úkolem by například bylo transportovat 800 000 vojáků spojeneckých armád na východní křídlo spojeneckého území. Přeprava se týká i zpětného transportu a zajištění 1 000 raněných osob denně,“ přibližuje Malottová.
„Na toto zadání se připravuje společně s celým průmyslem. Např. v materiálu ‚Plan Deutschland‘ se píše o ‚maximalizaci možností civilní podpory, nutné pro odlehčení bundeswehru‘. Já se tak ptám: a jakou úlohu v novém DRANG NACH OSTEN připsali nám? Oni budou to zázemí,“ zakončuje germanistka.
Hlasování podpořily strany, které pravděpodobně vytvoří příští vládní koalici – CDU/CSU, sociální demokracie SPD a spolu s nimi i Zelení, kteří odejdou do opozice. Na rozdíl od druhé AfD nejsou za žádnou sanitární bariérou, proto se očekává, že vláda s nimi bude spolupracovat. Někteří podotýkají, že programové průniky jsou takové, že Zelení v podstatě budou vládní stranou.
Ke schválení ústavní změny a zvláštního fondu byla nezbytná dvoutřetinová většina, kterou však CDU/CSU ani SPD neměly – ani ve starém, ani v novém parlamentu. Proto hledaly podporu u Zelených, kteří výměnou za svůj souhlas prosadili alokaci dalších 1 000 miliard eur do fondu na boj proti klimatickým změnám.
Investiční fond a reforma dluhové brzdy
Konzervativci a sociální demokraté se dohodli na vzniku zvláštního investičního fondu ve výši 500 miliard eur (12,5 bilionu korun). V úterním hlasování prošlo opatření dvoutřetinovou většinou – pro bylo 513 poslanců, proti 207. K přijetí bylo potřeba minimálně 489 hlasů.
Nová pravidla stanovují, že ústavní dluhová brzda se bude nadále vztahovat na obranné výdaje pouze do výše jednoho procenta HDP, což aktuálně odpovídá 44 miliardám eur (1,1 bilionu korun). Jakékoli další výdaje nad tuto hranici bude možné financovat pouze z půjček.
Rozhodnutí bylo přijato ještě ve starém Spolkovém sněmu zvoleném v roce 2021. Nový parlament, vzešlý z únorových voleb, se oficiálně ustaví 25. března. CDU/CSU vedená pravděpodobným budoucím kancléřem Friedrichem Merzem nyní jedná s SPD o vytvoření nové koaliční vlády.
Před samotným hlasováním v německém Spolkovém sněmu proběhla místy bouřlivá debata. Zastánci balíčku zdůrazňovali jeho strategický význam pro budoucnost země.
„Balíček můžeme s klidným svědomím schválit, protože naší zemi otevírá perspektivy,“ uvedl Merz s tím, že jde o „velkou změnu pro budoucnost země“.
Merz však také zdůraznil: „Samotné peníze problém nevyřeší.“ Nový dluh by nesnížil potřebu konsolidace veřejných rozpočtů. „Naopak.“ Konkrétnější však Merz nebyl.
Lídr SPD Lars Klingbeil uvedl: „Když se podíváme zpět do historie, lidé řeknou, že Německo se vydalo jinou cestou než mnoho jiných zemí.“
Proti se postavila FDP, tradiční strážce zodpovědné rozpočtové politiky, pro kterou jsou to ale poslední momenty ve spolkovém sněmu, do nového neprošla. Možný budoucí předseda strany Christian Dürr připomněl, že dluhová brzda není překážkou pokroku, ale „pojistkou pro příští generace“. A nyní? Velká většina sněmovny ji prohlásila za ztrátu času. Dürr řekl: „S děsivou lehkostí.“ A citoval titulek deníku BILD: „‚Nejdražší rozhodnutí všech dob‘ “.
Liberál vyjádřil podezření, že dluhový balíček XXL bude jen „penězi na hraní, aby se nová koalice udržela na zádech daňových poplatníků“.
Záběry do pléna ale ukázali, že poslanci ostatních stran se při jeho slovech smějí.
Předseda poslanecké skupiny CSU Alexander Dobrindt na varování reagoval, že vzhledem k hospodářské krizi v Německu je nyní třeba vynaložit veškeré úsilí, aby „nevznikla žádná deprese“. A o by vyžaduje i vládní investice do infrastruktury.
Ministr obrany za SPD Boris Pistorius Dürrova obvinění rovněž odmítl: „Neprodáváme budoucnost, jak ji chcete prodávat vy ve svém náboženském zápalu pro dluhovou brzdu. My zajišťujeme budoucnost této země.“
Předsedkyně Strany zelených Franziska Brantnerová, jejíž parlamentní skupina souhlasí se změnou ústavy po garanci 100 miliard na ochranu klimatu, slíbila, že její strana zajistí, „aby byly peníze nyní skutečně rozumně vynaloženy“.
Zlomový bod pro Německo a oslabování svobody a demokracie
Novinář Aleš Borovan varuje před zásadními dopady rozhodnutí německého parlamentu, které podle něj představuje zlomový bod v dějinách země: „Zapamatujme si dnešní datum: právě dnes se lhář a podvodník Merz z CDU/CSU spojil s levicovými extremisty, aby mohli klasicky socialisticky zničit Německo... Dluhová koalice bude rozhazovat peníze Němců na nejrůznější blbosti, což urychlí pád této stále ještě vyspělé země,“ píše Borovan.
A hovoří rovněž o zásadním politickém posunu směrem k omezení svobod a demokracie. „Dluhová koalice lhářů a podvodníků. Další krok je zřejmý: další oslabování svobody a demokracie v Německu k umlčení varovných hlasů... historie se opakuje...,“ uzavírá novinář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že toto rekordní zadlužení Německa povede k hospodářským a politickým problémům?
autor: Natálie Brožovská
pedros491
