„Vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem byly na bodu mrazu až příliš dlouho a nyní přišel čas na opětovné sblížení. Ovšem ve své době bylo ochlazení vzájemných vztahů naprosto opodstatněné. Velvyslancem v Moskvě jsem byl v době, kdy ruské bezpečnostní služby zavraždily Alexandera Litviněnka. Stal jsem se sám terčem zastrašování a obtěžování. Následně došlo k anexi Krymu, sestřelení MH17 a Rusové navíc podporovali Asada v Sýrii,“ argumentuje Brenton.

Seznam ruských hříchů je dle Brentona velmi dlouhý a vzájemná nedůvěra je zakořeněna hluboko. „Ze všech západních národů jsme nastolili vůči Rusku nejtvrdší kurs. Volali jsme po nejpřísnějších sankcích, odmítli jsme mírovou iniciativu Francie a Německa. A zatímco Spojené státy se dohadují s Rusy nad řešením války v Sýrii, my si stále stojíme za požadavkem na odchod syrského prezidenta z jeho funkce,“ konstatuje Brenton, který v Rusku působil mezi lety 2004 a 2008.

Brenton poukazuje na skutečnost, že i mnoho jiných západních zemí se nyní snaží své vztahy s Ruskem normalizovat. „Stále více ministrů i premiérů se stavuje v Moskvě. Podpora pro další sankce slábne a právě proto bychom i my měli svůj postoj přehodnotit. Jednak proto, že tím trpěla naše ekonomika, a navíc se sankce nijak neosvědčily. Ruská politika zůstává neměnná a sankce navíc naopak ještě více stmelily ruský národ v jeho podpoře Vladimira Putina.“