V úvodu textu však server zmiňuje české prezidentské volby a jako hlavního favorita pochopitelně jmenuje současnou hlavu státu Miloše Zemana. Toho označuje za „politicky nekorektního provokatéra“. „Pokud obhájí v tomto měsíci svůj prezidentský mandát, bude moci Andrej Babiš vytvořit stabilní vládu a Evropská komise to bude mít stran prosazení uprchlických kvót a kontroly zbraní s Českou republikou ještě složitější.“

Jako druhé přijdou na řadu italské parlamentní volby, které se konají na začátku března. Podle aktuálních průzkumů by zvítězilo euroskeptické Hnutí pěti hvězd v čele s kontroverzním Beppem Grillem, jenž se drží na třiceti procentech. Přibližně o pět procent méně má vládnoucí levicová Demokratická strana. O třetí místo se přetahují spřízněné strany Liga severu a Forza Italia někdejšího několikanásobného premiéra Silvia Berlusconiho.

Není zcela vyloučeno, že by vzhledem k novým volebním pravidlům mohlo dojít k Berlusconiho comebacku. K tomu však potřebuje doyen italské politiky, aby mu bylo umožněno kandidovat i přesto, že byl před čtyřmi lety odsouzen za daňové podvody. Forza Italia a Liga severu by mohly vytvořit silný tandem. Jak ale uvádí Politico, šéf Ligy severu Matteo Salvini nezavrhuje ani případnou spolupráci s Demokratickou stranou.

Čtrnáct dní po italských parlamentních volbách se budou konat prezidentské volby v Rusku. Jestliže ve všech ostatních volbách nemají kandidáti a strany nic jistého, v Rusko je předem rozhodnuto. Vladimir Putin zcela jisté zvítězí a započne své pravděpodobně poslední prezidentské období, které vyprší v roce 2024. Politico v této souvislosti zmiňuje, že jedinému aspoň trochu důstojnému kandidátovi, advokátu Alexeji Navalnému, bylo znemožněno se voleb účastnit. Nemá totiž čistý trestný rejstřík.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Na jaře dále proběhnou parlamentní volby v Maďarsku, kde sice nedosáhne vládnoucí strana Fidesz tak přesvědčivého vítězství jako Vladimir Putin v Rusku, ale ani o jejím úspěchu nikdo příliš nepochybuje. Strana v čele s velkým kritikem Evropské unie Viktorem Orbánem v průzkumech atakuje hranici třiceti procent, zatímco levicová opozice nejspíš nedosáhne ani na dvojciferný výsledek. Jak Politico píše, tématem maďarských voleb jsou také aktivity miliardáře George Sorose.

Vrásky na čele bruselským elitám přidělávají také parlamentní volby ve Švédsku, které proběhnu v první polovině září. Vládnoucí socialisté se dlouhodobě drží na čele průzkumů a před druhými „Umírněnými“ mají náskok nejméně pět procent. Problém pro ně však představuje pokles jejich koaličního partnera, Zelených. Pokud by se do parlamentu nedostali, museli by socialisté hledat nového partnera, což by nemuselo být zrovna nejsnadnějším úkolem.

Mediálním i politickým establishmentem ostrakizovaní Švédští demokraté před několika měsíci ovládali průzkumy, ale nyní jsou až třetí a pod hranicí dvaceti procent. Není příliš reálné, že by dokázali do podzimu výrazněji zabodovat. Zcela jistě by ale mohli oproti necelým 13 % z minulých voleb nějaké to procento přidat. Problémem pro Švédské demokraty je stejně jako například pro Wildersovu Stranu pro svobodu, že s nimi nechce žádná z ostatních stran spolupracovat.

Volební maratón se uzavře na konci roku v Polsku, kde se konají místní volby. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost si udržuje nadstandardní voličskou podporu kolem padesáti procent a nelze očekávat, že by v místních volbách došlo k nějakým závažným změnám. K neskrývané nevoli vedoucích představitelů Evropské unie, kteří polskou vládu vytrvale kritizují. Jednou za reformy soudnictví, jindy za postoj k potratu a v neposlední řadě také za odmítání uprchlických kvót.