Hnutí ANO čeká klíčová schůzka s ČSSD při jednání o vládě. „Já si myslím, že se domluví,“ odhaduje Svoboda a dodává, že tento scénář představuje řešení. „Obě strany mají představu o tom, jak je to pro ně výhodné,“ pokračuje s tím, že díky tomu pak budou oba aktéři otevření kompromisům.

Lze usuzovat, že vláda bude patrně směřovat do levého středu. Podle něj je agenda širší, nejde jen o rodičovský příspěvek. „Těch problémů je strašně moc,“ uvádí. Podle svých slov pak nesouhlasí s plošným navyšováním příjmů. „Je to demotivující,“ řekl a pokračoval, že diferenciace má být podložena výkonem lidí a nikoliv čekáním na zvýšení příspěvku.

Petr Fiala, předseda ODS, se vyjádřil, že hnutí ANO nelze považovat za seriózního koaličního partnera. „Ano, vnímám to stejně,“ uvedl a připomněl způsob ovládání hnutí ANO stylem „diktátu“. „S Andrejem Babišem žádné dohody nejsou možné,“ řekl dále. Tendenci ČSSD jednat s hnutím ANO pak ne úplně rozumí a připomíná nejhorší volební výsledek sociální demokracie po společném vládnutí právě s hnutím ANO. „Není to koaliční partner,“ připomněl znovu na adresu hnutí ANO. „Je to strana jednoho muže,“ dodal s tím, že pro ně je zásadní nikoliv úspěch jako strany, jde mu o prospěch státu.

V rámci členské základny ODS pak připouští, že takovýto názor, který hájí on sám i Petr Fiala, je ve straně většinový. Ten se opírá o názor, že není možné dělat koalici na půdě, která nemá pro koalici žádný předpoklad.

Co se týká strany SPD, nemyslí si, že strany tohoto typu mají dlouhodobý potenciál. „Strany jako SPD jsou do budoucna odsouzeny k zániku,“ myslí si s tím, že dosavadní trend se bude rychle měnit.

Václav Klaus poslal několik vzkazů směrem k ODS a jejímu nepřevzetí zodpovědnosti za to, být součástí vlády. Poslanec na adresu tohoto výroku uvedl, že pro Václava Klause není problém, když ODS něco slíbí a pak to nedodrží. „To je pro mě nepřijatelné,“ kontroval. „Koalice bude vláda jedné strany,“ zdůvodňuje dále.

V současné době lze evidovat kritiku zákona o soudních znalcích. U pitvy by mohl být jen jeden soudní znalec. „Samozřejmě to může mít dopady v trestněprávní rovině,“ připomíná důrazně poslanec, a to především za předpokladu selhání. Podle něj výstup soudního znalce je zásadní v tom, že hledá příčinu smrti, když ji najde špatně, pokládá to nevhodný základ pro další rozhodování soudu.

Závěrem diskuse zazněl názor také na kroky ministra zdravotnictví v demisi. „Nikdo neví, jaké to selhání bylo,“ komentuje razantní personální změny na významných postech ze strany ministra zdravotnictví. Nelze podle něj argumentovat manažerským selháním, když nikdo neví, o jaké jde. „Velmi zvláštní kroky,“ uzavírá.