Dohoda s Polskem kvůli povrchovému dolu Turów je na světě. Vláda si ji pochvaluje, Liberecký kraj je spokojen. A nevládní organizace ji vesměs kritizují. Jak to vnímá Smolek, dosáhla česká strana maxima možného? „Ano, ta smlouva podle mého názoru je absolutní výhrou a maximem toho, co jsme mohli s Polskem v tento okamžik dosáhnout,“ poznamenal Smolek.
„Žaloba byla hlavním a podle mě i jediným motivem pro Polsko, aby s námi sedlo za jednací stůl a aby s námi nakonec tu dohodu uzavřelo, o tom není pochyb,“ dodal Smolek. „Není to nic na škodu s našimi vzájemnými vztahy. Naopak to říká, že jsme součástí jedné Evropské unie, která má jasná pravidla, nástroje pro vzájemné vztahy, a my jsme prostě toho jednoho nástroje, který nám nabízí smlouva o fungování EU, využili. Takže toto je něco, co je naprosto legitimní a v pořádku, a vlastně i Polsko to uznalo,“ sdělil Smolek. „Bohudíky za to, že jsme v Unii a že tento nástroj máme,“ dodal.
Žaloba se netýkala poklesu spodních vod, který trápí obce, ale byla namířena proti procedurálním chybám Poláků. „Ta žaloba nemohla jít nad rámec toho, co stanoví unijní právo. A unijní právo nereguluje těžební činnost, neříká, že někdo si může nebo nemůže povolit činnost důlní, pouze stanoví proces pro ta povolovací řízení. Nikoliv ten samotný výsledek. Nikoliv to, jestli bude, nebo nebude někde fungovat nějaká elektrárna či nějaký důl,“ dodal Smolek.
„Hlavním motivem pro podání žaloby byla právě snaha o uzavření dohody, která by měla nějaký hmatatelný výsledek. Jinými slovy výsledek, kterým prostě unijní právo negarantuje nikomu, neupravuje. Jít, jinými slovy, jít nad rámec toho, co nám dneska umožňuje unijní právo, prostřednictvím toho procesního nástroje, a dosáhnout právě na příklad výstavby té pozemní stěny, která by měla do budoucna zabránit odtoku vody z našeho území, nadzemního valu, kterým by měla chránit ty nejbližší obce před hlukovým znečištěním, před prachem, před světelným znečištěním, aby tam byla ochrana ovzduší v regionu, aby tam bylo například ustanovení, které by řešilo tektonické změny v terénu. Takže skutečně získat něco praktického, hmatatelného pro obyvatele Libereckého kraje a jeho životní prostředí,“ dodal Smolek.
Dohoda se podle něj týká i všech aspektů rušivých elementů, které ovlivňují nejbližší obce. „Skutečně velmi precizně do velkých detailů řeší to, co má polská strana udělat, aby se zmenšily negativní vlivy. Takže kromě té podzemní stěny, která by měla zabránit do budoucna, aby voda odtékala z našeho území a tekla do toho dolu Turów, tak je tam povinnost vystavit nadzemní val, který by měl odklonit obyvatele nejbližších obcí právě od znečištění hlukového a světelného a od prachu. A jsou tam další opatření, která se týkají například právě hluku a monitoringu hluku. A jsou tam podezření, která se týkají ovzduší. Poláci musejí investovat veliké peníze i do obnovy kotlů na svém území. Takže jsou tam velmi precizní detailní ustanovení, která nebývají obvykle součástí mezinárodních smluv, která právě měla ochránit podzemní vody, ale i obyvatele okolních obcí před negativními vlivy dolu Turów,“ zakončil Smolek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef